Poslední aktualizace 21. února 2025 v 15:50.
Spojené státy a Rusko pokračují v diplomatických jednáních o možném ukončení války na Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že jeho země nepřijme žádnou dohodu uzavřenou bez její účasti. Po rozhovorech mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii dorazil do Kyjeva zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa, Keith Kellogg, aby jednal o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Ministr zahraničí USA Marco Rubio se 18. února v saúdskoarabském hlavním městě Rijádu setkal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Ukrajina nebyla na jednání přizvána, což vyvolalo ostrou reakci ze strany Zelenského.
Ten v prohlášení sdělil, že „Ukrajina neuzná žádné dohody uzavřené bez její přítomnosti“. Trump však opakovaně zmínil, že Kyjev bude do mírového procesu zapojen v pozdější fázi, i když načasování zůstává nejasné. Trump také tvrdí, že Zelenskyj měl možnost na jednání dorazit, ale tuto příležitost nevyužil.
Ruský prezident Vladimir Putin mezitím označil jednání v Rijádu za „konstruktivní“ a ocenil „nový přístup“ americké delegace, která podle něj jednala bez předpojatosti. Zdůraznil, že obnova důvěry mezi Washingtonem a Moskvou je klíčová pro další diplomatická jednání, včetně možného řešení konfliktu na Ukrajině.
Den po jednání v Rijádu dorazil do Kyjeva zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg, aby se setkal se Zelenským. Uvedl, že jeho cílem je „naslouchat“ ukrajinským představitelům a diskutovat o bezpečnostních zárukách, které by mohly být součástí případné mírové dohody. Kelloggova návštěva se uskutečnila v době rostoucího napětí mezi Trumpem a Zelenským.
Zelenskyj označil jednání s Keithem Kelloggem za „dobré a podrobné“. Hlavními tématy byla situace na bojišti, návrat zajatců a možné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Napětí kvůli nerostným surovinám
Vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem ovlivnila otázka strategických surovin. Americký ministr financí Scott Bessent navštívil 12. února Kyjev, kde jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským o možnosti, že by Spojené státy získaly poloviční podíl na ukrajinských vzácných nerostech v hodnotě 500 miliard dolarů výměnou za dosavadní vojenskou a finanční pomoc. Zelenskyj však tento návrh odmítl s odůvodněním, že neobsahuje konkrétní bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Kyjev tak nyní usiluje o dosažení výhodnější dohody, která by do jednání ohledně budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojila i další země.
Na to reagoval americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz, který vyzval Zelenského, aby zmírnil kritiku USA a vyzvala Kyjev k návratu k jednacímu stolu. Waltz zdůraznil, že rozsah americké pomoci Ukrajině si zaslouží větší ocenění a že „některé výroky z Kyjeva byly nepřijatelné“. Walt také upozornil na to, že evropské země by měly nést větší část nákladů na obranu Ukrajiny a že není možné, aby Spojené státy nadále nesly hlavní finanční břemeno.
Rovněž odmítl tvrzení, že Trump je ovlivňován ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prohlásil, že pokud někdo dokáže „jít tváří v tvář“ Putinovi, Si Ťin-pchingovi nebo Kim Čong-unovi, je to právě Donald Trump, kterého označil za „hlavního vyjednavače“ nebo „klíčového stratéga v uzavírání dohod“.
Zelenskyj však zmínil, že nové jednání obnovilo naději na dohodu s USA s tím, že Ukrajina je připravena na „silnou a účinnou investiční a bezpečnostní dohodu“ a navrhl „nejrychlejší a nejkonstruktivnější cestu k dosažení výsledků“. Podle něj je klíčové, aby byla „americká síla cítit“ nejen pro Ukrajinu, ale pro celý svobodný svět.
Agentura Reuters již dříve citovala i Zelenského smířlivější výrok, že „spolu s Amerikou a Evropou může být mír bezpečnější“ a „naše jednota je nejsilnější zárukou naší budoucnosti – bez (ruského prezidenta Vladimira) Putina, ale s mírem“.
Evropa hledá svou roli v mírovém procesu
Francouzský prezident Emmanuel Macron se ujal koordinace evropské reakce na jednání mezi USA a Ruskem. Ve snaze zajistit evropskou účast v mírovém procesu plánuje cestu do Bílého domu spolu s britským premiérem Keirem Starmerem.
Osm evropských lídrů diskutovalo o možnosti vyslání vojenských jednotek jako záruky budoucího míru, avšak mezi členskými státy EU panují v této otázce rozdílné názory. Francouzský prezident nevyloučil možnost omezené vojenské přítomnosti na Ukrajině mimo bojové zóny, přičemž Británie a Švédsko vyjádřily ochotu se případně zapojit.
Macron zdůraznil, že dlouhodobá stabilita Ukrajiny závisí na pevných bezpečnostních zárukách a naznačil, že jednou z možností by mohlo být její členství v NATO. Evropské státy nyní zvyšují obranné rozpočty v reakci na Trumpovu změnu postoje k americké angažovanosti v konfliktu.
Tlak na volby a nadcházející setkání Trumpa s Putinem
Trump zároveň vyzval Ukrajinu k uspořádání prezidentských a parlamentních voleb, které byly odloženy kvůli válečnému stavu. Podle něj volby „nejsou ruskou otázkou“, ale nezbytným krokem pro fungování demokratického systému.
Kreml mezitím potvrdil, že probíhají přípravy na osobní setkání Trumpa s Putinem, které by se mohlo uskutečnit do konce února. Přesné datum však zatím nebylo stanoveno. Putin uvedl, že osobní jednání s Trumpem vyžaduje pečlivou přípravu, aby vedlo k hmatatelným výsledkům. Dodal, že prioritou zůstává vyřešení konfliktu na Ukrajině, a potvrdil, že Trump ho v telefonátu ujistil, že Ukrajina nebude z mírových jednání vyloučena.
Podle zdrojů některých médií Rusko na jednání v Rijádu požadovalo, aby se Ukrajina nestala členem NATO. Moskva také chtěla, aby aliance stáhla své síly z východního křídla, na což však Američané odmítli přistoupit. Rubio ve čtvrtečním rozhovoru pro novinářku Catherine Herridgeovou, který byl zveřejněn na síti X, sdělil, že klíčové bude zjistit, zda Rusko myslí ukončení války vážně.
„Co nabízejí, v čem jsou ochotni ustoupit, co jsou ochotni zvážit – na tom všem záleží, jestli myslí mír vážně, nebo ne,“ prohlásil Rubio. Dodal, že zatím nejsou obě strany tak daleko, aby mohly stanovit termín schůzky lídrů. „Jediná věc, na které jsme se shodli, je, že budeme jednat o míru,“ uzavřel americký ministr zahraničí.
