Aktualizace 17.1.2025 v 0:57
Izraelská vláda odložila nejméně do pátku schvalování dohody o příměří v Gaze, kterou ve středu oznámili její zprostředkovatelé Katar a Spojené státy a o níž měla hlasovat dnes. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua to zdůvodnil úpravami, které na poslední chvíli požadovalo palestinské teroristické hnutí Hamás. Někteří ale vidí za odkladem spory v izraelské vládní koalici, jejíž dva krajně pravicoví ministři hrozí odchodem z vlády, pokud bude dohoda o příměří schválena.
Netanjahu se na rozdíl od řady světových politiků ve středu k dohodě o příměří nevyjádřil a jeho kancelář uvedla, že tak učiní, až budou hotové i poslední podrobnosti úmluvy. O těch v Dauhá dnes stále vyjednávali američtí, katarští i egyptští zprostředkovatelé. Nejnovější spor, který mohl stát za dnešním odkladem jednání izraelské vlády o dohodě, se podle některých zdrojů týkal jmen několika vězňů, jejichž propuštění požaduje Hamás výměnou za rukojmí, která drží v Gaze od předloňského října.
Izraelská média s odvoláním na své zdroje odpoledne uvedla, že poslední neshody se podařilo vyřešit a izraelský bezpečnostní kabinet a po něm koaliční vláda se sejdou v pátek ráno, aby o dohodě hlasovaly. Premiérův úřad však tuto informaci nepotvrdil a televizní stanice Channel 12 později uvedla, že vláda v plném složení sice bude v pátek o dohodě jednat, ale hlasovat o dokumentu bude až v sobotu večer. To by podle této zprávy mohlo začátek příměří opozdit o jeden den vzhledem k tomu, že je třeba poskytnout 48 hodin na podání případných stížností k Nejvyššímu soudu.
Podle některých médií stojí za odkladem jednání vlády hlavně Netanjahuovy obavy z rozpadu vládní koalice. Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir dnes znovu pohrozil odchodem z vlády, pokud bude dohoda o příměří schválena, a vyzval k tomu i ministra financí Becalela Smotriče. Tito dva krajně pravicoví politici prosazují, aby Izrael po první fázi příměří pokračoval v bojích v Gaze. Ben Gvir dnes řekl, že pokud jeho strana koalici opustí, může se do ní vrátit v případě obnovení bojů po skončení příměří.
Netanjahu už loni čelil kritice, že dohodu s Hamásem úmyslně zdržuje stále novými požadavky s cílem udržet se co nejdéle u moci. Dlouhodobě také tvrdil, že k hlavním cílům izraelské ofenzivy v Gaze patří úplné zničení Hamásu, což ale mnozí považují za nereálné. „Odhadujeme, že Hamás naverboval téměř tolik nových bojovníků, kolik jich ztratil,“ řekl tento týden podle agentury AFP americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle AFP k získávání rekrutů Hamásu přispívá i to, že mnoho mladých v Gaze během války osiřelo.
Válka začala 7. října 2023 útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí a 251 osob unesli. Při izraelské odvetě podle úřadů v Gaze ovládaných Hamásem zemřelo přes 46.800 Palestinců včetně bojovníků hnutí, většinu obětí však tvoří civilisté.
Hamás už ve středu označil dohodu o příměří za výsledek „statečného odboje palestinského lidu“. Izrael podle člena vedení hnutí Chalíla Hajji svých cílů v Gaze nedosáhl. Za velké vítězství palestinského odporu dohodu označily íránské revoluční gardy. Írán je spojencem hnutí Hamás.
Dohodu o příměří, které by bylo druhým klidem zbraní od začátku války v Gaze, oznámil ve středu katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Podle něj by příměří mělo začít platit 19. ledna, tedy den před výměnou v úřadu amerického prezidenta, jímž se stane Donald Trump. I jeho zvláštní vyslanec se podílel na vyjednání této dohody a Trump ji, stejně jako prezident Joe Biden, prezentoval jako svůj úspěch. Netanjahu ve středu oběma za její zprostředkování poděkoval.
Klid zbraní má trvat 42 dnů, během nichž má Hamás propustit 33 ze stovky rukojmích, které stále zadržuje; několik desítek z nich ale už nežije. Izrael má za to propustit asi tisíc palestinských vězňů. Podobná výměna se uskutečnila koncem listopadu 2023, kdy platilo dosud jediné příměří v této válce. Tehdy Hamás propustil 105 rukojmích a Izrael pustil na svobodu 240 palestinských vězňů.
Navzdory oznámení dohody o příměří i v noci a dnes pokračovalo izraelské bombardování Pásma Gazy, při němž podle místní civilní obrany zemřelo osm desítek lidí. Izrael cílil zejména na města Gaza a Chán Júnis a podle místních zdravotníků zasáhl i školu, v níž přebývali vysídlení civilisté. Mezi oběťmi jsou tak i ženy a děti.
