Čím víc alkoholu lidé pili, tím větší změny zaznamenali po vysazení.
Přestat pít alkohol může prospět játrům i duševnímu zdraví. Přesto nová, překvapivá studie z Japonska naznačuje, že to může dočasně ovlivnit hladinu cholesterolu nežádoucím směrem – zvýšit „špatný“ cholesterol a snížit ten „dobrý“.
„Tyto výsledky naznačují, že sledování lipidového profilu po změně návyků v konzumaci alkoholu je zásadní pro správné řízení hladiny cholesterolu,“ uvedli autoři studie.
Vliv alkoholu na krevní tuky
Desetiletý výzkum, publikovaný v časopise JAMA Network Open, sledoval téměř 58 000 účastníků a zjistil, že čím více alkoholu člověk pil předtím, než přestal, tím výraznější byly změny v hladině cholesterolu.
„Začátek konzumace alkoholu byl spojen se snížením hladiny LDL cholesterolu a zvýšením hladiny HDL cholesterolu,“ uvedli autoři studie. „Naopak ukončení konzumace mělo opačný efekt – vedlo ke zvýšení LDL cholesterolu a snížení HDL cholesterolu.“
Jinými slovy, začít pít alkohol může zlepšit hladinu cholesterolu, zatímco přestat pít ji může zhoršit.
Například u osob, které přestaly pít tři a více alkoholických nápojů denně, došlo ke zvýšení hladiny LDL přibližně o 6,5 miligramu na decilitr (mg/dl) a ke snížení hladiny HDL o přibližně 5,65 mg/dl.
„Tento nárůst má jen malý efekt,“ řekl deníku The Epoch Times Dr. Guy L. Mintz, ředitel kardiovaskulárního zdraví a lipidologie v nemocnici Sandra Atlas Bass Heart Hospital při North Shore University Hospital.
„Záleží však na výchozí hodnotě LDL cholesterolu. Zjištění studie mi přijdou zajímavá, ale nezmění můj přístup v praxi,“ dodal a poznamenal, že ho „nemírné“ změny nijak neznepokojují.
„Nikdy bych pacientům nedoporučoval pít alkohol kvůli snížení LDL cholesterolu nebo zvýšení HDL cholesterolu.“
Tento vzorec byl obzvlášť patrný při různých úrovních konzumace.
Čím víc člověk pil před tím, než přestal, tím výraznější byl negativní dopad na hladinu jeho cholesterolu. Například lidé, kteří přestali pít tři nebo více nápojů denně, zaznamenali mnohem větší nárůst „špatného“ cholesterolu (6,53 mg/dl) než ti, kteří přestali pít méně než 1,5 nápoje denně (1,10 mg/dl).
Studie vycházela ze sebehodnocení účastníků ohledně množství vypitého alkoholu, což nemusí být vždy zcela přesné, a nezohledňovala stravu, která má rovněž vliv na hladinu krevních tuků.
Podle autorů studie stále není zcela jasné, jakými biologickými mechanismy alkohol ovlivňuje hladinu cholesterolu. HDL cholesterol odvádí přebytečný cholesterol do jater, kde je následně odbourán, a tím pomáhá snižovat hladinu LDL. Když hladina HDL klesá, méně cholesterolu se odbourává, což může vést ke zvýšení LDL cholesterolu.
Dřívější výzkumy naznačují, že při konzumaci alkoholu ho játra rozkládají na látky, které mohou podporovat tvorbu tuků, což může vést ke zvýšené hladině nezdravých tuků v krvi.
Alkohol škodí víc, než pomáhá
Podle doktora Mintze má alkohol více škodlivých než prospěšných účinků. Může způsobovat vysoký krevní tlak i arytmie, tedy nepravidelný srdeční rytmus, například fibrilaci síní, a také takzvaný syndrom prázdninového či víkendového srdce (tzv. holiday heart syndrome) – typ arytmie spojený s náhlou a nadměrnou konzumací alkoholu.
„Chronická konzumace alkoholu může vést k oslabování srdečního svalu,“ uvedl. Alkohol ve vysokých dávkách i jeho metabolity, jako je acetaldehyd, jsou pro buňky srdečního svalu přímo toxické.
Nadměrné pití navíc přispívá k přibývání na váze, zejména v oblasti břicha, což zvyšuje riziko inzulinové rezistence a rozvoje prediabetu, dodal Mintz.
Alkohol také poškozuje různé orgány – zejména játra.
Autoři studie doporučují, aby rozhodnutí o konzumaci alkoholu byla přizpůsobena individuálním zdravotním rizikům každého člověka.
Zdůrazňují důležitost umírněnosti a uvádějí:
„Veřejná zdravotní doporučení by měla i nadále klást důraz na střídmou konzumaci alkoholu. Po ukončení jeho užívání by však měly být pečlivě sledovány hladiny cholesterolu, aby se předešlo možnému riziku kardiovaskulárních onemocnění.“
–ete–
