Ministryně obrany vyznamenala dosud neznámou 104letou českou veteránku Elsbeth (Elišku) Hamiltonovou. Jde o rodačku z pražských Vinohrad, která sloužila během 2. světové války ve WAAF, ženském pomocném sboru Královského letectva (RAF).
V letech 2. světové války vstoupilo do pomocných sil při RAF zhruba 250 000 žen. Ty poté sloužily jako mechaničky, radarové operátorky či kuchařky. 28. června 1939 založil britský král Jiří VI. tzv. WAAF (Women’s Auxiliary Air Force – Ženské pomocné letecké sbory).
V pátek 24. ledna obdržela bývalá „wafka“ po 80 letech osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., o účastnících národního boje za osvobození. Předala jí ho ministryně obrany Jana Černochová, která ji navštívila během své dvoudenní návštěvy Británie. Osobně udělila veteránce také resortní vyznamenání Kříž obrany státu.

„Ač od roku 1943 působila jako radistka v řadách WAAF a stejně jako desítky dalších československých žen pomáhala v boji proti nacismu, dodnes neměla kvůli odchodu z Československa krátce po válce osvědčení o odboji dle zákona č. 255/1946 Sb. Nikdy nedostala žádnou upomínkovou medaili ani válečný kříž. O jejím nasazení během války dokonce nevěděla ani česká komunita ve Velké Británii. Proto jsem se rozhodla paní Elsbeth Hamiltonovou za její obětavost a pomoc ocenit jedním z nejvyšších resortních vyznamenání,“ sdělila ministryně obrany.
Elsbeth Hamiltonová, viditelně dojatá, přijala ocenění slovy: „To je úcta, kterou jsem si nikdy v životě nepředstavovala.“
Veteránka, rodným jménem Eliška Süsslandová, se narodila 5. prosince 1920 na pražských Vinohradech do židovské rodiny. Ve Velké Británii byla poprvé v létě 1938 na prázdninách a v prosinci téhož roku se tam vrátila. V roce 1943 vstoupila do WAAF a na letecké základně nedaleko Oxfordu pracovala jako radistka. S tužkou a linkovaným papírem zaznamenávala časy a údaje vysílané operátory z letadel, popisuje detaily z jejího života ministerstvo obrany.
Po válce se měla nakrátko vrátit do Československa, kde zjistila, že nacisté povraždili celou její rodinu a že nemá nárok – jako údajně německy mluvící – ani na rodinný majetek. Rozhodla se proto přesídlit do Velké Británie natrvalo. Po válce vystudovala Oxfordskou univerzitu a stala se sociální pracovnicí. Se svým manželem, antropologem, strávila několik let v Africe, popisuje dále redakce resortu.
České velvyslanectví v Londýně objevilo paní Hamiltonovou až nedávno díky projektu Children of Heroes, který mapuje osudy čs. letců a vojáků prostřednictvím rozhovorů s jejich dětmi.
„Paní Hamiltonová byla potěšená, že jsme ji nalezli, a když jsem jí předal pozdravy od paní ministryně s nabídkou setkání, byla nadšená,“ uvedl přidělenec obrany ve Velké Británii brigádní generál Vratislav Beran podle tiskové zprávy.

Elsbeth Hamiltonová dodnes hovoří plynně česky. Její český patriotismus je patrný i z množství fotografií pražských Vinohrad, které zdobí celý její byt.
Ministryni obrany, která byla dlouholetou starostkou Prahy 2, proto přivítala spolu s dcerami s obzvlášť srdečnou radostí.
„Bylo to krásné a dojemné setkání. Mluvily jsme spolu o jejím dětství na Vinohradech – mimochodem, před jejich domem ve Španělské ulici byly v září 2024 umístěny tzv. Kameny zmizelých (Stolpersteine) jako připomínka maminky, tatínka a nevlastního bratra. Hovořily jsme také o válce a jejím působení ve WAAF. Vrátit se do rodné země, zjistit, že všichni moji blízcí jsou mrtví, a zažít odmítnutí ze strany Československa, muselo být strašlivé. Snad toto ocenění i naše návštěva pomohly alespoň částečně zahojit tyto bolestné vzpomínky,“ sdělila ministryně Černochová.
Paní Hamiltonová od ředitele odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany plukovníka Roberta Speychala obdržela repliku dobového kloboučku WAAF, který nosila před 80 lety, a kopii průkazu WAAF s její fotografií. Tyto dárky měly osobní a historickou hodnotu připomínající její zásluhy v boji proti nacismu.
„V současné době stále žije na 65 druhoválečných veteránů v ČR a dva v zahraničí (paní Hamiltonová je jednou z nich), kteří jsou nositeli osvědčení dle zákona č. 255/1946 Sb.,“ upřesnil plukovník Robert Speychal. Věkový průměr je 98 let, mnohým z nich je ale už více než 100 let.
Ministryně s českou delegací dále také uctila památku československých a polských pilotů na místních hřbitovech – v Oxfordu a Brookwoodu nedaleko Londýna.

S využitím zprávy MO.
