Komentář
Evropa je úžasně rozmanitý kontinent se 44 zeměmi, z nichž každá má svou vlastní bohatou (a dlouhou) historii a jedinečnou politickou konstelací. Přesto v celé Evropě neexistují žádné společnosti s bilionovým obratem. Z 11 společností na světě, které dosáhly této úrovně, jich devět sídlí ve Spojených státech a další dvě na Taiwanu a v Saúdské Arábii. Pokud se podíváme na 11 největších společností v Evropě, jejich celková tržní kapitalizace činí pouhých 2,2 bilionu dolarů, což je o 1 bilion dolarů méně než tržní kapitalizace samotné společnosti Apple.
Co se tedy děje? Proč v celé Evropě nejsou žádné společnosti s bilionovou hodnotou?
Jedna odpověď je zjednodušená: Mnohé z dnešních společností s bilionovým obratem jsou považovány za „technologické giganty“ – Apple, Microsoft, Nvidia, Alphabet, Amazon a Meta. Ekonom Harold Hotelling již v roce 1929 poskytl informace o tom, proč všechny tyto společnosti sídlí v USA. Než jeho postřehy aplikujeme na technologické giganty, udělejme krátkou odbočku a využijme je k pochopení toho, proč bývá na rozích jediné křižovatky mnoho čerpacích stanic najednou. Nedávalo by větší smysl, kdyby byly rozptýleny po celém městě nebo oblasti?
Vysvětlení spočívá v konkurenci. Předpokládejme, že máme lidi po celém městě a je jim celkem jedno, jakou značku benzinu si koupí; chtějí prostě jet k té pumpě, ke které se nejsnáze dostanou. Pokud by byly čerpací stanice rozmístěny po celém městě (a pokud pomineme náklady na stěhování čerpacích stanic), každá čerpací stanice by se chtěla stěhovat blíže k místu, kde žije většina zákazníků, aby si zajistila co nejvíce zákazníků. Výsledek je ten, že jsou umístěny přes ulici nebo dokonce hned vedle sebe.
Totéž lze říci o technologických gigantech. Budou se chtít usadit tam, kde žije většina jejich zákazníků, a vzhledem k obrovské zákaznické základně s mírou rozšíření technologií, která je mezi nejvyššími na světě, dává umístění ve Spojených státech z obchodního hlediska velký smysl.
I toto vysvětlení je však nedostatečné. Všimněte si, že předpokládá, že tito technologičtí giganti existují a jednoduše se rozhodují, kde se usadí. Pravdou je, že se tyto technologické společnosti nesnesly na svět jako mana z nebe; musely být vytvořeny a od základů vybudovány. Skutečné otázky, které si musíme položit, tedy zní: 1) čím jsou Spojené státy tak příznivé pro hospodářský růst a 2) v čem je Evropa méně příznivá?
Amerika versus Evropa: Ekonomická perspektiva
Není žádným tajemstvím, že Spojené státy zůstávají „zemí příležitostí“. Dokonce i jen logicky můžeme říci, že je to na základě imigračních vzorců. Spojené státy zůstávají jednou ze zemí s největším počtem přistěhovalců na světě. Podle údajů OSN se ve Spojených státech nachází 20 % všech přistěhovalců na celém světě. To však stále vyvolává otázku: Proč chce tolik lidí žít ve Spojených státech, když mohou žít jinde?
Existuje mnoho faktorů, ale hlavní z nich jsou ekonomické povahy. Zaprvé se můžeme podívat na průměrné mzdy v jednotlivých zemích. Spojené státy zůstávají jednou ze zemí s nejvyššími mzdami na světě. Abychom si nemysleli, že jde o náhodu nebo historickou nehodu, mezinárodní studie potvrzují, že už jen tím, že žijí ve Spojených státech, skutečně rostou mzdy pracovníků.
Ekonomové Daron Acemoglu a James Robinson, kteří nedávno obdrželi Nobelovu cenu, to doložili na příkladu města Nogales na hranicích Mexika a Arizony. Výjimečnost této situace spočívá v tom, že obyvatelé města sdílejí společné dědictví a kulturu; ve skutečnosti existují rodiny, které byly rozděleny na dvě části, když byla poprvé postavena zeď. Díky společnému dědictví je jediný skutečný rozdíl v tom, na které straně plotu, vedoucího přímo středem centra města, kdo z nich žije. Americká strana je mnohem, mnohem bohatší než mexická. V roce 2012 hasiči na americké straně Nogalesu pomohli mexické straně uhasit požár tím, že „vyvezli“ vodu přes plot. Mohli to udělat jen díky svému dramaticky vyššímu bohatství.
Můžeme se také podívat na to, jak snadné je začít podnikat. Spojené státy se řadí mezi země, kde je založení podniku nejjednodušší – průměrná doba potřebná k jeho založení činí pouhých 4,2 dne, zatímco v Evropské unii je to v průměru 12,17 dne. Toto měřítko je sice nedokonalé, ale poskytuje důkaz o tom, jak rychle lze přejít od nápadu na podnikání k jeho zahájení. Čím nižší je toto číslo, tím snadněji a rychleji to lze provést. Čas, který je k tomu zapotřebí, závisí na mnoha faktorech, jako je schvalovací proces a to, zda musí žádost schvalovat osoba nebo skupina osob osobně, nebo zda se jedná o sérii formulářů, které je třeba vyplnit online a pravidelně kontrolovat např. v průběhu daňového období. Bez ohledu na to, čím rychleji se toto vše podaří vyřídit, tím rychleji mohou budoucí podnikatelé začít podnikat, začít sloužit svým komunitám a začít vydělávat.
Nakonec se můžeme podívat na daně. Navzdory povyku ohledně daňových sazeb zůstávají Spojené státy jednou ze zemí s nejnižšími daněmi. To má pro pracovníky velký význam, protože nižší daně znamenají, že si mohou ponechat více hodnoty, kterou vytvoří, pro sebe, místo aby ji odváděli vládě, která ji použije na kolektivní účely. Znamená to také, že je levnější zaměstnávat pracovníky, a tím rozšiřovat pracovní sílu podniku.
Celkově lze konstatovat, že Spojené státy zůstávají pro pracovníky a podniky nejlepším místem pro založení. Americký systém podporuje podnikání a vytváření pracovních příležitostí způsobem, který nám může závidět celý svět. To je třeba chránit.
Jak řekl Ronald Reagan: „Svoboda je vždy od svého zániku vzdálena pouze jednu generaci.“
Převzato z Amerického institutu pro ekonomický výzkum (AIER).
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
