Místo sdílení všeho se všemi si soukromý život vyhraďte pro přátele a rodinu.
Ve filmu Finding Forrester (Osudové setkání) se mladý aspirující spisovatel Jamal Wallace (Rob Brown) ptá svého budoucího mentora Williama Forrester (Sean Connery) na román, který napsal před desítkami let. Když Jamal naléhá na detaily, starý spisovatel ho přeruší: „Co jsi chtěl říct? Že ti mám o sobě říct úplně všechno?“ Jamal odpoví: „No, já jsem vám o sobě řekl.“
„Mohl by ses naučit něco o tom, jak se držet zpátky,“ odpoví Forrester.
Stává se soukromý život ohroženým druhem?
Všichni bychom se mohli naučit něco o umění držet se zpátky.
Zdrženlivost, opatrnost, schopnost udržet své emoce na uzdě – říkejte tomu, jak chcete, ale zdá se, že diskrétnost a její blízký příbuzný, soukromí, jsou dnes nedostatkovým zbožím. Nejnovějším příkladem neprozřetelnosti jsou příspěvky na sociálních sítích, většinou od mladých žen, které natočily samy sebe, jak pláčou a vykřikují vulgarity poté, co jejich kandidátka prohrála boj o prezidentský úřad.
Toto drama je jen špičkou ledovce odhalování
Od zpovědních talk show po skandální autobiografie celebrit, od našich vlastních příspěvků na sociálních sítích až po cizince v autobuse, kteří nevyžádaně sdílejí podrobnosti o svých rozvodech – naše doba je dobou zpovědí. Obecně se věří, že sdílení našich trápení, ať už malých, či velkých, nám uleví. V Americe je navíc více než 198 tisíc terapeutů a 81 tisíc psychologů připravených nás vyslechnout.
Zároveň nás naše technologie neustále sledují. Knihy, které si půjčujeme v knihovně, naše nákupy kreditní kartou v obchodě nebo návštěvy u lékaře – to vše zanechává elektronickou stopu. Podle několika zdrojů má vláda schopnost číst naše e-maily, požádat o přístup k našim vyhledáváním na Googlu a samozřejmě sledovat naše sociální sítě.
Tato kombinace neustálého dohledu ze strany korporací a vlády spolu s naším vlastním přístupem „odhalit vše“ naznačuje, že ochrana osobního soukromí se rychle vytrácí.
Než však zcela odstraníme všechny bariéry chránící náš soukromý život, měli bychom se zamyslet nad tím, co tím ztrácíme.
Mramorový muž
Po porážce Jihu v občanské válce se konfederační generál James Longstreet prohlásil za republikána, vyvolal kontroverze tím, že přijal politická jmenování od Seveřanů, a napsal své paměti. Snad největší velitel na bojišti na obou stranách během války, konfederační Nathan Bedford Forrest, založil Ku-klux-klan, a tak zůstává i dnes postavou, která vyvolává spory a rozpory. Další legenda Konfederace, John S. Mosby, strávil poválečná léta na veřejné scéně, spřátelil se s prezidentem Grantem a podporoval jeho nástupce, čímž si vysloužil hněv mnoha Jižanů. Stejně jako Longstreet napsal i Mosby své paměti, které byly vydány posmrtně a výrazně přispěly k vylepšení jeho pověsti.
Na rozdíl od svých spolubojovníků se Robert E. Lee stáhl do soukromějšího života.
V dubnu 1865 Lee kapituloval se svou armádou u Appomattoxu. O čtyři měsíce později se stal prezidentem Washington College, dnes známé jako Washington and Lee. Tam vedl mladé muže ke cti a spravedlnosti, vybízel je k obnově Jihu a k usmíření rozděleného národa. Zároveň si užíval klid rodinného života. S láskou se staral o svou ženu upoutanou na invalidní vozík – četl jí a věnoval se její péči.Ve svých dopisech přátelům a rodině občas sdílel své myšlenky a pocity o válce, ale obecně si své názory nechával pro sebe. Jeho silný morální charakter a snaha o obnovu Unie mu přinesly uznání a čest jak na Severu, tak na Jihu.
Jednou z Leeových přezdívek byl „Mramorový muž“, kterou si vysloužil díky své přísné sebekázni a ovládání emocí. Lze si být jistý, že by pro něj bylo nepochopitelné dnešní nutkání sdílet každou pomíjivou myšlenku a pocit.
Hvězdy filmového plátna
Mnozí hollywoodští herci jsou otevřenou knihou, pokud jde o jejich politické názory. Vyjadřují se v talk show nebo na mítincích na podporu svých kandidátů, někdy se přitom znemožní bezradným blábolením nebo tirádami plnými vulgarit. Všichni hollywoodští herci jsou terčem médií, předmětem drbů a různých spekulací. Někteří možná v skrytu duše pozornost vyhledávají, i když si na ni stěžují.
Hvězda filmů jako Nebezpečná rychlost (Speed), Slečna drsňák (Miss Congeniality) a Zrození šampióna (The Blind Side), Sandra Bullocková, klade velký důraz na své soukromí. Zvláště si chrání detaily svého rodinného života. V roce 2023 například Hollywood i její fanoušky šokovala zpráva, že její partner Bryan Randall zemřel na ALS. Stejně jako Bullocková se i fotograf vyhýbal světlu reflektorů a přál si, aby jeho nemoc zůstala soukromou záležitostí. Bullocková o něj během jeho nemoci pečovala a jeho přání respektovala.
Keanu Reeves, který si s Bullockovou zahrál ve filmu Nebezpečná rychlost (Speed) a jehož filmová kariéra je rovněž velmi úspěšná, je v udržování soukromí mimo svět filmu ještě zdatnější. V článku z roku 2019, který vychází z rozhovoru s Reevesem, Hadley Freemanová uvádí: „Rychle se ukáže, že Reevesův modus operandi je zdvořilá neústupnost, když přijde na všetečné otázky: bude působit dojmem, že je ochoten odpovědět na cokoli, a přitom ve skutečnosti řekne jen velmi málo nebo vůbec nic.“
Freemanová také poznamenává, že Reeves se nikdy veřejně nevyjádřil k tragické smrti své přítelkyně při autonehodě v roce 1999 ani k narození mrtvé dcerky o dva roky dříve. Tyto emoce si nechává pouze pro sebe.
Chraňte své srdce
Sdílet své naděje, obavy a výstřednosti s rodinou a blízkými přáteli je projevem lásky a důvěry. Sdílet tyto stejné emoce a události s cizími lidmi, jak to mnozí dělají online, je však aktem konzumu. Někteří diváci na sociálních sítích mohou vnímat to, co bylo odhaleno, jako vzácné. Ale většina tyto příspěvky konzumuje jako rychlé občerstvení – nasytí se emocemi druhých a pak pokračují dál.
Stejně jako Lee, Bullocková a Reeves si cení soukromé sféry – prostoru, ať už fyzického, nebo duchovního, kde mohou být sami sebou. Je to místo, kde jsme nejvíce svobodní; kde můžeme odložit masky, které si tak často nasazujeme na veřejnosti. Je to prostor, kde pohodlí nepředstavuje jen jídlo, pití a zábava, ale také láska, porozumění a samota.
Kelly Eppersonová ve své eseji Napětí mezi soukromým životem a veřejnou osobností trefně píše: „Prosím vás, abyste o soukromí přemýšleli jako o kráse nebo umění. Nepotřebujeme ho k přežití, ale potřebujeme ho k tomu, abychom byli plně lidskými bytostmi.“
„Takže si svého soukromí važte. Využijte ho k dobrým účelům. Nezneužívejte ho. A když ho někdo ohrozí, braňte ho vlastním životem. Protože je to váš život.“
–ete–
