Aktualizováno 15. 1. 2025 v 9:00 – oprava tvrzení senátorky Marvanové
Koncem loňského roku postoupila Poslanecká sněmovna do Senátu legislativu, která obsahuje, kromě jiného, změnu v trestním zákoníku zaměřenou na postihování „činnosti pro cizí moc“. Vůči tomuto bodu se poté zvedla vlna kritiky a dnes ji v horní komoře parlamentu projednávaly dva výbory.
V rámci novelizace zákona 65/2022 Sb., aneb Lex Ukrajina VII, kritici poukazují na poslanecký návrh §318a trestního zákoníku, který má postihovat „činnosti pro cizí moc“, a označují jej za „přílepek“. Vyčítají mu proto protiústavnost. Kromě toho také „gumovitou“ formulaci, která by eventuálně mohla být zneužita proti oponentům. S tím nesouhlasí navrhovatelé, dle kterých je základním předpokladem definované trestní činnosti prokázání záměrného jednání.
Již minulý týden oznámila nezávislá senátorka Daniela Kovářová, že spolu se senátorem Zdeňkem Hrabou a Michaelem Canovem připravila pozměňovací návrh, který „zlovolnou změnu trestního zákoníku z návrhu vyjímá“.
Další diskutovanou oblastí novelizace je problematika udělení českého občanství pro ruské emigranty, u kterého je poukázáno na složitost zřeknutí se ruského občanství či na porušení principu rovného zacházení. Vůči tomuto připravila opět skupina již zmíněných senátorů pozměňovací návrh, který by tuto část z novely vypustil.
Jako první dnes projednával Lex Ukrajina VII Výbor pro sociální politiku.
Zástupkyně ministerstva vnitra Pavla Novotná prezentovala, že hlavním smyslem novely je prodloužení dočasné ochrany pro cizince (z Ukrajiny) i po 1. 4. 2025.
Senátorka Hana Kordová Marvanová, která byla na výboru zpravodajkou, sice podpořila zamýšlenou stránku legislativy, ale také vytkla návrhu dva již výše zmíněné body, z nichž i bod o získání občanství označila jako přílepek. Zmínila, že na sklonku zániku komunistického režimu v Československu byla odsouzena za pobuřování právě v rámci „gumovitého“ znění zákona, kdy kvůli tomu, že o její činnosti informovala rádia, jí komunistický režim „prokázal“ úmysl.
Podpořila oba pozměňovací návrhy výše zmíněných senátorů, neboť je sama zamýšlela navrhnout.
Sdělila, že „Senát by se měl postavit“ proti těmto přílepkům a měl by v tomto případě „sehrát roli pojistky“. Upozornila, že stejná formulace, jako je §318a, je v novele trestního zákoníku, který je momentálně ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně.
Na sociálním výboru „hostoval“ i senátor Canov, který představil ony dva návrhy na „odstranění přílepků“. U §318a poukázal na to, že dle něj jde jednoznačně o přílepek a tedy jeho protiústavnost. Dále mu pak vytkl obsahový aspekt, resp. vágnost.
„Je to tak neurčité, že se to dá použít – pokud to zjednoduším – na cokoliv,“ poukázal Canov s tím, že by se mohl otočit i proti jeho tvůrcům. Posléze přečetl kritiku návrhu adresovanou Nejvyšším soudem, který také poukázal na problematický výklad a možnost zneužívání. „Omezí se i svoboda slova,“ dodal senátor s tím, že postihovaná by eventuálně mohla být i pouhá komunikace.
Senátorka Vladimíra Ludková (ODS), která měla gumovitost §318a již kritizovat dříve, označila novelu jako takovou za „velmi problematickou“ a vyčetla jí více částí.
Senátor Jiří Vosecký (SLK) avizoval, že pozměňovací návrh nepodpoří.
Výbor pro sociální politiku podpořil první pozměňovací návrh skupiny senátorů (k §318a) k vypuštění, u druhého (občanství) hlasovali nerozhodně. V usnesení pak výbor doporučil vrátit celý Lex Ukrajina VII na přepracování do Poslanecké sněmovny.
Jako další projednával novelizaci Ústavně-právní výbor.
Zpravodaj, nezávislý senátor Stanislav Balík, označil návrh „asi za nejdiskutovanější v současné době“ právě vzhledem medializovaným částem. Nesouhlasí s interpretací kritických senátorů.
Senátor Canov zopakoval výtky, které zmínil na předešlém výboru, a dodal, že „cizí mocí by se dalo označit cokoliv“, přičemž upřesnil, že takto by mohla být posuzována i EU či NATO.
Senátor Hraba uvedl příklad toho, co vše by mohlo být klasifikované jako „činnosti pro cizí moc“, senátorka Kovářová pak zmínila osobní zkušenost ruské občanky, která kvůli byrokratickým překážkám nemůže získat z Ruska rozhodnutí/potvrzení o pozbytí ruského občanství.
Pozměňovací návrhy podpořila i senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Naopak, předseda výboru Tomáš Goláň se vyjádřil proti nim s tím, že je velmi překvapený debatou.
Na výboru se strhla výměna názorů mezi jeho předsedou a podporovateli pozměňovacích návrhů v souvislosti s možným výkladem §318a.
Přizvaný zástupce ministerstva vnitra argumentoval, že zneužití §318a brání další části právního řádu.
První pozměňovací návrh skupiny senátorů výbor nepodpořil (4 pro, 5 proti), stejně tak ani druhý (4 pro, 3 proti, 2 se zdrželi).
Lex Ukrajina VII bude projednávat ještě Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.
