Aktualizace v 18:32
Zástupcům členských zemí Evropské unie se dnes nepodařilo najít shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, tedy zemi, která před téměř třemi lety vojensky napadla Ukrajinu. Podle diplomatických zdrojů ČTK má k prodloužení o dalších šest měsíců výhrady Maďarsko. Další příležitostí, kdy by mohly být sankce schváleny, je pondělní zasedání ministrů zahraničí EU nebo úterní jednání ministrů pro evropské záležitosti. Další variantou by mohlo být schválení písemnou procedurou. Bez dohody sankce vyprší 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.
Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musejí prodlužovat každých šest měsíců. Naposledy se tak stalo loni v červenci. Země EU původně navrhovaly jejich platnost prodloužit na 12 měsíců, právě Budapešť ale byla proti a trvala na prodlužování každých šest měsíců. Maďarský premiér Viktor Orbán přitom už v úterý uvedl, že jeho vláda má k sankcím výhrady. Jejich prodloužení vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států EU.
„Nastal čas mluvit o sankcích! Vedly k ukončení války? Ne. Ochromily ruskou ekonomiku? Ne. Podařilo se Evropě nahradit ruskou energii z jiných dostupných zdrojů? Ne. Sankce vytvořené bruselskými byrokraty dosáhly jediné věci: zničily konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Přišel čas na změnu!“ napsal Orbán na sociální síti X.
Maďarský premiér však dnes zároveň připustil, že by od svého veta mohl upustit, pokud Brusel přesvědčí Kyjev, aby obnovil tranzit ruského plynu do střední Evropy přes Ukrajinu. Evropa „by se neměla pokoušet nás přesvědčovat, abychom neukončovali sankce, ale měla by přesvědčit Ukrajince, aby zajistili zachování (stávajících) sankcí“, cituje Orbána agentura AFP. „Žádáme je, aby řekli Ukrajincům, aby obnovili dodávky plynu,“ dodal Orbán.
Bruselská média v této souvislosti spekulují o svolání mimořádného summitu EU v případě, že by Maďarsko prodloužení sankcí neschválilo. Britský list Financial Times (FT) napsal, že úředníci zkoumají i možnost využití 81 let starého belgického zákona, který ve výjimečných případech umožňuje belgickému králi, aby zasáhl. Belgické válečné nařízení totiž zmocňuje krále, aby zablokoval převod belgického majetku ze země. A zmrazená aktiva se nacházejí v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii.
Úředníci nicméně připustili, že uplatnění královských pravomocí by mohlo vést k právním problémům, zejména v souvislosti s existující dvoustrannou investiční smlouvou mezi Belgií a Ruskem. „Evropští představitelé zvažují použití 81 let starého belgického zákona jako nouzového opatření k ponechání blokovaných ruských aktiv v Belgii, pokud maďarský premiér Viktor Orbán nebude souhlasit s prodloužením sankcí EU,“ napsal server FT.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot věří, že Maďarsko nakonec obnovení sankcí podpoří. Sankce proti Rusku jsou důležité pro bezpečnost Evropy, řekl šéf francouzské diplomacie na setkání se španělským protějškem. Také španělský ministr zahraničí José Manueal Albares doufá, že EU najde konsenzus a jednomyslnost ohledně obnovení sankcí vůči Rusku. V pondělí se podle diplomatických zdrojů nejprve očekává debata o Ukrajině, následně přijdou na řadu body A, tedy i rozhodování o prodloužení sankcí.
Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022 zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur (zhruba 5,3 bilionu Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, právě v Euroclearu. Státy EU se přitom už loni shodly, že výnosy z těchto zmrazených ruských aktiv budou využity k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci země. Je jimi kryta i půjčka 50 miliard dolarů, kterou Ukrajině poskytuje Evropská unie společně se státy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.
