Export elektřiny z Česka klesal i v loňském roce. Čistý vývoz do zahraničí za rok 2024 činil 6,4 terawatthodiny (TWh), což je meziročně o téměř 30 procent méně. Nejvíce se exportovalo do Rakouska, naopak z Německa převažoval dovoz elektřiny. Vyplývá to z dat státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS, která přinesla ČTK.
Podíl exportu elektřiny klesá už několik let v řadě. Podle loňské analýzy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) se Česká republika stane čistým dovozcem elektřiny zřejmě v roce 2027. V případě kritického scénáře, který počítá s rychlejším ukončením provozu tuzemských uhelných elektráren, by to ale mohlo být už letos.
„Klesá zejména výroba uhelných elektráren, které jsou díky [emisním] povolenkám často dražší než obnovitelné zdroje za hranicemi,“ vyjádřil se pro ČTK mluvčí energetické skupiny ČEZ Ladislav Kříž.
Společnost ČEZ v minulosti avizovala plán na ukončení spalování uhlí ve výrobě nejpozději do roku 2030. Aktuální vládní plány počítají s odklonem od uhlí do roku 2033. Další z velkých provozovatelů uhelných bloků v ČR, skupina Sev.en, loni nevyloučil možnost jejich utlumení už v následujících letech z důvodu nerentability.
Nejvíc elektřiny (4,4 TWh) se vloni z ČR podle dat ČEPS vyvezlo do Rakouska následovaného Slovenskem (4,1 TWh). Mírně exportní zůstala ještě bilance s Polskem, u něhož převažoval vývoz nad exportem o 0,7 TWh. To však neznamená, že tyto země byly konečnými příjemci, elektřina mohla přes jejich území směřovat dál.
Naopak v případě Německa bylo Česko čistým dovozcem. Importy z tohoto směru dosáhly 2,8 TWh.
Česká energetická soustava může podle loni představené analýzy ČEPS mít za deset let i přes navýšení dovozu elektřiny ze zahraničí problémy s dostatkem zdrojů, zejména v zimním období, kdy je spotřeba vyšší.
Tuzemský energetický mix má podle vládních strategií stát v budoucnosti na kombinaci jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Do jejich vybudování stát počítá s plynem jako přechodným palivem.
