Emel Akan

16. 1. 2025

Trumpova i Bidenova administrativa varovaly před rostoucími riziky v Arktidě.

WASHINGTON – Nedávné poznámky nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném použití vojenských nebo ekonomických opatření k ovládnutí Grónska vyvolaly celosvětové obavy. Zatímco někteří považují jeho komentáře za extrémní, v rámci americké národní bezpečnostní komunity existuje dlouhodobá shoda, že rostoucí vliv Číny a Ruska v Arktidě je znepokojivý a vyžaduje okamžitou pozornost.

Trump učinil podobná prohlášení ohledně Panamského průplavu a vyjádřil frustraci z rostoucího vlivu čínských státních společností na jeho provoz. „Nehodlám se k tomu zavázat,“ odpověděl Trump 7. ledna na otázku, zda může vyloučit použití vojenského nebo ekonomického nátlaku k získání kontroly nad Grónskem a Panamským průplavem.

Jeho komentáře během tiskové konference v jeho resortu Mar-a-Lago nechaly mnoho reportérů zmatených a vyvolaly opakované otázky k objasnění. Trump zdůraznil, že Spojené státy potřebují oba regiony z důvodů hospodářské a národní bezpečnosti. 

Jednou z výhod Trumpova přístupu, ať už záměrného nebo ne, je to, že vytváří veřejný diskurs o problémech, které by se obvykle řešily v zákulisí, řekl deníku The Epoch Times Michael Walsh, americký expert na zahraniční politiku. „Vyvolává to diskusi a debatu. A to právě teď vidíte. Slyšíte lidi v metru mluvit o Grónsku a Panamě,“ líčí Walsh. 

Pro mnohé není jasné, zda Trump hodlá použít vojenskou sílu, nebo zda to navrhuje jako vyjednávací taktiku ke změně statu quo v obou regionech. „Mohla by to být vyjednávací taktika – kdo ví?“ připomíná Walsh. Dodává však, že u Trumpových výroků je třeba pochopit kontext. 

„Jedním z problémů celé této rétoriky je, že lidé nechápou kontext. Dokonce ani většina politických vůdců nerozumí kontextu,“ řekl s odkazem na rostoucí rizika v Grónsku, největším ostrově světa.

Walsh, který sloužil jako poradce pro bezpečnostní záležitosti Asie a Tichomoří v prezidentské kampani prezidenta Joea Bidena v roce 2020, zdůrazňuje obavy USA ohledně nezávislosti Grónska a Faerských ostrovů – dvou autonomních území Dánska.

Zatímco Trump zmínil pouze Grónsko, Spojené státy znepokojují obě území, poznamenává. Během Trumpova prvního funkčního období pracovalo ministerstvo zahraničí na prohloubení vazeb s oběma ostrovy, aby čelilo ruské a čínské aktivitě v Arktidě. Tyto obavy přetrvávaly i za Bidena, který v roce 2022 představil Arktickou strategii, aby čelil rostoucí konkurenci, zejména čínské „Polární hedvábné stezce“. Podle Walshe mají obě administrativy, jak Bidenova tak Trumpova, podobné názory na rizika v regionu.

Zvolený prezident Donald Trump hovoří k novinářům během tiskové konference v klubu Mar-a-Lago v Palm Beach na Floridě, 7. ledna 2025. (Scott Olson / Getty Images)

Navzdory tomu, že Dánsko je blízkým spojencem NATO, Spojené státy se obávají, že vliv Dánska na tyto ostrovy by mohl časem slábnout, pokud se tato území posunou směrem k nezávislosti. Za posledních osm let rizika vzrostla, částečně kvůli domácí politické dynamice v Dánsku ohledně ostrovů.

„Spojené státy a Dánsko mají dlouhodobé partnerství a fungovalo to opravdu dobře. Myslím, že jde o to, že by v budoucnu nemusely být partnerem Spojených států v Grónsku nebo na Faerských ostrovech, pokud se stanou nezávislými,“ říká Walsch. 

Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen 8. ledna prohlásil, že Grónsko možná bude nezávislé, ale je nepravděpodobné, že se stane jedním ze států USA. „Plně uznáváme, že Grónsko má své vlastní ambice. Pokud se zhmotní, Grónsko se stane nezávislým, i když sotva s ambicí stát se federálním státem ve Spojených státech,“ řekl Rasmussen.

Grónsko vyjádřilo zájem o posílení vazeb se Spojenými státy, zejména v oblasti hospodářské spolupráce, těžby a rozvoje nerostných zdrojů. 

Na Trumpovy komentáře reagovala 8. ledna také vláda Grónska, která uvedla, že „Grónsko patří Gróňanům“ a že jeho budoucnost bude určovat jeho vlastní lid. Grónsko však vyjádřilo zájem o posílení vazeb se Spojenými státy, zejména v oblasti hospodářské spolupráce, těžby a rozvoje nerostných zdrojů. Grónsko také zdůraznilo své odhodlání spolupracovat se Spojenými státy a spojenci NATO na zajištění bezpečnosti a stability v Arktidě a uznalo měnící se politickou dynamiku v regionu.

„Kabinet se těší na budování vztahů se zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem a jeho administrativou,“ stojí v prohlášení.

Vesmírná základna Pituffik, dříve známá jako Thule Air Base umístěná na severozápadním pobřeží Grónska je jednou ze základen amerických vesmírných sil, 4. října 2023. (Thomas Traasdahl / Ritzau Scanpix / AFP prostřednictvím Getty Images)

Konkurenti v Arktidě

Čína v posledních letech ambiciózně rozvíjí své obchodní a vojenské kapacity v Arktidě. V regionu navíc ve vyšší míře společně operují ruské a čínské válečné lodě. „Grónsko je důležité, protože Arktida se stala důležitou. A Čína a Rusko se ji snaží ovládnout,“ říká Gordon Chang, politický komentátor a expert na Čínu. 

Region byl klíčový během studené války kvůli strategickým námořním trasám v Atlantiku, ale po studené válce lidé na jejich význam do značné míry zapomněli, dodává Chang. Trendy oteplování vedou k větší aktivitě v Arktidě, což by mohlo vést jak ke konkurenci, tak k napětí v regionu, uvádí červencová zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

S odkazem na odhady US Geological Survey z roku 2008 zpráva CSIS zdůraznila obrovské zdroje regionu, včetně téměř 90 miliard barelů ropy a 1 669 bilionů kubických stop zemního plynu. To představuje asi 22 procent světových zásob neobjevené ropy a zemního plynu.

Arktida má také nerosty v hodnotě bilionů dolarů, včetně stříbra, mědi, zlata, niklu, železné rudy a prvků vzácných zemin. Kromě toho je Grónsko domovem velké americké vojenské základny s raketovými varovnými a vesmírnými systémy.

Chang nesouhlasí s Trumpovým návrhem použít vojenskou sílu k převzetí Grónska a tvrdí, že pro to neexistuje opodstatnění. Říká, že v době, kdy svět není mírumilovný a Rusko a Čína již sílu používají, Trumpovy komentáře by mohly vést k větší agresi na celém světě.

Kongresman Mike Waltz, který byl zvolen jako Trumpův poradce pro národní bezpečnost, Trumpovy výroky o Grónsku hájil. „Jde o kritické minerály. Tady jde o přírodní zdroje,“ řekl Fox News 8. ledna a dodal: „Číňané teď chrlí ledoborce a tlačí se tam také. Takže jde o ropu a plyn, jde o naši národní bezpečnost.“

Waltz také řekl, že Rusko se „snaží stát se králem Arktidy“ a poukázal na to, že Moskva má přes 60 ledoborců, zatímco Spojené státy mají pouze dva – z nichž jeden se musel loni v létě vrátit do domovského přístavu kvůli požáru elektrických rozvodů. 

Ruský ledoborec „50 let vítězství“s jaderným pohonem na severním pólu, 18. srpna 2021. Rusko má podle kongresmana Waltze přes 60 ledoborců, zatímco Spojené státy pouze dva. (Ekaterina Anisimová / AFP přes Getty Images)

Biden Trumpovy poznámky zatím nekomentoval. Mluvčí Rady národní bezpečnosti John Kirby během tiskové konference 8. ledna odmítl slova Bidenova nástupce přímo komentovat, místo toho poukázal na reakce zahraničních vůdců. „Nebylo by vhodné, abychom se do toho pletli a vynášeli soudy,“ prohlásil. 

Dvojí čínská infrastruktura 

Během své návštěvy na Capitol Hill 8. ledna byl Trump znovu dotázán reportéry na potenciální použití vojenské síly v Grónsku. V reakci na to zmínil nedávnou cestu svého nejstaršího syna Donalda Trumpa Jr. do Grónska. Trumpův syn navštívil Grónsko 7. ledna na jeden den, údajně kvůli natáčení video obsahu pro podcasting. 

Trump také zopakoval svou kritiku vysokých poplatků, které Panama uvaluje na Spojené státy a jejich námořnictvo, zejména s ohledem na to, že Spojené státy původně postavily Panamský průplav. Dal také jasně najevo, že nedovolí, aby kontrolu nad strategicky důležitou vodní cestou získala Čína.

Trump v nedávných příspěvcích na sociálních sítích vyjádřil frustraci nad rozšiřujícím se vlivem Číny v Panamském průplavu, přestože jej před více než 110 lety vybudovaly Spojené státy za cenu velkých finanční i lidských nákladů.

Čínské společnosti, včetně Landbridge Group a hongkongské CK Hutchison Holdings, v současnosti provozují terminály na obou koncích kanálu. Trumpovy komentáře o Panamském průplavu odrážejí rostoucí obavy amerických politiků z rozšiřujícího se vlivu Číny v Latinské Americe. Ministerstvo zahraničí v roce 2022 varovalo, že akvizice technologií, zařízení a infrastruktury ze strany Pekingu v Latinské Americe může mít dvojí účel.

Donald Trump Jr. (druhý zprava) a konzervativní aktivista Charlie Kirk (vpravo) pózují na skupinové fotografii v Nuuku v Grónsku, 7. ledna 2025. Syn amerického prezidenta navštívil ostrov soukromě. (Emil Stach / Ritzau Scanpix / AFP přes Getty Images)

V červenci 2022 generálka Laura Richardsonová, tehdejší šéfka jižního velitelství USA, vyjádřila obavy ohledně čínských státních společností provozujících přístavy na obou stranách Panamského průplavu a uvedla, že tato zařízení by mohla být rychle přeměněna na vojenské kapacity.

„Myslím si, že bychom měli být znepokojeni, ale jde o globální problém,“ řekla na Aspen Security Forum v Coloradu s tím, že jde o stejnou taktiku, jakou Čína použila i v Africe, Asii či Evropě. „Není to nic nového,“ dodala. 

Trump v nedávných příspěvcích na sociálních sítích vyjádřil frustraci nad rozšiřujícím se vlivem Číny v Panamském průplavu, přestože jej před více než 110 lety vybudovaly Spojené státy za cenu velkých finanční i lidských nákladů.

„Veselé Vánoce všem, včetně úžasných čínských vojáků, kteří s láskou, leč nelegálně provozují Panamský průplav… vždy se starají o to, aby Spojené státy vložily miliardy dolarů na „opravy“, aniž by měly právo mluvit do ,čehokoli’,“ napsal Trump 25. prosince s odkazem na velký vliv čínského režimu na důležitou vodní cestu.

V dřívějším dlouhém příspěvku z 21. prosince Trump uvedl, že 51 mil dlouhý kanál by měla spravovat Panama, nikoli Čína. „Jsem velmi rád, že prezident Trump nastolil toto téma, protože Číňané mají prostřednictvím různých prostředků schopnost zablokovat kanál v době války,“ vysvětluje Chang.

Američtí vojáci naposledy stahují americkou vlajku na vojenské základně Quarry Heights v Panamském průplavu, 25. září 1997. Smlouva o průplavu podepsaná v roce 1977 ustanovila ukončení americké vojenské přítomnosti v Panamském průplavu do 31. prosince 1999. (Eliana Aponte / AFP prostřednictvím Getty Images)

Panamský průplav, který byl otevřen v roce 1914 po desetiletí výstavby vedené Spojenými státy, byl postupně předán zpět Panamě na základě smlouvy z roku 1977 podepsané prezidentem Jimmym Carterem.

V roce 1999 převzala Panama plnou kontrolu nad cestou, která se od té doby stala jednou z nejrušnějších lodních tras na světě, spojující Atlantický a Tichý oceán. Panama 31. prosince oslavila 25. výročí předání kanálu.

Podle samostatné smlouvy o neutralitě z roku 1977 se Panama a Spojené státy dohodly, že průplav zůstane trvale neutrální, se spravedlivým přístupem a zpoplatněním pro všechny země. Jakékoli čínské zpochybnění tohoto paktu tedy může vyžadovat, aby Spojené státy použily vojenskou sílu.

„Podívejte, Panamský průplav je pro naši zemi životně důležitý. Provozuje ho Čína. Panamský průplav jsme dali Panamě. Nedali jsme to Číně, a oni toho zneužili. Zneužili toho daru,“ řekl Trump během své tiskové konference 7. ledna.

Dělníci u brány Gatun Locks během stavby Panamského průplavu v Gatunu kolem roku 1910. (Hulton Archive / Getty Images)

Kritika demokratů

Během své tiskové konference Trump také navrhl přejmenovat Mexický záliv na „Americký záliv“, čímž vyjádřil svou frustraci z Mexika ohledně migrantů. Mnoho demokratů však tyto komentáře kritizovalo a odmítlo je jako rušivé.

„Demokraté ve sněmovně věří, že nejsme posláni do Washingtonu, abychom napadli Grónsko, přejmenovali Mexický záliv nebo se násilím zmocnili Panamského průplavu,“ pronesl na tiskové konferenci 8. ledna předseda Sněmovny reprezentantů, demokrat Hakeem Jeffries. Řekl, že jejich prioritou je řešení rostoucích nákladů, kterým čelí americké rodiny.

Senátorka Elizabeth Warrenová v rozhovoru pro CNN téhož dne kritizovala Trumpovy výroky o Panamském průplavu a Grónsku a tvrdila, že Spojené státy vždy respektovaly suverenitu jiných národů. Poukázala na to, že komentáře mají odvést pozornost od Trumpovných kontroverzních kandidátů, včetně Petee Hegsetha, Tulsi Gabbardové a Roberta F. Kennedyho Jr.

Senátor Chris Murphy zopakoval podobný názor a označil Trumpovy komentáře za pokus odvrátit pozornost od jeho daňových škrtů. „Připadá mi to docela jednoduché,“ napsal 7. ledna na X a dodal: „Mluví o invazi do Grónska a Panamy, aby odvedl vaši pozornost a média od KRÁDEŽE, která se má stát přímo před vašimi očima – obřího snížení daní pro jeho miliardáře a firemních přátel, placených masivními škrty v Medicare a Medicaid.“

Americké jednotky postupují přes Panama City 20. prosince 1989 poté, co prezident George Bush nařídil americkým silám zasáhnout v Panamě a zatknout panamského generála Manuela Antonia Noriegu. Americká armáda měla Noriegu sesadit a přivést ho do Spojených států k soudu kvůli obvinění z obchodování s drogami. (AFP přes Getty Images)

Předchozí vojenský zásah

Pokud se Trump rozhodne použít vojenskou sílu k dodržení dohody o neutralitě, nebyl by to první případ americké intervence v Panamě. Generálporučík ve výslužbě Keith Kellogg, který má sloužit jako Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko, řekl, že byl velitelem útočné brigády během invaze do Panamy v roce 1989 za prezidenta George HW Bushe. Účelem operace bylo sesadit panamského vůdce Manuela Noriegu. 

„Ve skutečnosti jsme Panamský průplav přebrali koncem 80. let během operace Just Cause a o tři týdny později jsme jim ho vrátili,“ sdělil Kellogg 8. ledna Fox News. „Myslím, že jeho názor na Číňany, kteří vedou kanál, je dobrý,“ uvedl. Více než 70 procent obchodu, který prochází kanálem, je americký, řekl, a „je v našem zásadním národním zájmu, aby tento kanál zůstal suverénní”.

ete – 

Epoch sdílení

Facebook
Twitter
LinkedIn
Truth Social
Telegram