Televizní a rozhlasový poplatek zřejmě vzroste a do budoucna se bude zvyšovat v závislosti na míře inflace. Rozšíří se také okruh poplatníků, na něž se bude povinnost úhrady vztahovat. Předpokládá to vládní novela, kterou dnes navzdory odporu opozičních hnutí ANO a SPD schválila s některými úpravami Sněmovna. Patří k nim osvobození spolků a zaměstnavatelů s většinou pracovníků se zdravotním postižením, vypuštění navrhované povinnosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přispívat k postupu proti dezinformacím a omezení obchodních sdělení ve vysílání ČRo. Předlohu nyní dostanou k projednání senátoři. Poplatek ČT zvyšuje novela o 15 korun na 150 korun měsíčně a ČRo o deset korun na 55 korun za měsíc.
Valorizace poplatků a změny pro právnické osoby
Poplatek se bude do budoucna valorizovat o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace šest procent přesáhne. Mění taky platby pro právnické osoby. Výše poplatku už v jejich případě nebude záviset na počtu přijímačů, ale na počtu zaměstnanců. Poslanci ANO a SPD neprosadili v samostatných pozměňovacích návrzích zrušení těchto změn. Stejně jako Piráti neuspěli s návrhem na vyškrtnutí rozšíření poplatkové povinnosti i na počítače, tablety a chytré mobilní telefony.
Změny v poplatcích pro ČT a ČRo měly platit podle původních plánů vlády od letošního ledna. Zejména kvůli obstrukcím ANO a SPD při celém sněmovním projednávání novely se termín nestihl. Nová účinnost má být od měsíce následujícího po vyhlášení předlohy ve sbírce, tedy nejdříve patrně od května.
Hlasování a postoje politických stran
Pro novelu zvedlo ruku 99 ze 189 přítomných poslanců. Proti jich bylo 89. Předlohu podpořili všichni přítomní zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, Pirátka Klára Kocmanová a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali všichni přítomní poslanci ANO a SPD. Druhý přítomný Pirát Jakub Michálek se hlasování zdržel.
Zástupci ANO a SPD mluví v souvislosti s růstem poplatků o korupci dvojice médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí i o plošné dani kvůli tomu, že domácnosti mají nově platit za zařízení schopná jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu, nejen s televizním či rozhlasovým přijímačem jako dosud. Pokud budou tato hnutí u vlády, chtějí ČT a ČRo sloučit a financovat je ze státního rozpočtu. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) novela přispěje ke stabilizaci dvojice veřejnoprávních médií, zajistí dlouhodobou udržitelnost jejich činnosti a zároveň nezatíží občany nad únosnou míru. Zůstává princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet zařízení v držení jejích členů.
Další legislativní změny a finanční aspekty
Časový prostor pro obchodní sdělení ve vysílání ČRo omezila Sněmovna podle návrhu Petra Bendla a Rudolfa Salvetra (oba ODS). Snížení příjmů rozhlasu z reklamy bude podle nich kompenzováno zvýšenými příjmy z rozhlasového poplatku. ČRo už dříve odhadl, že omezením reklamy přijde asi o 100 milionů korun ročně.
Právnické osoby a podnikatelé s 25 až 49 zaměstnanci budou podle novely hradit pětinásobek televizního a rozhlasového poplatku, s 50 až 99 zaměstnanci desetinásobek, se 100 až 199 zaměstnanci dvacetinásobek, s 200 až 249 zaměstnanci třicetinásobek, s 250 až 499 zaměstnanci sedmdesátinásobek a s více než 500 zaměstnanci stonásobek poplatku. Na zaměstnavatele s nejvýše 24 pracovníky se poplatková povinnost vztahovat podle novely nebude. Sněmovna od ní navíc osvobodila spolky a zaměstnavatele s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením podle návrhu Jana Jakoba (TOP 09). Ke kontrole počtu zaměstnanců mají podle sněmovních úprav sloužit oběma veřejnoprávním médiím údaje od správy sociálního zabezpečení.
Nově navrhovaný úkol obou veřejnoprávních médií spočívající v boji s dezinformacemi Sněmovna nahradila podle úpravy Jana Laciny (STAN) přispíváním k mediální gramotnosti. Poslanci ANO a SPD neprosadili vyškrtnutí pasáže o dezinformacích bez náhrady. Sněmovna podle návrhu koaličních poslanců upravila také například šíření vysílání ČT do zahraničí a zakotvila zásady objektivity a vyváženosti i u zpravodajských a publicistických pořadů poskytovaných formou audiovizuální mediální služby na vyžádání.
Poslanci ANO a SPD neprosadili návrh vztáhnout na veřejnoprávní televizi a rozhlas prověrkovou pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu. K tomu by byla podle Baxy nutná změna ústavy. Sněmovna odmítla snahu Pirátů o začlenění radních ČT a ČRo pod zákon o střetu zájmů. Museli by tak například vypisovat oznámení o majetku.
Součástí předlohy je také uzákonění memoranda mezi ministrem kultury a generálními řediteli ČT a ČRo, ve kterých budou upřesňovat funkce veřejnoprávních médií a definovat rozvoj těchto institucí na dalších pět let. Opozice neprosadila jeho sněmovní schvalování či vypuštění ministrova podpisu.
ČT loni hospodařila s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas 2,39 miliardy korun. Poplatky u obou veřejnoprávních firem tvoří většinu příjmů. V ČT se poplatek neměnil od roku 2008 a u ČRo od roku 2005. Nyní by podle odhadu vlády mohla ČT získat z poplatku asi o 865 milionů korun ročně navíc, ČRo o zhruba 330 milionů korun více.
Sněmovna novelu doplnila podle Baxova návrhu o zrušení povinné registrace například youtuberů a influencerů u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada by sice jejich seznam s ohledem na evropskou směrnici měla vést, zápisy by podle zdůvodnění prováděla zejména na základě vlastní znalosti mediálního trhu. Další z Baxových schválených úprav umožní finanční odměňování členů rady Státního fondu kultury, do něhož bude ČT podle novely odvádět čtvrtinu ze sponzorování pořadů.
