Aktualizace v 11:47
Limity pro zakázky malého rozsahu, u kterých nebude nutné zadávací řízení, se zřejmě zvýší o polovinu. V případě dodávek a služeb by se hranice měla zvýšit ze dvou milionů na tři miliony korun a u stavebních prací ze šesti na devět milionů. Dnes to schválila Sněmovna v novele, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo EU. Zvýšení limitů doporučil do zákona vložit sněmovní hospodářský výbor. Zvýšení limitů reaguje na nárůst cen. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) se zvýšením souhlasil.
Z povinnosti uskutečnit zadávací řízení vyjme podle dřívějšího vyjádření ministerstva pro místní rozvoj odhadem až třetinu dosavadních veřejných zakázek. Sněmovna zároveň na návrh výboru zvýšila limit pro povinné uveřejnění zadávací smlouvy na zakázku z 500.000 korun na milion korun, což má ulehčit práci menším zadavatelům včetně obcí.
„Důvodem je skutečnost, že tyto limity ještě nebyly navyšovány a s ohledem na inflaci je toto navýšení zcela ospravedlnitelné a ze strany zadavatelů legitimně očekávané,“ řekl k navýšení limitů ministr Kulhánek. Zvýšení limitů však poslanci schválili až na třetí pokus a to o dva hlasy. V předchozích dvou hlasováních se pro návrh nenašel dostatek hlasů, ale tato hlasování postupně zpochybnili poslanci Rudolf Salvetr (ODS) a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
S neúspěchem se setkal pozměňovací návrh předsedy pirátského klubu Jakuba Michálka, který reagoval na zvýšení limitů. Měl zavést povinnost, aby po zadání veřejné zakázky malého rozsahu nad jeden milion korun musel zadavatel zveřejnit i způsob zadání této veřejné zakázky.
Schválená vládní novela o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory má zpřísnit dohled nad velkými akvizicemi a veřejnými zakázkami za spoluúčasti firem ze zemí mimo EU. Novela například upravuje součinnost mezi ministerstvem průmyslu a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže při poskytování informací a zakotvuje ochranu těchto informací.
Návrh evropského nařízení vznikl v roce 2021 kvůli obavám z rozmachu čínských firem, které EU vzhledem k jejich státním subvencím považuje za neférovou konkurenci. Vláda připomíná, že podpory poskytované podnikům v rámci členských státu regulují pravidla veřejné podpory, ale neregulují subvence třetích států podnikům na unijním trhu. To může těmto firmám do značné míry pomoci k lepšímu postavení na trhu. Proto EU přijala zmíněné nařízení. Zahraniční subvencí se v souladu s nařízením bude rozumět, pokud některá třetí země poskytne finanční příspěvek, který podniku přinese výhodu a který je omezen na jeden nebo víc podniků a odvětví.
