Na sociálních sítích se nedávno šířila videa zachycující mlhu (např. zde a zde), na nichž lidé argumentovali, že není přirozená – jsou prý v ní vidět jakési částice a divně zapáchá. Lidé si také stěžovali na různé respirační potíže, zanícené oči či bolesti břicha. Vznikala tvrzení, že jde o uměle vytvořenou chemickou mlhu.
Meteorologové vysvětlili, že jde o přirozený jev, tedy o běžnou mlhu, která zachycuje průmyslové nečistoty a blízko u země uvolňuje pach. Vdechování znečištěné mlhy pak má logicky vést k typickým sezónním onemocněním.
Ačkoliv neexistují důkazy, že by zmíněné mlhy nebyly přirozené, pravdou je, že lze mlhu opravdu uměle vytvářet a rozpouštět, a to i ve velkém měřítku. Manipulace s mlhou je totiž součástí dlouhodobých metod ovlivňování počasí či předmětem vojenského výzkumu.
Počasí se ve světě ovlivňuje pravidelně. A má dlouhou historii
Ovlivňování počasí se realizuje již od druhé poloviny minulého století. Pomocí chemických a elektromagnetických procesů je možné vyvolat déšť, omezit krupobití či zeslabit bouře. Nebo také vytvořit či rozpustit mlhy.
Mediální dům Bloomberg informoval, že podle Světové meteorologické organizace již v roce 2015 modifikovalo počasí přes padesát zemí světa. Velmi aktivní jsou především země Arabského poloostrova, USA, Rusko, Izrael nebo Čína. Podle zpravodajské stanice CNN plánuje Čína od roku 2025 ovlivňovat počasí na polovině svého území.
K problematice modifikace počasí se organizují také různé konference. V roce 2024 se konala v americkém Baltimoru již 24. bienální konference s názvem Plánované a náhodné ovlivňování počasí. Podobná konference zemí jihovýchodní Asie (sdružení ASEANu) proběhla v minulém roce i v Thajsku.
O technologiích vyvolání deště či modifikací bouřek jsme informovali zde, zde či zde.
A co říkají odborníci a oficiální dokumenty o možnostech ovlivňovat tvorbu mlhy?
Vědecké metody manipulace s mlhou
V odtajněném materiálu americké rozvědky CIA z roku 1952 s názvem Sovětská studie na formování a zabránění mlhy je uvedeno, že již před sedmdesáti lety sovětský vědec A. G. Amelin identifikoval chemické reakce, které vedou k rozptylování a vytváření mlh.
Materiál CIA informuje, že: „Na základě těchto vzorců (A. G. Amelina, poznámka redakce) je možné předvídat nejen možnosti vytváření mlhy, ale také určit hustotu vytvořené mlhy a provést opatření k jejímu zabránění. Teoretické závěry a vzorce tohoto výzkumníka byly ověřeny v laboratorních experimentech (částečně i v industriálním měřítku). Během těchto pokusů bylo použito vodní páry, etylalkoholu, kyseliny sírové, minerálního oleje a dalších látek.“
Že je manipulace s mlhou založená na vědeckých kalkulacích, potvrzuje například výzkum vědců z Technologického institutu v Indii z roku 2011.
Indičtí vědci v laboratorních podmínkách na chemických vzorcích demonstrovali, že je možné vytvářet a rozpouštět mlhu pomocí chemických částic síranu amonného a grafitu. Vědecky podložili, že síran amonný vytvářel v mlze menší částice (velikost kolem 40 nanometrů) než grafit (velikost až do 100 nanometrů). Při teplotě 3,5 °C byla koncentrace těchto částic vyšší než při teplotách 4,5 °C a 5,5 °C. Vědci také zjistili, že je možné měnit viditelnost v mlze přizpůsobením množství síranu amonného a grafitu. A to na vzdálenost tří, deseti, dvaceti, padesáti a sto dvaceti pěti metrů.
Vytváření či rozpouštění mlhy v laboratorních podmínkách je jedna věc, bylo by však možné použít těchto teoretických znalostí i v praxi?
Experti připouští ovlivňování mlhy již od sedmdesátých let 20. století
Americký senátní Výbor pro obchod, vědu a dopravu si v roce 1978 nechal vypracovat rozsáhlou zprávu o tehdejších možnostech ovlivňování počasí s názvem Modifikace počasí: programy, problémy, politiky a potenciál. V sedmi set stránkové zprávě byl mimo jiné prezentován dotazník s 551 odborníky, kteří se problematikou ovlivňování počasí zabývali.
Tito odborníci predikovali, že do 10 let, čili do konce roku 1990, bude možné mlhy vytvářet na území o rozloze až 250 km² a rozpouštět je na území o rozloze až 2 500 km². Naprostá většina z nich se vyjádřila, že se technologie pro rozpouštění mlhy již v sedmdesátých letech používala.
O dvacet let později v roce 1996 univerzita amerického letectva USAF Air University publikovala dokument s názvem Počasí jako multiplikátor síly: Přivlastnění si počasí v roce 2025.
V tomto dokumentu se uvádí: „Dekády výzkumů potvrzují, že rozptylování mlhy je v rámci ovlivňování počasí efektivní aplikací, která ušetřila spoustu prostředků ve vojenské a komerční letecké dopravě.“
„Nedávné vojenské laboratorní výzkumy demonstrovaly možnosti generování mlhy. V rámci experimentu byli výzkumníci schopní vytvořit hustou mlhu v délce sto metrů.“
O rok později Dr. Arnold Barnes z vojenské laboratoře Phillips v prezentaci na technologickém sympóziu amerického letectva uvedl, že do roku 2025 bude rozptylování a vytváření mlh jednou z mnoha metod pro ovlivňování počasí.
Ruské vojsko zakrylo město umělou mlhou
V roce 2016 John R. Haines, tehdejší člen správní rady amerického Výzkumného institutu pro zahraniční politiku (Foreign Policy Research Institute, FPRI) v článku pro FPRI napsal, že „Ruské vojenské síly způsobily uzavření města Severomorsko tím, že ho na tři dny ‚ponořily do mlhy‘“.
Haines pokračoval: „Umělá mlha – nazvaná v některých prohlášeních ‚kouřem‘ (dyma) – je prý druh aerosolu, které ruské vojenské síly testují, aby zjistily účinnost utajení vojenské (v tomto případě námořní) techniky.“
Podle Hainese tyto schopnosti má již nějakou dobu i americká armáda, která za tímto účelem vyvinula různé vojenské systémy.
