Kromě svého odstoupení z funkce výkonného předsedy zahajuje 87letý Klaus Schwab nyní také odchod ze správní rady Světového ekonomického fóra (WEF). Tento krok následuje po roce plném turbulencí: obvinění z diskriminace, problémy s vedením a kritické mediální zprávy představují pro instituci velké výzvy. Nyní by měl být nastolen nový směr.
Před necelým rokem zakladatel Světového ekonomického fóra (WEF) Klaus Schwab odstoupil z funkce výkonného předsedy organizace. Nyní zahajuje 87letý Schwab také svůj odchod ze správní rady. Vyplývá to z dopisu členům správní rady, jehož obsah získal Financial Times. Proces odchodu by měl být dokončen do ledna 2027, uvedlo WEF pro tento list.
Schwab si stěžuje na „turbulence“ ve WEF v posledních měsících
Ve svém dopise Schwab uvedl, že „po turbulencích posledních měsíců“ je nezbytné znovu najít „smysl pro misi WEF“. Konkrétní podrobnosti o těchto turbulencích neuvádí. Afroevropská bývalá zaměstnankyně podala žalobu proti WEF, v níž organizaci obviňuje z diskriminace na základě barvy pleti a během jejího těhotenství.
WEF obvinění popřelo. I když byla žaloba před newyorským soudem v březnu stažena, vyšetřování odhalilo „problémy ve vedení a managementu“. Nástupce Schwaba v čele WEF, bývalý norský ministr zahraničí Børge Brende, se minulý měsíc obrátil na sponzory.
Ve svém dopise naznačil, že WEF bude „přehodnocovat a zlepšovat“ svůj etický kodex. Zprávy na některých mediálních platformách, které tvrdily, že úsporná politika pracovní skupiny pro efektivitu americké vlády DOGE ohrožuje finanční zajištění WEF, se však ukázaly jako spekulativní.
Wall Street Journal diagnostikoval „toxické pracovní prostředí“
V článku se uvádělo, že americká vláda na pokyn DOGE zastavila platbu ve výši 52 milionů dolarů WEF, která byla pravidelně posílána od roku 2013. Nicméně nebyl nalezen žádný autorizovaný původní zdroj, který by tuto informaci potvrdil.
V souvislosti s WEF byly ve výpisu všech výdajů americké vlády zahrnuty pouze jedna faktura a jedna úprava z roku 2013. Tyto částky však nedosahovaly ani sedmičíselných částek. Ve skutečnosti se WEF nefinancuje prostřednictvím dotací z veřejných rozpočtů, ale z členských příspěvků, které poskytují velké společnosti působící jako „strategičtí partneři“ nebo „průmysloví partneři“.
K tomu se připojují poplatky za účast, které jsou vybírány během každoročního setkání v Davosu. „Turbulence“, o kterých Schwab hovořil, se tedy zřejmě týkaly špatného mediálního pokrytí v posledních měsících. V červnu minulého roku zveřejnil Wall Street Journal kritický článek o „toxických“ pracovních podmínkách ve WEF. Podle tohoto článku nebyla žalobkyně z New Yorku jedinou zaměstnankyní, která si stěžovala na rasistické nebo sexistické chování vůči zaměstnancům. Brende se v rozhovoru pro Tagesanzeiger snažil tento dojem vyvrátit.
Předá Schwab funkci některému ze svých dětí?
Ve svém dopise Schwab uvedl, že WEF musí po turbulentních měsících znovu najít svůj „pocit poslání“. Je „hluboce přesvědčen, že fórum je v dnešním zvláštním kontextu důležitější a relevantnější než kdykoli předtím“. Díky „úspěšnému finančnímu řízení“ je organizace také „finančně velmi dobře zajištěná“.
Oznámení Klause Schwaba o jeho odchodu i ze správní rady WEF přišlo den po prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa o nových clech USA. Tento krok byl překvapivý, jak uvedly interní zdroje Financial Times. Schwab totiž nebyl na této pozici dlouho. Jako výkonný předseda ovšem působil německý ekonom více než půl století.
Schwab oznámil, že v době, kdy to bude vhodné, navrhne správní radě svého nástupce. Zakladatel WEF má dvě dospělé děti. Nicole Schwabová je spoluzakladatelkou Gender Equality Projects a Olivier Schwab, který je ženatý s Číňankou, vede kancelář WEF v Pekingu.
Brende: WEF by mělo zmírnit války a konflikty
V současnosti jsou členy správní rady kromě Schwaba také prezidentka ECB Christine Lagardeová a výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová. Dále patří předseda Reliance Industries Mukesh Ambani, CEO BlackRock Larry Fink a předseda Salesforce Marc Benioff.
Schwab se nyní chce soustředit na psaní svých pamětí. 1. dubna 1970 začal rozvíjet koncept „globální vesnice“. Každoroční setkání v Davosu by mělo být jeho vyjádřením. Schwabův nástupce Brende podle svých slov zaměří pozornost na několik témat, která budou součástí práce WEF.
Jedním z těchto témat je zabránění eskalaci konfliktů na Blízkém východě a v oblasti Afrického rohu. Hlavním cílem je zmírnit války a konflikty a podnítit vlády a firmy, aby spolupracovaly na relevantních tématech. Mezi tato témata patří mimo jiné boj proti korupci a kyberkriminalitě nebo snižování plastového odpadu.
Od dialogu v dobách studené války až po aféru „One Minute“
Samotné WEF si stanovilo cíl vytvořit jakési veřejno-soukromé partnerství s OSN, aby společně optimalizovaly státní a nestátní governance systémy. K tomu organizuje odborná setkání, financuje výzkumné zprávy a nabízí prostřednictvím každoročního setkání příležitost k neformálním rozhovorům mezi globálními rozhodovacími činiteli.
Kritici však organizaci vyčítají, že globální dění zkoumá z elitářské a často eurocentrické perspektivy. Organizace je považována za netransparentní a obviňována z toho, že se snaží zasahovat do záležitostí volených vlád s nápady, které nejsou podporovány většinou. Samotné WEF se však považuje za oběť „dezinformací“ a konspiračních teorií.
WEF bylo místem, kde se již v době studené války setkávali zástupci Sovětského svazu nebo komunistického režimu v Číně se západními politiky a vůdci byznysu. V 80. letech představil zakladatel Microsoftu Bill Gates své vize budoucnosti komunikačních technologií.
WEF za svou historii zažilo i skandály. Například vystoupení tehdejšího tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana vůči izraelskému prezidentovi Shimonu Peresovi, které se stalo známým pod názvem One Minute, znamenalo začátek zhoršení vztahů mezi těmito dřívějšími blízkými spojenci.
–etg–
