Na americkou základnu Guantánamo, která se nachází na Kubě, přicestovaly o víkendu dvě stovky vojáků. Začnou tam s přípravami pro vybudování zařízení pro migranty, napsal dnes deník The New York Times (NYT). Americký prezident Donald Trump nařídil vznik tábora na americké základně, kam by mělo být převezeno až 30 000 migrantů zadržených americkými úřady. Pokud se plán uskuteční, tak se počet lidí přítomných na základně zdesetinásobí.
Na základně v současnosti funguje věznice, kterou americká vláda zřídila pro zadržené po teroristickém útoku z 11. září 2001. Věznici vznikla za administrativy prezidenta George Bushe mladšího. Spojené státy dlouho čelily kritice za to, že vězňům v Guantánamu jsou odpírána práva válečných zajatců i lidí zadržených v USA. Ve věznici nyní pobývá posledních 15 lidí, na začátku jejího zřízení jich bylo až 800.
Centrum pro migranty by podle NYT mělo však vzniknout na jiném místě na základně. Někteří migranti, které by úřady posoudily jako nebezpečné, by mohly skončit v celách vybudovaných pro podezřelé z terorismu.
Pokud by Trump svůj plán uskutečnil, tak by se počet obyvatel základny, jejíž rozloha činí zhruba 116 kilometrů čtverečních, prakticky zdesetinásobil. V současnosti na základně žije na 4200 lidí. Vedle vojáků se jedná o jejich rodinné příslušníky a o civilní personál, který zaručuje na základně různé služby. Výrazný nárůst obyvatel při tom představuje logistický problém. Základna je odstřižená od zbytku Kuby a veškeré zboží se tam dováží ze Spojených států.
Guantánamo již jednou sloužilo pro potřeby americké migrační politiky. Při migrační vlně z roku 1994 nechaly Spojené státy, kde tehdy vládl demokratický prezident Bill Clinton, na Guantánamo deportovat Kubánce zachycené na moři. Stejně tak USA postupovaly s migranty z Haiti. Mezi roky 1994 a 1995 migračním táborem prošlo několik desítek tisíc lidí.
