Rozhodnutí Ukrajiny neprodloužit pětiletý kontrakt na přepravu ruského zemního plynu dále na Západ neovlivní ceny plynu pouze na Slovensku, ale i v celé Evropě, domnívá se část odborné veřejnosti. Ukrajina přestane s přepravou plynu z Ruska v časných ranních hodinách 1. ledna 2025.
Podle energetického odborníka Vladimíra Budinského, který je bývalým ministrem dopravy či exprezidentem Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu, dojde kvůli výpadku dovozů z plynovodu Družba určitě ke zdražení, ať už krátkodobému nebo střednědobému.
„Nemělo by se to samozřejmě dotknout domácností, protože ty mají většinou smlouvu na celý rok, nebo ji mají dokonce fixovanou na víc let. Těch se to nedotkne,“ poukazuje, ale podotýká, že dopad to bude mít na průmysl.
„Celá řada velkých odběratelů jede na spotových cenách a ten spot vyletí. Mnoho odběratelů má specifické smlouvy, protože průmysl odebírá většinu plynu,“ upozorňuje Budinský a říká, že v plynu využívá ČR více energie než v elektřině.
Malé zásoby a ještě rozdáváme?
Český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) včera uvedl, že zopakoval Slovensku svou nabídku na dodávky plynu ze Západu přes naši větev. Zatímco v minulosti plyn tekl z východu na západ, nyní by to bylo opačně.
„Díky strategickým investicím, které se díky STAN a ministerstvu průmyslu udály, a robustní infrastruktuře je Česko připravené na ukončení tranzitu přes Ukrajinu. Zároveň máme dostatečné kapacity, které Slovensku můžeme poskytnout,“ napsal na svém X účtu Vlček.
Podle webu zasobyplynu.cz byly plynové zásobníky v ČR naplněny k 29. prosinci 2024 na 62,8 %. To by mělo v zimním období stačit na 55 dnů. Ve stejný den roku 2023 jsme měli zásobníky plné z 88,3 %.
„Za posledních šest let jsme měli druhé nejnižší zásoby a máme je nyní jenom o malinko vyšší než v roce 2021, který pan premiér označoval za nezodpovědný a riskantní,“ konstatuje Budinský a dodává, že zásobníky se nemohou vyčerpat úplně, musí v nich zůstat zhruba 25 % kvůli udržování pracovního přetlaku.
Ze zemí, které jsou závislé na dovozu ruského plynu, máme podle něj nejnižší stavy zásob zemního plynu. Například Rakousko má zásoby skoro na celý rok, poukazuje Budinský, zatímco Slovensko má zásobníky plné na 76 % s kapacitou v terrawatthodinách téměř dvakrát větší než ČR, přičemž Slováků je dvakrát méně než Čechů, pozastavuje se expert nad nabídkou ministra Vlčka.
Plynu je dost, ale…
Budinský zdůrazňuje, že domácnosti se nedostatku plynu bát nemusí, protože kdyby ho opravdu bylo málo, stát zakročí a nastaví limity velkoodběratelům.
Pokud by situace s odstavenými dodávkami přes Ukrajinu trvala delší dobu, růst cen by podle Budinského pocítily v roce 2026 i domácnosti. Přestože plynu podle něj bude vždy dostatek, ať už toho ruského přitékajícího přes jižní trasu z Turecka či zkapalněného anebo toho dováženého z Kataru, USA a dalších zemí, zvýšené náklady na přepravu jinými trasami se musí zákonitě projevit i v prodejních cenách.
Na zdražení plynu poukazuje i hlavní ekonom Trinity Bank a ekonomický komentátor Lukáš Kovanda. Podle něj jsou už nyní ceny na stěžejní nizozemské burze mnohem vyšší než před válkou.
„Její hlavní referenční kontrakt je nyní o 150 % výše, než byl v průměru v letech 2018 a 2019. A to se tedy nyní ještě k tomu zruší dovoz ruského plynu přes Ukrajinu a pak zřejmě i jeho dovoz námořní cestou. Což burzovní cenu plynu v EU dále zvedne. A evropskému průmyslu vezme další část konkurenceschopnosti,“ podotýká Kovanda ve svém příspěvku na X.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vyzval 29. prosince Evropskou unii, aby zakázala dovozy ruského zkapalněného plynu (LNG) do bloku a dodávky nahradila LNG z USA a dalších zemí. Nejvíce zkapalněného plynu z evropských národů dováží v současnosti Francie, uvádí Kovanda.
Vysoká hra
Ekonom spekuluje, že ukrajinské volání po zákazu ruského plynu má za cíl zavděčit se Trumpovi.
„Skutečným důvodem stupňování kyjevského tlaku je něco jiného, a sice pohrůžka Donalda Trumpa novými cly, pokud EU nenavýší odběr amerického plynu a ropy. Trump ji vyslovil 19. prosince… po jeho zmíněné pohrůžce pochopila, že mu v rámci transakce konečně má co nabídnout. Zasadí se za likvidaci dovozu ruského plynu do EU, která pak Spojeným státům vytvoří nová odbytiště,“ domnívá se Kovanda.
Tato hra sice může mít dopad na ruskou ekonomiku (Gazprom vloni poprvé od roku 1999 vykázal ztrátu ve výši 7 miliard dolarů), jenže stejně tak může podrazit nohy evropskému průmyslu, který již nyní bojuje s vysokými cenami energií a klesající konkurenceschopností, poznamenává ekonom.
Nad podivným načasováním plynové eskalace se pozastavuje i Budinský.
„Proč se tento úder proti Rusku neuskutečnil dřív? Proč se to dělá teď, když už je prakticky těsně přes uzavíráním příměří a situace by se měla uklidňovat?“ Podle něj jde spíše než o strategickou záležitost o ekonomickou hru. „Ale to se dozvíme vždycky až s odstupem,“ uzavírá.
