Aktualizováno 21. 1. 2025 v 15:05 o upřesnění další citaci ČHMÚ
Minulý týden mohli lidé v Česku pozorovat neobvykle díry v mracích. Podobné oblačné úkazy se tento měsíc objevily také ve Spojených státech, například ve státech Mississippi či Georgia.
Čeští meteorologové veřejnosti vysvětlili, že šlo o zvláštní meteorologický jev, konkrétně o mračna s názvem Cavum, která mohou za určitých okolností vzniknout díky průletům letadel.
? Od ranních hodin jsme v některých částech Česka mohli pozorovat zajímavý úkaz v podobě děr v oblačnosti s poměrně neobvyklým vzhledem. Jde o zvláštnost oblaku pojmenovanou Světovou meteorologickou organizací jako Cavum, což je latinské označení otvoru nebo dutiny. Několik… pic.twitter.com/sKUaYdgaAL
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) January 14, 2025
„Ke vzniku tohoto úkazu je potřeba souhra několika okolností, kdy se v první řadě v určité výšce s teplotou výrazně pod bodem mrazu nachází poměrně tenká vrstva oblačnosti tvořená kapičkami podchlazené vody. V tomto případě jde o oblačnou vrstvu s teplotou kolem -23 °C ve výšce lehce přes 6 km. Při těchto teplotách může voda existovat v kapalném skupenství pouze v podobě drobných kapek, které ale na náhlé vnější podněty mohou zareagovat okamžitým zmrznutím,“ vysvětluje dále ústav.
„Spouštěčem tohoto promrznutí částí oblaku byly průlety letadel danou částí oblačnosti. Vzniklé ledové krystalky na sebe následně nabalují další namrzající vodní kapičky a tento dominový efekt tak „vyčistí“ od vodních kapek i své okolí. Ledové částice jsou nakonec větší a těžší než původní oblačné kapičky a začnou padat dolů z oblaku v podobě viditelných pásů různě pokřivených větrem,“ pokračuje ČHMÚ.
Díry v mracích je však v současnosti možné vyvolat i jinými způsoby, například jejich chemickým oséváním či speciálními lasery.
Díry v mracích kvůli ovlivňování počasí
Například v roce 1973 kanadská University of Victoria publikovala studii s názvem Ovlivňování počasí: sociální analýza. V tomto materiálu univerzita popisuje, jak vědci nad Labradorským poloostrovem na severovýchodě Kanady osévali letadlem mraky chloridem sodným a během 45 minut vytvořili v mracích několikametrovou díru.
Jelikož se podle Světové meteorologické organizace ovlivňuje počasí ve více než 50 zemích světa, je tedy otázkou, zda jsou díry v mracích opravdu výsledkem běžného průletu letadel, nebo by mohlo jít o důsledek ovlivňování počasí. O metodách ovlivňování počasí jsme informovali zde, zde či zde.
V posledních několika letech navíc vědci vyvinuli speciální lasery, které mohou díry v mracích přímo „vyvrtat“ (anglicky Hole-boring through Clouds).
Laserem k lepší satelitní komunikaci
V roce 2018 vědci ze Ženevské univerzity zkonstruovali extrémně horký laser, který je schopný vytvářet díry v mracích s cílem umožnit laserovou komunikaci se satelity. Jelikož je laserový paprsek schopný přenášet až 10 000krát více informací než radiové frekvence, tato komunikace je velkým příslibem pro satelitní přenos. Další výhodou laserového paprsku je zacílení jen na jednu stanici a je tedy relativně bezpečný pro sdílení dat.
Husté mraky však mohou být pro laserovou komunikaci překážkou.
„Chceme tento problém obejít tak, že uděláme do mraků díru, aby ten laser mohl projít,“ uvádí profesor Jean-Pierre Wolf ze Ženevské univerzity.
Tým vědců kolem profesora Wolfa vynalezl speciální laser, který je schopný ohřát atmosféru na více než 1 500 stupňů Celsia. Laserový paprsek vytvoří šokovou vlnu, která do strany vytlačí suspendované kapénky mraků.
„Jedná se o novou technologii, která skýtá velké možnosti.“
„Říkáme, že je do roku 2025 její implementace možná, a chceme být do té doby nachystaní tak, abychom umožnili státům, kde je velká oblačnost, aby tuto technologii využily,“ uzavírá profesor Wolf.
Lasery pro satelitní komunikace nejsou jediným projektem, do kterého je tým vědců ze Ženevské univerzity zapojený a který by mohl způsobit díry v mracích.
Lasery o síle jaderných elektráren k tlumení blesků
Tým profesora Wolfa ze Ženevské univerzity je také součástí projektu evropského konsorcia s názvem Laserový hromosvod (anglicky Laser Lightning Rod – LRR). Toto konsorcium již několik let experimentuje s ovlivňováním přírodních blesků pomocí laserů. Cílem je oslabit sílu blesků a tím i jejich negativní dopady na civilní infrastrukturu.
Experimenty, které proběhly v roce 2021 ve švýcarských alpách na hoře Säntis byly podle vědců úspěšné a v budoucnu se tak zamýšlí využít této technologie na letištích a dalších infrastrukturách, jejichž provoz je bleskovou činností z bouřek ohrožený.
Laser vysílá do mraků až 1000 paprsků za sekundu a je tak silný, že na extrémně krátký okamžik se „jeho jediný puls při maximální síle rovná energii vyprodukované všemi jadernými elektrárnami na světě,“ uvedl Wolf pro CNN.
Kontaktovali jsme profesora Wolfa ze Ženevské univerzity s dotazem, jestli se lasery pro komunikaci se satelity a pro ovlivňování počasí v civilním sektoru již používají a jestli jsou laserové paprsky schopné vytvářet v mracích několika metrové díry.
Do zveřejnění článku jsme neobdrželi odpověď.
