Dnešní hlasování o nedůvěře francouzské vládě premiéra Michela Barniera může být pouhou předehrou k většímu politickému cíli, který si stanovila šéfka pravice Marine Le Penová. Přestože o tom zatím veřejně příliš nemluví, jde jí zřejmě o předčasný konec prezidenta Emmanuela Macrona, soudí francouzští komentátoři. Trojnásobná neúspěšná prezidentská kandidátka se podle nich chce co nejdříve opět ucházet o post hlavy státu a Macronovo oslabení po předpokládaném Barnierově konci by jí k tomu mohlo pomoci.
Francouzští poslanci budou dnes vpodvečer rozhodovat o dalším osudu Barnierova kabinetu v hlasování, které vyvolala opozice nespokojená se zvyšováním daní a škrty v návrhu rozpočtu na příští rok, jímž chce vláda přibrzdit rostoucí veřejný dluh země. Jestliže vyslovení nedůvěry vládě podpoří Le Penové strana Národní sdružení (RN) i levicové opoziční formace, Barnier bude nucen podat demisi. Tento výsledek se všeobecně očekává, pokud na poslední chvíli nenastane překvapivý zvrat.
Svržení Barniera může být podle médií završením úspěšné etapy RN, v níž si Le Penová vyzkoušela pozici vlivné političky. Podle komentáře listu Politico se RN dočkala institucionálního respektu a Le Penová dostala příležitost přetavit své politické ideje v zákony.
„Ale nic z toho nestačilo. Chce víc,“ píše Politico. List cituje nejmenované vládní činitele, podle nichž se v posledních dnech zdá, že je pro Le Penovou nespokojenost s rozpočtem pouze záminkou ke svržení vlády a následnému tlaku na Macronův konec. Šéfka pravice podle nich stále mění a navyšuje požadavky, při jejichž splnění by byla ochotna vládu podpořit a pro středopravý kabinet prakticky není možné vyjít jim vstříc.
List Le Monde si všímá, že Le Penová ani současný předseda RN Jordan Bardella se přímo o Macronovi v posledních dnech nezmiňují, nechávají však ideu jeho rezignace šířit své stranické podřízené.
„RN míchá debatou o demisi Emmanuela Macrona pomalu působící jed,“ píše Le Monde.
Macron je v polovině svého druhého pětiletého funkčního období a v Elysejském paláci má setrvat až do roku 2027, Le Penová ale pod vlivem úspěchu RN v červencových parlamentních volbách nechce čekat tak dlouho. Nepopulární prezident má po pádu vlády možnost jmenovat kabinet nový a ani tlak opozice jej nemusí přinutit k rezignaci. Sám Macron v úterý prohlásil, že chce naplňovat důvěru, kterou mu ve volbách Francouzi dali, až do konce svého mandátu.
Členové RN však začali veřejně připomínat, že pokud se země nachází v politické krizi, má podle ústavy prezident kromě proměny kabinetu a jmenování vlády nové již jen jedinou možnost, rezignovat.
„Zatímco Marine Le Penová oznámila záměr hlasovat o nedůvěře vládě a nevyloučila, že to udělá znovu, její spolustraníci už sní o předčasných prezidentských volbách. Straničtí činitelé už vyzývají k přípravám na ně,“ napsal list L´Opinion.
Tlak na Macrona nebude po předpokládaném pádu Barnierovy vlády vyvíjet pouze RN. Také někteří politici levice, která po červencových volbách tvoří nejsilnější blok v parlamentu, volají po odstoupení oslabeného prezidenta, který v září nevyslyšel jejich přání, aby jmenoval levicového premiéra. Le Penová tak může brzy stanout před největší politickou šancí své kariéry, soudí Politico.
