„Vlády a tradiční média tlačí na stále větší cenzuru,“ prohlásil generální ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg.
Někteří uživatelé sociálních sítí, z nichž mnozí byli zablokováni nebo jejich příspěvky odstraněny, tvrdí, že oznámení generálního ředitele společnosti Meta Marka Zuckerberga o tom, že platforma hodlá umožnit větší svobodu projevu, není jen změnou politiky – představuje zcela nový přístup oproti činnosti firmy za poslední dekádu.
Meta je mateřskou společností Facebooku a Instagramu. Podle Zuckerbergova prohlášení ze 7. ledna byly platformy Meta pod vládním tlakem na cenzuru obsahu od roku 2016 a často tomuto tlaku vyhovovaly – až dosud.
„To, co dnes Zuckerberg a [Joel] Kaplan oznámili, je významným odklonem od převažujícího přístupu dohledu, ba i cenzury, která byla v Silicon Valley běžná za posledních deset let,“ zdůraznil James Pinkerton, politický analytik a bývalý pracovník Bílého domu za prezidentů Ronalda Reagana a George H. W. Bushe, pro Epoch Times.
Kaplan je novým ředitelem pro globální záležitosti ve společnosti Meta a údajně hrál klíčovou roli při vytváření nové politiky.
Facebook patřil mezi organizace, které byly obviňovány – spolu s Googlem/YouTube a Twitterem, nyní známým jako X – z odstraňování nebo zatajování obsahu, který byl v rozporu s oficiálními narativy na témata, jako je globální oteplování, původ viru a vakcíny proti covidu-19, rasová a genderová témata, a v případě inkriminovaného notebooku Huntera Bidena šlo o informace, které mohly poškodit demokratické politické kampaně.
Zuckerberg nyní tvrdí, že jeho společnost obrací list a uznává, že „vlády a tradiční média tlačily na stále větší cenzuru“ a že platformy Meta uvalily „příliš mnoho cenzury“ tím, že denně odstraňovaly miliony položek obsahu.
„Je na čase vrátit se ke kořenům svobody projevu na Facebooku a Instagramu,“ sdělil Zuckerberg a zavázal se „zbavit se kontrolorů faktů a nahradit je komunitními poznámkami podobnými těm na platformě X, počínaje Spojenými státy.“
Nový program Facebooku
Do budoucna bude Meta napodobovat program komunitní poznámky platformy X, kde uživatelé přidávají poznámky k příspěvkům, které považují za nepravdivé, zavádějící nebo nevyvážené. Zuckerberg uvádí, že uživatelé poskytující komunitní poznámky budou vybíráni na základě konsenzu hlasování ostatních uživatelů a budou reprezentovat různé politické názory.
Meta také zjednoduší pravidla chování a zruší omezení diskuse o tématech, jako je imigrace, genderová identita, volby, politika a další společenské otázky, dodal Zuckerberg. Společnost rovněž přesune týmy pro „důvěru a bezpečnost a moderaci obsahu“ z Kalifornie do Texasu, aby snížila politické zaujetí.
„Doufám, že jak pan Zuckerberg řekl, vstupujeme do nové éry, kdy jsou sociální platformy motivovány chránit svobodu projevu,“ upozorňuje Jeremy Tedesco, senior viceprezident pro firemní angažovanost v organizaci Alliance Defending Freedom, pro Epoch Times.
Další uživatelé, kteří čelili cenzuře na Facebooku, rovněž vyjádřují optimismus.
Politický analytik a klimatolog Roger Pielke, který poznamenává, že byl „z Facebooku odstraněn za neznámé myšlenkové zločiny“, napsal na platformě Substack, že „monitorování názorů na Facebooku a dalších platformách začalo odborníky na danou problematiku a rychle vedlo k vzestupu samozvaných ,expertů na dezinformace‘, kteří tvrdili, že dokáží jasně identifikovat dezinformace a špatné aktéry a ,očkovat‘ neinformované mezi námi proti nepravdám“.
Pielke byl otevřeným kritikem politizace vědy a některých politik a tvrzení klimatického hnutí, což vedlo k odstranění mnoha jeho příspěvků.
Tlak ze strany vlád
Sociální sítě čelí intenzivnímu tlaku ze strany vládních úředníků ve Spojených státech i v zahraničí, kteří chtějí, aby platformy byly agresivnější při blokování obsahu, který vláda neschvaluje. Evropské země stále častěji kriminalizují to, co označují jako „nenávistné projevy“, včetně stíhání finské poslankyně za citování Bible na internetu a v rozhlasovém rozhovoru ohledně podpory homosexuality její církví (tento případ byl nakonec u soudu zamítnut).
V roce 2021 prezident Joe Biden obvinil sociální sítě, že „zabíjejí lidi“, protože neodstraňovaly to, co označil za dezinformace o vakcínách proti covidu-19.
V květnu 2024 zveřejnil justiční výbor Sněmovny reprezentantů, vedený republikány, zprávu o „vládním cenzurním komplexu“, která uvádí, že Bidenovy komentáře souvisely s „několikaměsíční kampaní Bílého domu na nátlak na velké společnosti, zejména Meta, Alphabet a Amazon, aby cenzurovaly knihy, videa, příspěvky a další obsah na internetu“.
„Do konce roku 2021 Facebook, YouTube a Amazon změnily své zásady moderace obsahu způsobem, který přímo reagoval na kritiku Bidenovy administrativy,“ konstatuje zpráva.
Generální prokurátoři z Louisiany a Missouri podali žalobu na Bidenovu administrativu za „nátlak“ a porušování práv Američanů na svobodu projevu tím, že přiměla sociální sítě cenzurovat chráněný obsah. Nejvyšší soud však v červnu 2024 rozhodl proti žalobcům s tím, že nemají oprávnění takovou žalobu podat.
Kromě kroků omezujících svobodu projevu se Mark Zuckerberg v roce 2020 dostal do popředí zájmu díky daru ve výši 400 milionů dolarů na kampaně „dostaňme lidi k volbám“. Tyto prostředky byly použity na financování tisku masových hlasovacích lístků zasílaných poštou a na vytvoření nehlídaných sběrných schránek pro jejich odevzdání. Kritici však tvrdili, že tyto dary, přezdívané „Zuckerbucks“, nebyly rozděleny rovnoměrně po celých Spojených státech, ale zaměřovaly se zejména na klíčové státy a volební okrsky, kde se očekávala podpora demokratických kandidátů.
Mimo území USA Facebook spolupracoval se zahraničními vládami na omezování obsahu, který označovaly za „dezinformace“ a „nenávistné projevy“. Tento přístup byl popsán v příspěvku Marka Zuckerberga z roku 2018 s názvem „Plán řízení a vymáhání obsahu“.
Spolupráce Facebooku se zahraničními vládami v oblasti kontroly projevu probíhala uprostřed hrozeb ze strany evropských představitelů, včetně pokut, které německá vláda udělovala za neodstraňování obsahu, který považovala za škodlivý.
Mnozí analytici považují nedávné oznámení společnosti Meta za dramatický odklon od dosavadních postupů firmy.
„Je to úplný obrat o 180 stupňů oproti katastrofálnímu plánu Facebooku z roku 2018, který popisoval spolupráci s evropskými vládami na tvorbě zákonů a regulací určujících, ,kde by měla být stanovena hranice mezi svobodou projevu a bezpečností‘,“ poznamenává Jeremy Tedesco. „Jasnost přidaná novými pravidly, spolu s novým přístupem společnosti Meta k jejich prosazování, představuje významný krok vpřed pro svobodu projevu nejen v USA, ale také globálně.“
Hledání podpory od Trumpovy administrativy
Mark Zuckerberg oznámil, že bude hledat podporu od nastupující administrativy Donalda Trumpa, aby obhájil své nové politiky svobody projevu před odvetnými opatřeními zahraničních vlád.
„Budeme spolupracovat s prezidentem Trumpem, abychom se postavili vládám po celém světě, které útočí na americké společnosti a prosazují stále větší cenzuru,“ sdělil Zuckerberg. „Spojené státy mají nejsilnější ústavní ochranu svobody projevu na světě.
„Evropa má stále rostoucí počet zákonů institucionalizujících cenzuru, což ztěžuje vytváření jakýchkoli inovací. Země Latinské Ameriky zase disponují tajnými soudy, které mohou společnostem nařizovat, aby tiše odstraňovaly obsah.“
V srpnu 2024 brazilský soudce Nejvyššího soudu Alexandre de Moraes pohrozil zákazem platformy X v Brazílii a nařídil uzavření mnoha účtů, včetně účtů opozičních politiků. Téhož měsíce Elon Musk stáhl veškerý personál své společnosti z Brazílie s odůvodněním, že Moraes hrozil zaměstnancům zatčením.
Zvolený prezident Donald Trump vyjádřil Zuckerbergovi podporu a vyjádřil se, že dle něj: „Meta, Facebook – myslím, že urazily dlouhou cestu.“
Elon Musk rovněž pochválil nové politiky společnosti Meta a na platformě X na Zuckerbergovo oznámení reagoval slovy: „To je skvělé.“
Mnozí kritici nyní chválí Zuckerberga za to, že si zvolil cestu, která se může ukázat jako obtížná, protože mnoho vlád stále hledá způsoby, jak trestat platformy, které zpochybňují oficiální narativy.
„Odvaha rodí odvahu,“ míní Tedesco.
„Pan Zuckerberg nemusel ve svém oznámení poukazovat na problém globální cenzury, ale šel záměrně touto cestou. Pokud Zuckerberg splní svůj slib postavit se cenzurním režimům vlád, nezůstane v tom osamocen.“
–ete–
