Komentář
Zrovna minulý týden se na tiskové konferenci s prezidentem Trumpem sešli králové amerického průmyslu umělé inteligence (AI), patřící mezi světovou špičku v oboru, aby hovořili o ohromujících rozpočtových číslech (půl bilionu!) a masivní průmyslové transformaci.
Byli tam např. Larry Ellison, výkonný předseda společnosti Oracle, Masayoshi Son, generální ředitel SoftBank, a Sam Altman, generální ředitel OpenAI. Všichni se semkli kolem drahého zázračného čipu od společnosti Nvidia, jehož cena akcií odráží investiční mánii, která nyní toto odvětví pohání.
Projekt, který představovali, se jmenoval Stargate (Hvězdná brána) a Ellison o něm pronesl krátkou řeč pro internetové publikum. Během dvouminutového proslovu nějakým způsobem spojil umělou inteligenci, mRNA a lék na rakovinu do jednoho velkého guláše dalekosáhlých slibů. Tento projev vyvedl z míry mnoho bedlivých pozorovatelů, kteří si kladli otázku, zda nový prezident skutečně skočí na to, co tito lidé prodávají.
Elon Musk, který vede se Samem Altmanem osobní i veřejný spor, se rychle chopil tématu na X a prohlásil, že tyto společnosti nejsou ani zdaleka tak bonitní, aby mohly získat takový objem peněz. Lze předpokládat, že to pomohlo podkopat Stargate u nové Trumpovy administrativy, ale nebylo k dispozici dost informací, abychom to zjistili.
Pak se stala zvláštní věc. Čínská společnost DeepSeek, zdánlivě z ničeho nic, vypustila aplikaci (den před setkáním) přímo do hlavních obchodních řetězců – během týdne se stala jedničkou ve stahování velkých jazykových modelů. Firma připravila veškerou dokumentaci a celý svůj kód zpřístupnila jako otevřený zdrojový kód.
Efektivita ve srovnání se současným stavem je ohromující. Udělali to za méně než desetinu prostředků, které vynaložila a plánuje vynaložit společnost OpenAI, a to za zlomek času a způsobem, který nevyžaduje hektary datových center, ale jednoduché notebooky.
Kód je přístupný všem a obsahuje řadu zjednodušení. Používá volání do databáze mnohem efektivněji se stejnými výsledky. Nasazuje čipy, které jsou starší a obcházejí americké zákazy vývozu čipů, což zřejmě ukazuje, že průmyslovou politiku Spojených států zaměřenou na posílení jejich vedoucího postavení v této oblasti lze snadno obejít.
Jistě, DeepSeek jako program může pracovat efektivněji, takže i malé společnosti mohou konkurovat ve světě umělé inteligence, kterému dosud dominují korporátní giganti. Nejde o to vyzdvihovat tuto novou společnost nad všechny stávající, ale pouze zdůraznit, že zakladatelské inovace v tomto odvětví ještě zdaleka neskončily; teprve začínají.
Pro jistotu dodejme, že DeepSeek je masivně cenzurován Komunistickou stranou Číny (KS Číny). Zeptejte se na jakoukoli citlivou otázku týkající se politiky a vrátí se vám odpověď, že tato otázka je mimo jeho rámec. To je naprosto předvídatelné a zcela očekávané. Takto režim funguje. Přesto lze kód zkopírovat a spustit bez cenzury, což se v následujících týdnech a měsících jistě stane.
Co z toho vyplývá pro technologické bratry a zejména pro společnost Nvidia? Odpověď ukazuje právě cena akcií. Je příliš brzy na to říci, že bublina umělé inteligence splaskává, ale už jsme to jednou zažili a trajektorii známe.
Nejlepší analogií je zde boom a krach dotcomů v letech 1998–2001. V tomto odvětví panovalo divoké nadšení, které nafouklo hodnotu některých společností, jež následně zkrachovaly. Dobrým příkladem je Pets.com. Hodnota akcií této společnosti vystřelila vzhůru, než se zhroutila a všichni zaměstnanci přišli o práci. Navzdory zdání však stačilo myšlenku jen vylepšit – a dnes tato doména přesměrovává na společnost, které se podařilo uspět v prodeji krmiva pro domácí mazlíčky.
Jde o obecnější věc. Burzovní mánie mohou způsobit obrovské průmyslové katastrofy, pokud jsou vystaveny konkurenčnímu tržnímu prostředí. Takové otřesy však plní i cennou funkci trhu.
AI průmysl ve Spojených státech se vyvíjel velmi rychle a nabral na intenzitě, což se odrazilo i na cenách akcií zapojených společností. Hodnota akcií Nvidie klesla o 400 miliard dolarů během pouhé poloviny obchodního dne po uvedení DeepSeeku – což se blíží částce, ohledně které se Stargate chlubil, že ji investuje do vývoje léků na rakovinu založených na mRNA a umělé inteligenci. Trhy však mají svůj způsob, jak vracet věci do reality.
Otázkou pro americký průmysl nyní i v budoucnu zůstává, jak se vypořádat s mezinárodní konkurencí v oblasti jeho funkcionality a kódování. Jednou z možností je vytvořit uzavřený ekosystém několika velkých poskytovatelů a izolovat je od jakýchkoli inovací. To však v digitálním světě nevypadá jako dlouhodobě udržitelné řešení.
To mohlo fungovat na konci 19. století v případě amerického ocelářského průmyslu. Je však těžké si představit, jak by stejný přístup mohl fungovat v dnešním světě. Technologie se vyvíjejí příliš rychle na to, aby tento model mohl fungovat.
Jediným skutečným řešením z pohledu USA je dramatická deregulace, působivé inovace, konkurence doma i v zahraničí a rychlá přizpůsobivost vůči změnám. Tarify mohou fungovat jako náplast na problémy fyzické výroby, ale mají velmi omezené využití v digitálním světě mezinárodní konkurence.
Pokud jde o umělou inteligenci obecně, v některých oblastech je úžasná, zatímco v jiných zcela nepoužitelná. Skvěle zvládá shromažďování a nasazování existujících informací – což je samo o sobě dostatečný úspěch na to, aby si zajistila místo v historii průmyslových inovací – ale pro skutečně kreativní myšlení nemá žádný přínos. Ano, ohrožuje a přesměrovává stávající pracovní zdroje, ale v žádném případě nenahrazuje potřebu racionálního úsudku lidských bytostí. Stejně jako všechny nástroje zvyšuje efektivitu práce, ale nic nemění na základním lidském údělu ani na hodnotě lidské mysli při jeho řešení.
Skutečným problémem umělé inteligence je, že vyvolala zmatené spekulace o nadcházejícím splynutí lidské a strojové mysli, jak si to představují fantazie transhumanistického projektu. Tato vize představuje skutečnou hrozbu, pokud si vlády a jejich průmysloví partneři představují svět, v němž bude například lidský imunitní systém nahrazen efektními injekcemi léků měnících DNA.
Výsledkem takového experimentu bude obrovské plýtvání a obrovská zranění jako důsledky humanistické pýchy. Nepochybuji o tom, že někteří magnáti v oblasti technologií věří, že je to možné, ale prostě to možné není.
To, co vidíme v odvětví umělé inteligence, odpovídá velmi dlouhé historii mánie a průmyslové koncentrace, po níž následovala konkurence a narušení, které se časem vrátily do normálu. Stejná trajektorie se odehrála s webovými stránkami, databázemi, elektřinou, letectvím, ocelí a metalurgií, spalovacími motory, železnicí a tak dále zpět v čase. V každé fázi dochází k panice obyvatelstva ohledně smyslu toho všeho, kterou v každém z těchto případů doprovází burzovní šílenství.
Na událostech posledních několika dní bylo nejrozkošnější, že nám připomínají absurdní domněnky pánů vesmíru a to, jak snadno se nechají zasáhnout novými a nečekanými silami zvenčí.
To vše by nám mělo připomenout velkou zásadu, že svět nikdy definitivně neovládne žádné průmyslové odvětví ani vládou vytvořený oligopol, za což bychom měli být všichni hluboce vděční.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
