Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes adresovala v Evropském parlamentu svou vizi na příštích pět let. Chce především posílit ekonomiku, pro kterou stanovila tři cíle. Příští týden představí „kompas konkurenceschopnosti“.
Na úvod sdělila, že ve světové politice přichází „nová éra tvrdé geostrategické konkurence“, kterou budou povětšinou pohánět a tvarovat zájmy.
Na to konto řekla, že „naše hodnoty se nezmění, ale abychom je ochránili, něco se změnit musí“, a to především ekonomicky.
V tomto směru zmínila shodu států EU na Budapešťské deklaraci, která byla přijata za uplynulého maďarského předsednictví a nutnost implementovat ji za průběhu nového polského předsednictví. Proto chce komise příští týden představit „nový kompas konkurenceschopnosti“, který vychází z Draghiho zprávy. Má vést EU v následujících pěti letech.
Pro lepší vývoj ekonomiky stanovila tři cíle: dohnat vývoj inovací, společnou cestu pro dekarbonizaci a konkurenceschopnost, posílení ekonomické odolnosti a bezpečnosti.
Pokud jde o inovace, opět zmínila závěry Draghiho zprávy o nízkých investicích a inovacích, např. do digitální sféry. Chce tento stav otočit, včetně nutnosti veřejných investicí do sektoru a lepší spolupráce mezi unií a členskými státy. Konkrétně zmínila umělou inteligenci, kvantovou technologii a biotechnologie. Jako dobrou zprávu zmínila, že soukromý sektor v uplynulém roce zainvestoval do vývoje skoro 10 %, což mělo být více než USA nebo Čína.
Další klíčovou oblast vidí v zaměření se na snížení cen energií a vyvázat se z ruských fosilních zdrojů. K tomu je dle ní potřeba pokračovat v diverzifikaci dodávek či investovat do zelených technologií nové generace, konkrétně do jaderné fúze, geotermální energie či do nových bateriových článků na bázi pevného elektrolytu. Dále je pak dle Leyenové potřeba modernizovat sítě a infrastrukturu k ukládání elektřiny a lépe propojit systémy čistých a nízkoemisních systémů.
Pokud jde o ekonomickou odolnost a bezpečnost, klíčovým má být zajištění vstupů (nerostů), zajištění vitálních dodavatelských řetězců a rozšiřování partnerství se státy a uskupeními mimo EU.
„Tato nová spolupráce se zeměmi po celém světě není jen ekonomickou nutností, ale i poselstvím světu. Je to odpověď Evropy na rostoucí globální konkurenci. Chceme více spolupracovat se všemi, kdo jsou jí otevřeni. A to se samozřejmě týká i našich nejbližších partnerů. Myslím samozřejmě na Spojené státy americké,“ řekla šéfka Evropské komise s tím, že kromě vzájemného obchodu v hodnotě 1,5 bilionu eur nás s USA spojuje i „přátelství, rodinné vazby, společná historie a kultura“.
„A až přijde čas vyjednávání, budeme pragmaticky hledat společnou řeč. Chci však také, abyste věděli, že budeme vždy stát za svými evropskými zásadami,“ zakončila.