Na realizací plánů předáka německé opozice Friedricha Merze, který by chtěl výrazně zpřísnit režim na hranicích, chybí až deset tisíc policistů. Řekl to dnes šéf policejního odborového svazu GdP Andreas Rosskopf. Pravděpodobný příští německý kancléř za konzervativní unii CDU/CSU Merz trvá na tom, že jsou jeho návrhy reálné. Podle německého ministerstva vnitra, které nyní vede sociální demokracie, jsou kontraproduktivní a v rozporu s evropským právem. Ke kritice se přidalo i Rakousko.
Debatu o zpřísnění migračních a azylových pravidel v Německu rozpoutal tragický útok v Aschaffenburgu, kde neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu napadl děti ze školky, zabil dvouleté dítě a 41letého muže, který přispěchal na pomoc. Merz v reakci avizoval pětibodový plán, který chce začít realizovat nejpozději při nástupu do funkce kancléře. CDU/CSU, kterou do únorových voleb Merz vede, má podle průzkumů šanci vyhrát, a Merz je tak na dobré cestě nahradit ve funkci současného předsedu německé vlády Olafa Scholze.
V pětibodovém plánu je mimo jiné požadavek na trvalé kontroly na hranicích se všemi německými sousedy a zintenzivnění deportací, kterému by měly pomoci i deportační vazby. Merz také řekl, že by nenechal vstoupit do země nikoho bez potřebných dokumentů, a to ani lidi s nárokem na mezinárodní ochranu.
„Potřeba by bylo jistě 8000 až 10.000 dodatečných sil, aby bylo možné hranici rozsáhle kontrolovat,“ řekl šéf policejních odborů GdP Rosskopf listu Rheinische Post. Pořádková policie už nyní podle něj podporuje své kolegy ze spolkové policie, jejímž úkolem je právě i ostraha hranic, tisíci policistů. Problém je podle Rosskopfa také nedostatečné vybavení policie moderními technologiemi, jako jsou drony s kamerami.
Německo v polovině loňského září zavedlo kontroly na celé své pozemní hranici, v současnosti jsou u Evropské komise nahlášené do poloviny března. Hranice s Českem, Polskem a Švýcarskem kontroluje Berlín už od října 2023, pomezí s Rakouskem dokonce už od roku 2015. Německo je součástí schengenského prostoru, v němž by policisté na vnitřních hranicích cestující neměli vůbec kontrolovat. Kromě Německa ale některé své hranice nyní střeží i jiné členské státy, zdůvodňují to například snahou omezit nelegální migraci či hrozbou islamistického terorismu.
Německé ministerstvo vnitra, v jehož čele nyní stojí sociální demokratka Nancy Faeserová, se obává zhroucení schengenského systému v případě, že by Merz realizoval své plány. Podle dnešního sdělení rezortu jsou totiž kontraproduktivní a v rozporu s evropským právem. Merz dnes na tiskové konferenci uvedl, že jeho plány jsou realizovatelné a nijak neohrozí běžný provoz na hranicích.
Ke kritice se přidalo i Rakousko. Úřadující kancléř Alexander Schallenberg z Rakouské lidové strany (ÖVP) řekl, že Evropa potřebuje v ochraně hranic společná řešení. „Kdybychom teď všichni vytáhli padací most, budeme všichni chudší a nikdo z nás nebude více v bezpečí,“ řekl.
