Novým francouzským premiérem dnes prezident Emmanuel Macron jmenoval centristu a bývalého ministra spravedlnosti Françoise Bayroua. Informoval o tom Elysejský palác. Už čtvrtý francouzský premiér v letošním roce bude mít před sebou podle agentury AFP obrovskou výzvu, kterou je vyřešení zásadní politické krize, jež zemi sužuje od červnového rozpuštění Národního shromáždění.
Třiasedmdesátiletý Bayrou, který ve funkci nahradí konzervativce Michela Barniera, jehož vládě parlament 4. prosince vyslovil nedůvěru, si to uvědomuje. „Je mi jasné, že můj úkol bude těžký,“ řekl po svém jmenování. „Musíme najít způsob, jak lidi sjednotit, místo abychom je rozdělovali. Myslím, že je nutné usmíření,“ poznamenal také.
Rozdělení je patrné i na složení Národního shromáždění, kde žádný ze tří bloků nemá většinu. Předčasné volby z přelomu června a července vyhrála levice, následovaná Macronovými centristy a pravicovým Národním sdružením (RN). Nestabilita se plně ukázala, když předchozí vládě umírněného Barniera parlament už po třech měsících hlasy krajní pravice a levice vyjádřil nedůvěru. Barnier tak úřadoval nejkratší dobu v moderních francouzských dějinách.
AFP poznamenala, že takovou nestabilitu vlády jako letos Francie nezažila desítky let. Očekává se, že Bayrou, který se v minulosti třikrát neúspěšně pokoušel stát prezidentem, v nadcházejících dnech bude jednat s lídry různých politických stran s cílem vybrat nové ministry a zajistit své vládě podporu.
O tom, že to nebude jednoduché, svědčí dnešní vyjádření zástupců levice, kteří dali najevo, že by nové vládě vyslovili nedůvěru, protože Bayrou není levicový politik. Naopak RN uvedla, že z její strany nedojde „a priori“ k vyslovení nedůvěry. Podle agentury Reuters vlažná reakce ostatních stran ukazuje na to, že Bayrou bude nejspíš politicky přežívat ze dne na den, vydán napospas Macronovým odpůrcům.
Jedním z prvních klíčových úkolů Bayroua bude prosadit rozpočet na příští rok, na čemž ztroskotal jeho předchůdce Barnier, a to i kvůli tomu, v jaké hospodářské situaci se země nachází. Francie patří k nejzadluženějším zemím Evropské unie, její dluh přesahuje 110 procent hrubého domácího produktu. Letos by rozpočet druhé největší ekonomiky sedmadvacítky mohl skončit ve schodku kolem 6,2 procenta HDP. Hůře je na tom v tomto ohledu jen Rumunsko.
Bayrou dnes vyjádřil přesvědčení, že nikdo nezná obtížnost politické a rozpočtové situace tak jako on. Výzvu, která před ním je, přirovnal k Himálaji. Otázka deficitu podle něj navíc není jen ekonomickým problémem, ale také morálním.
Novému francouzskému premiérovi dnes blahopřál německý kancléř Olaf Scholz, který uvedl, že se těší na úzkou spolupráci obou vlád v duchu francouzsko-německého přátelství. Je přitom pravděpodobné, že Spolkový sněm příští týden Scholzovi nevysloví důvěru, a Německo se tak vydá na cestu k předčasným volbám.
Macron chtěl původně jmenovat nového ministerského předsedu už ve čtvrtek večer, nakonec ale rozhodnutí odložil na dnešní ráno, kdy téměř dvě hodiny jednal právě s Bayrouem.
Mezi kandidáty na předsedu vlády média dříve často zmiňovala vedle Bayroua i Bernarda Cazeneuva, který už vedl vládu půl roku v letech 2016 a 2017. Funkci hlava státu nabídla i bývalému ministru zahraničí Jeanovi-Yvesovi Le Drianovi. Ten ale pro týdeník Le Penthièvre ve čtvrtek uvedl, že premiérský post odmítl. „Bylo mi to nabídnuto, ale odmítl jsem. Za dva a půl roku mi bude 80 let,“ poznamenal Le Drian.
