Aktualizováno 19. 12. 2024 v 13:58
„Základka na 8 let, povinné 2 roky střední. Maturita v 18 letech, ne ve 20. Rychlejší start do života, méně stresu a jasnější cesta k praxi.“ Tak popisuje Reformu 8+2: Školy otevřené životu i budoucnosti Česka poslankyně ODS Renata Zajíčková, která ji s týmem odborníků připravuje. Dosavadní vzdělávací systém považuje za zastaralý, revidovat se má i inkluze.
„Zásadní reformy českého vzdělávacího systému jsou nevyhnutelné, protože stále operujeme v podmínkách, které byly nastaveny před více než třemi dekádami. Současný model, který funguje od 90. let, je zastaralý a nedokáže efektivně reagovat na nové výzvy a potřeby společnosti,” vysvětluje Zajíčková s tím, že právě oblast regionálního školství čelí největším problémům.
Náměstek ministra školství Jiří Nantl dle zprávy na webu ODS tvrdí: „Strukturu vzdělávacího systému je potřeba přizpůsobit společenské realitě, kdy střední škola pro většinu lidí už není na konci vzdělávací dráhy, ale uprostřed. Proto není potřeba, aby základní škola trvala tak dlouho; proto potřebujeme nově uspořádat podobu střední školy, posílit práci s kariérovým poradenstvím a osobnostním rozvojem a vytvořit systém pro celoživotní vzdělávání a podmínky pro změny kariéry během produktivního věku.“
Snížení věku odchodu maturantů z gymnázia schvaluje např. zástupce ředitelky pražského Gymnázia Na Zatlance Lukáš Šlehofer.
„Vítám, že by z naší školy odcházeli gymnazisté dříve. Z mé zkušenosti vidím, že v 19 nebo 20 letech jsou už mentálně jinde, přemýšlejí spíše jako vysokoškoláci, potřebují úplně jiný typ výzev než známky. V současnosti odchází žáci ze středních škol strašně pozdě,“ sdělil pro Seznam Zprávy.
Úspory
Reforma navrhuje mimo jiné i reorganizaci škol v tom smyslu, že by se školy s menším počtem žáků buď svazkovaly do větších celků se sdílenou administrativou (odhadovaná úspora 2, 5 miliardy korun), nebo se sloučily do jedné instituce (odhadovaná úspora čtyři miliardy).
„Peníze, které ušetříme, musí jít k těm, na kterých školy stojí. A to jsou učitelé, asistenti, ale i nepedagogičtí pracovníci, jako kuchařky či školníci, kteří jsou nepostradatelnou součástí každodenního chodu škol,“ je přesvědčena poslankyně.
Vůči slučování menších škol se ale staví Asociace ředitelů základních škol. V srpnu na návrh ministerstva školství reagovala v tiskové zprávě: „Novela je předkládána za účelem zvýšení efektivity českého školství. V důvodové zprávě uvádějí autoři jako přínosy slučování škol: snížení administrativy, možnost sdílení pedagogických i nepedagogických pracovníků, zvyšování kvality vyučovacího procesu. AŘZŠ se nebrání zefektivňování našeho školského systému. Tato novela je však pouze politicko-ekonomická s cílem úspory finančních prostředků.“
Podle asociace návrh postrádá odbornou diskuzi. „… ne vše se ve školství dá měřit efektivitou a penězi; sloučením škol pouze zdánlivě ubude práce ředitelům, z nichž se stanou zástupci či vedoucí učitelé, a reálně přibude práce ředitelům sloučených zařízení, kteří rozhodně budou mít méně času na pedagogické vedení svých zaměstnanců, což jistě není cesta k odbřemeňování ředitelů škol,“ uvádí zpráva.
Prezident asociace a ředitel Základní školy Pečky Luboš Zajíc vyjádřil již minulý rok v rozhovoru na Rozhlasu obavy, jakým způsobem by se slučování v praxi provádělo: „Trochu problém pro nás je, jakým způsobem se slučování provádí. Především bychom byli rádi, kdyby to bylo komplexní řešení, které by umožňovalo i to, že sloučení bude mít dopad na kvalitu vzdělávání v celém regionu, v celé oblasti.“
„Nejde jenom o to, že u jednoho zřizovatele sloučíme dohromady několik škol, které mohou být úplně různého charakteru. Ale jde spíš o to, abychom nastolili zodpovědnost za vzdělávání v dané oblasti i s tím, že v nějakých případech musí dojít ke sloučení škol,“ dodal.
Stínová ministryně školství za ANO Jana Berkovcová deníku Epoch Times k tématu sdělila:
„V současném destabilizovaném a podfinancovaném školství není vhodná chvíle na podobné reformy. Reformy se lépe realizují ve stabilním a finančně předvídatelném prostředí, ne v chaosu a destrukci, kterou předvádí současná vláda.
Nebráním se diskuzím o prodloužení povinné školní docházky až na střední školu, abychom do středního vzdělávání dostali i ty děti, které by se tam jinak nehlásily. Nicméně nevidím důvod pro rušení 9.třídy, obzvlášť poté, co jsme řadu let a nemalé finanční prostředky věnovali změnám obsahu rámcových vzdělávacích programů. Ty se sice nepovedly, ale počítají s rozdělením učiva do 9 let základního vzdělávání. A nyní by se měly zase překopat? Současná vládní koalice chrlí nápady na změny, ale žádnou pořádně nedotáhne, jen uvádí školy do chaosu a nejistoty.
S tím souvisí i navrhované slučování menších škol. Je zatím pouhá vidina úspor a to ještě diskutabilních. Rozhodně větší vzdělávací kolosy nejsou zárukou větší kvality výuky. Tu bychom měli hledat především.“
Deset klíčových opatření reformy
Dle Zajíčkové budou klíčové opatření reformy spočívat v těchto bodech:
- Prodloužení povinného vzdělávání na 8+2: Zavedení osmi let základního a dvou let povinného středního vzdělávání spolu s univerzálním profilem absolventa, který zajistí klíčové kompetence, jako je kritické myšlení, funkční a digitální gramotnost, jazykové znalosti a měkké dovednosti potřebné pro úspěšný vstup na trh práce i další vzdělávání.
- Architektura základního školství 3+3+2: Struktura základního školství rozdělená do tří úrovní, která poskytne data v uzlových bodech a podporuje prostupnost a adaptabilitu vzdělávacího systému.
- Jednotná výstupní zkouška na ZŠ: Zavedení standardizované zkoušky na konci základní školy, která usnadní přechod na střední vzdělávání a zajistí rovný přístup.
- Malá a velká maturita: Zavedení dvouúrovňového systému maturit, který zahrnuje základní a specializovanou část pro lepší profilaci studentů.
- Revize inkluze: Úprava inkluzivního vzdělávání, která zajistí rovné šance pro všechny žáky a zároveň ochrání kvalitu vzdělávání ve třídách.
- Profesionalizace kariérového poradenství: Posílení role kariérových poradců pro efektivní pomoc žákům při výběru vzdělávací a profesní dráhy.
- Optimalizace školské infrastruktury: Efektivní správa a využití školních zařízení s důrazem na modularitu a adaptabilitu.
- Modulární systém výuky: Zavedení flexibilních vzdělávacích bloků, které umožní personalizaci a přizpůsobení výuky potřebám žáků.
- Digitalizace a vzdělávací účty: Digitalizace vzdělávání a zavedení vzdělávacích účtů, které sníží administrativní zátěž škol a podpoří individuální rozvoj.
- Systém celoživotního vzdělávání: Propojení škol, firem a jednotlivců pro podporu celoživotního učení a profesního růstu.
