Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, Andrij Jermak, prohlásil, že Kyjev není připraven zahájit jednání s Ruskem o příměří.
Rusko v pátek podniklo rozsáhlé letecké bombardování ukrajinské energetické infrastruktury, při němž použilo desítky střel s plochou dráhou letu a dronů.
Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko napsal na své facebookové stránce: „Nepřítel pokračuje v teroru. Opět masivní útok na energetiku po celé Ukrajině.“
Haluščenko varoval občany, aby zůstali v podzemních úkrytech, dokud páteční útoky neustanou.
Zmínil, že energetičtí pracovníci podnikají veškerá nezbytná opatření ke zmírnění „negativních důsledků“ pro energetickou síť země, která se v posledních týdnech stala hlavním cílem Ruska, jež se snaží vyřadit vytápění a osvětlení právě v době, kdy začínají zimní mrazy.
Národní provozovatel sítě, Ukrenergo, v pátek zavedl další omezení spotřeby elektřiny.
Ukrajina letos již utrpěla 11 útoků na svou energetickou infrastrukturu, které způsobily značné škody a vedly k dlouhým výpadkům elektřiny pro válkou sužované obyvatelstvo.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v pátek použilo balistické střely Kinžal vypouštěné z letadel na cíle v západní Ukrajině.
Místní úřady hlásily několik výbuchů v hlavním městě Kyjevě a v jižním přístavním městě Oděse.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiga apeluje na západní země, aby neprodleně dodaly více systémů protivzdušné obrany.
„Masivní ruský raketový útok“
Sybiga napsal na síti X: „Masivní ruský raketový útok na Ukrajinu dnes ráno, zaměřený především na energetický systém. Rusko nás chce připravit o energii. My ho však musíme připravit o prostředky teroru. Znovu opakuji svou výzvu k okamžité dodávce 20 systémů protivzdušné obrany NASAMS, HAWK nebo IRIS-T.“
NASAMS (Pokročilý národní systém země-vzduch) vyrábí norská letecká společnost Kongsberg, HAWK (Samonaváděcí systém s plnou dráhou letu) systém vyvinutý americkou společností Raytheon a IRIS-T je systém vyráběný švédskou společností Saab.
V září ukrajinská média informovala, že španělské ministerstvo obrany slíbilo poslat baterii HAWK v rámci balíčku vojenské pomoci „v příštích týdnech“.
Páteční letecký útok přišel jen několik hodin poté, co vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, Andrij Jermak, zdůraznil, že Kyjev není připraven zahájit jednání s Ruskem.
Na otázku, zda je Kyjev připraven na jednání s Kremlem, Jermak odpověděl v podcastu ukrajinského média Suspilne: „Dnes ještě ne.“
Ukrajina chce „jasné záruky“
Jermak uvedl: „Nemáme zbraně, nemáme status, o kterém mluvíme. A to znamená pozvání do NATO a pochopení jasných záruk, které by nás ochránily, abychom si mohli být jisti, že se Putin nevrátí za dva nebo tři roky.“
Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022, ale konflikt ustrnul na mrtvém bodě až do srpna, kdy Kyjev vyslal jednotky do ruského Kurska.
Po stažení jednotek z frontové linie v Donbasu však Ukrajinci čelí značnému tlaku ze strany Rusů, kteří se nyní nacházejí přibližně 1,5 kilometru od klíčového města Pokrovsk.
Nově zvolený americký prezident Donald Trump během své volební kampaně slíbil, že rychle ukončí konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, a naznačil, že Kyjev měl v minulosti učinit ústupky Moskvě.
Zelenskyj na začátku týdne prohlásil, že Ukrajina chce válku ukončit, ale zmínil, že je potřeba vyvinout více úsilí k posílení země.
Také zmírnil své dřívější stanovisko, že jednání nelze zahájit, pokud Rusko stále okupuje ukrajinské území.
Zelenskyj informoval, že se minulý týden v Paříži během slavnostního znovuotevření katedrály Notre Dame setkal s Trumpem a že nově zvolený prezident zopakoval, že chce válku rychle ukončit.
Rusko odmítlo požadavek Kyjeva na přijetí do NATO a vyzvalo Zelenského, aby akceptoval anexi čtyř regionů – Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti – Kremlem.
Ke zprávě přispěly agentury Associated Press a Reuters.
–ete–
