Podle šéfa obchodu 27 zemí je EU připravena podniknout „rozhodné kroky na obranu rovných podmínek“ a „podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž“.
Vyšetřování Evropské unie (EU) potvrdilo, že na čínském trhu veřejných zakázek dochází k diskriminaci evropských dodavatelů zdravotnických prostředků, oznámila 14. ledna výkonná složka bloku a zvážila možná nová omezení v souvislosti s eskalujícím obchodním napětím s Pekingem.
Po několikaměsíčním vyšetřování EU uvedla, že nalezla „jasné důkazy“, že čínský režim omezil přístup výrobců zdravotnických prostředků z EU ke svým veřejným zakázkám „nespravedlivým a diskriminačním způsobem“, uvedla Evropská komise ve svém prohlášení.
EU v současné době vyhodnocuje své další kroky. Komise uvedla, že je i nadále „odhodlána zapojit Čínu do konstruktivního dialogu zaměřeného na řešení a odstranění diskriminačních opatření“. Pokud však Peking nenajde uspokojivé řešení, může Komise zavést protiopatření podle mezinárodního nástroje pro zadávání veřejných zakázek. Taková opatření podle Komise zahrnují úpravu bodového hodnocení uchazečů z Číny, ztížení jejich možnosti získat zakázky nebo jejich úplné vyloučení z účasti na veřejných projektech v EU.
Nový komisař EU pro obchod Maroš Šefčovič uvedl, že Komise je připravena přijmout „rozhodné kroky na obranu rovných podmínek“ a „podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž“.
„Otevřenost musí být oboustranná,“ řekl Šefčovič.
V době zveřejnění této zprávy čínský režim na zjištění EU ještě nereagoval. Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že zahájení tohoto šetření je signálem „protekcionismu“.
Toto oznámení je závěrem šetření, které Komise zahájila v dubnu 2024 a které představuje první uplatnění mezinárodního nástroje pro zadávání veřejných zakázek, kterým je nařízení z roku 2022, jehož cílem je podpořit reciprocitu v přístupu na globální trhy veřejných zakázek.
„Závažné a opakované zhoršení přístupu“
V samostatné zprávě zveřejněné 14. ledna Komise nastínila zjištění svých vyšetřovatelů a odhalila, že čínský režim zavedl mnohovrstevnatý systém právních opatření a politik, které zvýhodňují domácí výrobce zdravotnických prostředků oproti zahraničním konkurentům.
Průmyslový program, jehož cílem je přeměnit Čínu do roku 2025 na centrum výroby špičkových technologií, podle zprávy tlačí na nemocnice v celé zemi, aby nakupovaly od domácích výrobců.
Tato iniciativa známá jako „Made in China 2025“ označuje vysoce výkonné zdravotnické přístroje za jedno z deseti klíčových odvětví a stanovuje konkrétní cíle pro čínské nemocnice, aby si do roku 2025 ze 70 % pořizovaly špičkové zdravotnické přístroje domácí výroby, a do roku 2030 dokonce z 95 %.
Vyšetřovatelé EU zjistili, že čínský režim rovněž zavedl systém zadávání veřejných zakázek, který motivuje společnosti k vítězství ve výběrových řízeních tím, že nabízí ceny, které jsou pro zahraniční firmy orientované na zisk často neudržitelné. Státní podpora Pekingu podle zprávy umožňuje místním výrobcům zdravotnických přístrojů nabízet ještě nižší ceny. V některých případech Komise zjistila, že taková státní podpora vede ke snížení cen o více než 90 %, což ve skutečnosti vytlačuje zahraniční společnosti z trhu.
„Komise dospěla k závěru, že opatření a praktiky zjištěné v průběhu šetření, které ČLR zavedla v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek na zdravotnické prostředky, existují a jsou uplatňovány na celém území ČLR,“ uvedla Komise ve zprávě, přičemž použila zkratku oficiálního názvu režimu – Čínská lidová republika.
„ČLR nenavrhla žádná konkrétní nápravná opatření k nápravě tohoto závažného a opakovaného zhoršení přístupu.“
Obchodní napětí
Zjištění Bruselu byla zveřejněna v době zvýšeného obchodního napětí s Pekingem, zejména po sérii akcí „oko za oko“ v roce 2024.
EU loni zahájila vyšetřování čínských větrných turbín, solárních panelů a několika dalších výrobků s cílem zjistit, zda tyto čínské společnosti při působení na jednotném trhu EU neoprávněně nevyužívají státní dotace. V jednom z nejznámějších případů Komise uvalila až 45% cla na elektromobily dodávané z Číny poté, co její rok trvající šetření zjistilo, že masivní státní dotace tohoto režimu poskytují výrobcům automobilů v zemi „podstatnou nespravedlivou konkurenční výhodu“.
V odvetě poté čínský režim zavedl předběžná opatření zaměřená na dovoz brandy z EU a přidal vepřové maso a mléčné výrobky na svůj vlastní seznam probíhajícího antisubvenčního přezkumu, což by mohlo vést k zavedení cel.
Dne 14. ledna sdělil vůdce čínského režimu Xi Jinping (Si Ťin-pching) předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi, že mezi oběma stranami „neexistují žádné zásadní střety zájmů ani geopolitické rozpory“.
„Čína má k EU důvěru a doufá, že se EU může stát spolehlivým partnerem i pro Čínu,“ řekl Xi Costovi podle čtení zveřejněného pekingským ministerstvem zahraničí.
V době zveřejnění zprávy EU nevydala o rozhovoru žádný záznam.
Tyto obchodní spory se rozvíjejí v době, kdy se čínský režim potýká s hospodářským poklesem doma a zároveň čelí rostoucímu tlaku ze strany svých klíčových obchodních partnerů, zejména Spojených států.
Bidenova administrativa 13. ledna zpřísnila předpisy, které mají omezit vývoz pokročilých technologií umělé inteligence (AI) do Číny a k dalším zahraničním protivníkům.
Nový americký prezident Donald Trump, který složil přísahu 20. ledna, pohrozil uvalením dodatečných cel na veškerý čínský dovoz.
–ete–
