Komentář
K deseti předpisům tvořícím migrační pakt má přibýt jedenáctý. Evropská komise (EK) v úterý představila návrh nového nařízení o návratech migrantů. Návraty, tedy deportace, dnes zoufale nefungují.
Jednou z napjatě očekávaných novinek měla být tzv. návratová střediska, tj. uzavřená ubytovací zařízení v zemích mimo EU (říkejme jim třetí země), do kterých by byli odváženi odmítnutí migranti a čekali by tam na deportaci do země původu. To by bylo dobré opatření. Zdaleka by to nebylo řešení migrační katastrofy, ale jistě by to bylo znatelné zlepšení. Jenže co EK ve skutečnosti navrhuje? To vidíte na obrázku.
Můj komentář:
Namísto návratových středisek EK má být v novém nařízení pouze možnost deportovat migranty do třetí země. Nikoli tedy do uzavřeného (oploceného) návratového střediska. Jen do třetí země.
Podmínkou má být, že s touto třetí zemí bude uzavřena smlouva o deportacích. Ale především, tato smluvní třetí země bude muset dodržovat lidská práva a zásadu nenavracení. Je otázkou, která nečlenská země EU, jež se ve vývoji dostala tak daleko, že dodržuje lidská práva, bude ochotná od EU přijímat migranty, které ani EU nechce? Zpravidla nekvalifikované, líné lidi, co do EU šli jen za sociálními dávkami, často s problematickým chováním.
V návrhu nového nařízení není nic o tom, že migranti budou moci být ve třetí zemi drženi v nějakém uzavřeném středisku. Nařízení sice taková střediska nebude zakazovat, ale ani výslovně umožňovat. Neříká o nich vůbec nic. Problém je mimo jiné v tom, že žádného migranta (možná ty nebezpečné ano, ale to musím ještě nastudovat) nemá být možné zadržovat déle než 12 měsíců (výjimečně ještě dalších 12 měsíců). I kdyby smlouva se třetí zemí umožňovala je držet v uzavřeném areálu, co s nimi po uplynutí této lhůty? Museli by být propuštěni. Najde se taková třetí země?
Návrh EK se prostě otázce, co se stane, když se migranta ze třetí země nepodaří už nikam dál deportovat (zejména do země původu) a už ani nebude možné jej držet v uzavřeném areálu (viz předchozí bod), vyhýbá. Nové nařízení má sice říkat, že se třetí zemí má být sjednáno, co se v takové situaci stane (odst. 2 písm. g), ale současně žádné zákonné řešení nenabízí.
Do toho celého vstupuje obecná povinnost v každé fázi deportační procedury dodržovat unijní lidskoprávní standard. Výsledkem je řešení ve stylu chytré horákyně.
EK tedy nepřichází s právní úpravou návratových středisek ve třetích zemích, ale s pouhou možností migranty do třetích zemí odvážet. Neříká, jak a za jakých podmínek tam mohou vznikat a fungovat uzavřená návratová střediska. Kritické otázky zkrátka EK nechává viset ve vzduchu. Vážně tak hrozí, že návratová střediska zůstanou pouhou teorií.
Závěrem dodám, že deportace migrantů do smluvních třetích zemí se, vedle všeho uvedeného, mají týkat pouze dospělých svobodných mužů. A to je další omezení, které komplikuje účinnost nového nařízení.
Převzato z účtu X se svolením autora.
Vyjádřené názory jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska Epoch Times.
