Přes třicet let starý spotřební koš, který slouží k sestavování jídelníčků v českých školkách a školách, prošel revizí, aby odrážel současné trendy a nárůst obezity u dětí. Státní zdravotní ústav provedl úpravy a připravil návrh vyhlášky, která má platit od září. O pozitivech a negativech jednali politici, odborníci a pedagogové minulý týden na konferenci v Poslanecké sněmovně.
Podle poslankyně Margity Balaštíkové (ANO), která 20. března uspořádala v dolní komoře Parlamentu konferenci s názvem „Co budou jíst naše děti? A budou to jíst?“, se sešlo k vyhlášce 320 připomínek, přičemž autoři mají na jejich vypořádání jeden měsíc. Školní stravovací zařízení připravují denně pokrmy pro 1,6 milionu dětí.
Smyslem akce podle ní bylo „aby se skutečně (Státní) zdravotní ústav a ministerstvo školství zamysleli nad tím, proč je tolik lidí proti vyhlášce, která je dle jejich soudu správná“. Opoziční politička úvodem poznamenala, že na konferenci pozvala i všechny, kdo měli s přípravou vyhlášky co do činění, aniž by se kdokoliv dostavil. Podle Balaštíkové je „neuvěřitelné“, že se o tom, co budou děti jíst, „nevede takřka žádná společenská debata“.
Vyhláška o školním stravování povede podle kritiků ke zdražování, mrhání jídla a konzumaci nezdravých potravin mimo školu. Vadí jim, že příprava předpisu proběhla bez účasti zainteresovaných stran, jako jsou zřizovatelé, školy, jídelny, potravinářský průmysl i rodiče, a požadují přepracování vyhlášky.
„Děti nejsou tlusté kvůli školním jídelnám“
Vyhláška klade mimo jiné důraz na přidání většího množství ryb, luštěnin, snižuje naopak dávky masa, cukru a soli, pečivo musí být celozrnné, suroviny pokud možno lokální a sezónní.
Některé jídelny a dodavatelé surovin lamentují, že legislativa zcela zbytečně vyřazuje celé kategorie výrobků. Jan Pivoňka z Potravinářské komory na konferenci uvedl, že lidi přirozeně inklinují k tomu, co jim chutná, a že když výrobci budou snižovat obsah cukru a soli příliš, produkt přestane strávníkům chutnat.
S tím souhlasila i prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. „Nemůžete snížit cukr o 30 procent. Nikdo to nebude jíst ani kupovat,“ podotkla s tím, že nahradit cukr sladidly také není zdravým řešením.
Některé prvky spotřebního koše ve vyhlášce nejsou podle Pivoňky dostatečně nebo dobře definovány a potřebují upřesnit, jiné jsou zbytečně plošně vyřazeny. Jako příklad uvedl bujóny, které vyhláška zcela odmítá, přitom by stačilo stanovit, že bujón nesmí obsahovat glutamát sodný, palmový olej, popř. další složky, namítl Pivoňka.
Nemůžete snížit cukr o 30 procent. Nikdo to nebude jíst ani kupovat.
Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory
Večeřová rovněž poznamenala, že některé potraviny, které se ve vyhlášce objevují, vůbec nejsou na trhu. Nezpochybňuje nutnost změnit zastaralý spotřební koš, podle kterého se dnes vaří, ale požaduje diskuzi všech zainteresovaných účastníků.
Podle Balaštíkové za špatným fyzickým stavem dětí nestojí školní stravování. „Děti nemají problémy s nadváhou, protože se stravují ve školních jídelnách, ale právě proto, že se stravují jinak a špatně mimo školní jídelny,“ prohlásila za hlasitého potlesku účastníků Balaštíková. Protože dětem nechutná oběd ve škole, zajdou si raději někam na rychlé občerstvení a především se málo pohybují, zdůraznila poslankyně.
Petr Vašíček, ředitel ZŠ Tábor – Zborovská na konferenci řekl, že podle jejich zkušenosti si děti neobjednají jídlo, které neznají z domova. „Naším úkolem je, aby dítě mělo aspoň to jedno teplé jídlo denně,“ řekl s tím, že jídelny dělají maximum, ale že stravovací návyky získávají děti doma, ne ve škole.
Obavy z růstu cen
Podle Adama Kilbergera z Asociace společného stravování (ASPOS) vyhláška kompletně ignoruje stav ve školních jídelnách. „Ignoruje to, že téměř na 30 procentech jídelen chybí personál, ignoruje to, že 25 % personálu je už buď v důchodovém věku nebo se do důchodu chystá. Nebyla dostatečně otestována,“ uvedl Kilberger.
Podle něj zahrnovala pilotní fáze pouze 26 testovacích jídelen z 8 000. „Když se na to podíváme, z těch 26 jídelen jí dokázalo splnit pouze 5,“ okomentoval a dodal, že se ani nikdo nezabýval tím, kolik to bude celé stát a o kolik víc odpadu se kvůli tomu vyhodí. Na otázku médií, zda se kvůli nové vyhlášce zvedne cena stravného na školách, uvedl Kilberger, že poroste o „minimálně 20 procent“.
Jeho asociace si rovněž přeje přepracování vyhlášky. Už její plánované zavedení od září 2025 považuje za nešťastné, protože podle něj bude vyhláška platná až „někdy v červnu“, což znamená, že vedoucí jídelen nebudou mít přes prázdniny čas se na ni administrativně ani organizačně připravit.
Renata Černá ze školní jídelny ZŠ Dobřany, která je zároveň vystudovanou nutriční terapeutkou, se zúčastnila pilotního testování nové vyhlášky. „Musím za sebe říct, že tato vyhláška je nepřipravená, je nedokonalá, vnese do školního stravování chaos a otráví všechny nás vedoucí, které do teďka ta práce bavila a měli jsme ji rádi. Pokud projde v tomto znění, tak se od září 1,6 milionů dětí stanou experimentem,“ uvedla na tiskové konferenci po skončení semináře.
Její kuchařky připravují zdravá, nutričně vyvážená jídla i bez příkazů od státu. Požadavky v nové vyhlášce podle ní povedou ke zvýšení cen. Zvláště požadavek na přidání tučných ryb se jí nezdá. „Všichni víme, kolik dneska stojí čerstvý losos. Jak často ho můžeme svým dětem dávat? Já jim ho ráda nabídnu, ale rodiče to budou muset zaplatit. A pak už jsme zase zpátky u toho, že ty obědy se budou muset zdražit,“ prohlásila.
Pomlouvají nás
Na semináři zaznělo, že kuchařky a jejich vedoucí nelibě nesou, že se o nich informuje neférově a jejich obětavá práce je nedoceněna. Tomáš Popp z Asociace kuchařů a cukrářů na semináři uvedl, že školní jídelny jsou „otloukánkem“ v médiích, která tvrdí, že se v jídelnách špatně vaří.
On sám si proto obešel asi dvacítku školních jídelen v Plzni, kde nic takového nenašel. „Za mě odvádí personál v těch školních jídelnách dobrou práci,“ uvedl a dodal, že organizace a hygiena jsou na vysoké úrovni.
„Nikdo nejde do práce s tím, že bude vařit špatně,“ řekl Popp a připustil, že se může jako v každé jiné profesi stát, že se občas něco nezdaří.
Černá zdůraznila, že každá jídelna chce mít spokojené děti. „My tam nechodíme za těch pár tisíc proto, abychom koukali na to, jak jsou děcka otrávená a jídla vyhazují,“ konstatovala. Dodala, že hodně slýchá, že suroviny neumí kuchařky připravit, ale to podle ní není pravda. „Já za sebe a za spoustu svých kolegyň musím říct, že mám strašně spokojené děti a strašně spokojené i dospělé strávníky.“
Nikdo nejde do práce s tím, že bude vařit špatně.
Tomáš Popp, manažer Asociace kuchařů a cukrářů
Popp jako šéf kuchařské asociace uvedl, že „za ty peníze, které za to máte, by většina kuchařů nevstávala“. Práce ve školních jídelnách je typická nízkými platy a vysokou fyzickou náročností, proto mají v některých regionech problémy personál vůbec sehnat. To, a ne kvalita jídla, je podle Poppa ten největší problém ve školních jídelnách, který však „nějaká vyhláška nevyřeší“.
Kilberger z Asociace společného stravování rovněž poznamenal, že kuchařkám jde o to, „aby se děti dobře najedly, byly zdravé a v jídelnách se dobře pracovalo“. Na semináři sdílel některé z emailů, které mu vedoucí školních jídelen zaslaly.
Jedna z nich si stěžovala, že z nich autoři vyhlášky „dělají blbce“ a šíří o kuchařkách a školních kuchyních nepravdy, že vaří nezdravě. Další napsala: „Žádný ze zaměstnanců školní jídelny nebude vařit špatně, aby pak dával dítěti jídlo na talíř a očekával kyselý obličej. Ty děti jsou naše, známe jejich jména, víme, co které dítko preferuje.“
Popp pronesl, že „ve veřejném stravování je normální, že nechutná všem.“ Podle něj je „celá vyhláška o tom, že někdo má určité stravovací návyky a ty chce vnutit nám všem,“ namítl. Předpis podle něj jen povede k většímu množství odpadu a nárůstu práce a administrativy. Stát by pak měl pracovnicím školních jídelen adekvátně k tomu přidat, míní.
Bude vyhláška odložena?
Přestože autoři vyhlášky nebyli na semináři přítomni, nový spotřební koš přišla obhajovat poslankyně Martina Ochodnická (TOP 09), členka výboru pro zdravotnictví. Za vyhláškou si „pevně stojí“, uvedla, ale přiznala, že přinese i spoustu nesrovnalostí, které se však mohou dopracovat později. Vypořádání připomínek půjde podle ní rychle, protože se v řadě případů jedná o stejné věci.
Podle Ochodnické je třeba zvažovat hlavně zdravotní aspekt školního stravování. Je přesvědčena, že „školní kuchyně mohou extrémně pomoci v tom, jak se naše děti budou stravovat v budoucnu“, prohlásila za hlasitého nesouhlasu účastníků akce.
Poslankyně oznámila, že vyhláška by sice měla vejít v účinnost od 1. 9. 2025, ale celý školní rok 2025/2026 by měl být podle jejích informací testovací, tzn. že by dodržování nemělo být kontrolováno krajskými hygienickými stanicemi. Pokud je to pravda, nový systém by se spustil „naostro“ až od 1. 7. 2026.
