V Česku se loni narodilo 84 311 dětí, což je podle Českého statistického úřadu nejméně od vzniku republiky. Situace s nízkou porodností se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) v dohledné době nezlepší. Jak pokles plodnosti vysvětluje ministerstvo, Národního institut SYRI a Společnost matematiků, imunologů a statistiků (SMIS)?
Podle ministra zdravotnictví je vysvětlení jednoduché: Rodí slabé ročníky žen a početí dětí odkládají do vyššího věku.
„Pravděpodobně se situace nebude v dohledné době lepšit, protože přichází do fertilního věku slabé ročníky. Většina žen, které mohou mít děti, to odkládá do pozdějšího věku,“ řekl Válek podle zprávy ČTK.
Podle tiskové zprávy institutu SYRI je razantní pokles porodnosti v ČR patrný od roku 2022. Pokles vysvětluje podobně jako ministr Válek „mnoha společenskými, ekonomickými a kulturními faktory“, které vedou k odkládání těhotenství na pozdější dobu.
Tedy podle ministra a SYRI se nejedná o zdravotní problém, který by mohl mít příčinu například ve vstřebávání nějakého druhu chemikálií ve vodě nebo potravinách (např. PFAS) a rezolutně odmítají, že by se mohlo jednat o následky očkování mRNA vakcínami proti onemocnění covid-19.
„Vakcinační variantu“ však podle sdružení SMIS nelze vyloučit a je třeba se jí podrobně zabývat. Důvodem jsou podle sdružení data vydaná Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Datová sada, kterou analyzovali, obsahuje porody až do konce roku 2023, z čehož lze zjistit počet dětí narozených ženám ve věku 18–39 let a rozdělit tyto ženy na očkované a neočkované proti onemocnění covid-19, píše SMIS v aktualizované analýze.
Datová sada poskytnutá ÚZIS například uvádí, že v roce 2023 se ženám ve věku 18–39 let narodilo průměrně: 86 dětí na tisíc neočkovaných žen / 55 dětí na tisíc očkovaných žen.
„Ženám očkovaným proti covidu se z nějakého důvodu rodí dramaticky méně dětí, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci. Neočkované ženy jsou na podobných číslech jako před epidemií,“ uvádí SMIS a dodává, že je třeba problému věnovat pečlivou pozornost.
V reakci na modelování SYRI poukazuje expert na matematické modelování RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D. (člen SMIS) na několik chyb. Autorky podle Fürsta deklarují, že se budou zabývat scénářem, kdy se očkované ženy rozhodnou neotěhotnět v tom měsíci, ve kterém dostaly dávku vakcíny. Podle něj však „neuvádějí ani náznak evidence, že by se takto některé ženy rozhodovaly,“ a navíc citují práci Jany Paloncyové, ze které vyplývá, že se „rozhodování žen ohledně jejich reprodukčních plánů během covidu nijak podstatně nezměnilo“. Více…
Společnost BioNTech (spolupracující na vakcíně s firmou Pfizer) zveřejnila na stránce clinicaltrial.gov poslední část výsledků studie účinnosti a bezpečnosti vakcinace proti covidu-19 pro těhotné ženy až v listopadu 2024. Jedná se o výsledky prospektivní randomizované placebem kontrolované studie účinnosti a bezpečnosti vakcíny BNT162b2 proti covidu-19 aplikované ve třetím trimestru v populaci těhotných žen starších 18 let.
Dle SMIS je z výsledků patrné, že došlo k prudkému snížení počtu testovaných žen z plánovaných 4 tisíc na pouhých 350. Došlo také ke zrušení kontrolní skupiny tím, že byla naočkována. Proto je SMIS ke studii skeptický. Více…
Pohled ministerstva zdravotnictví
Nedávno vznesla bývalá senátorka MUDr. Jitka Chalánková na Ministerstvo zdravotnictví několik otázek, včetně obavy o možné souvislosti mezi očkováním mRNA vakcínami společností Pfizer a Moderna a klesáním plodnosti očkovaných žen.
Ministerstvo odeslalo doktorce odpovědi, v nichž se vyjádřilo i k možnému vlivu vakcín na plodnost žen. Níže přetiskujeme část jeho vyjádření:
„Ohledně vlivu covid-19 vakcín na plodnost je aktuálně dostatek odborných publikací i metaanalýz se závěry, že očkování mRNA vakcínami nemá vliv na plodnost u žen a mužů (3) (4) (5).
Pokles porodnosti během pandemie covid-19 lze vysvětlit jinými okolnostmi, jako jsou obavy z ohrožení zdraví během pandemie covid-19, zvýšené riziko nezaměstnanosti, zvýšené finanční zranitelnosti, omezených sociálních kontaktů a přechodu na práci na dálku, nejistota vynucené změny v mnoha životních situací, včetně přehodnocení plánu na početí potomků (6).
Stejně tak mRNA vakcíny covid-19 nejsou spojeny se zvýšeným rizikem komplikací po narození u dětí, které se narodily matkám, které byly očkovány v těhotenství (7).“
Poznámky:
(3) Ciapponi, A., Berrueta, M., Argento, F.J. et al. Safety and Effectiveness of
COVID-19 Vaccines During Pregnancy: A Living Systematic Review and Metaanalysis. Drug Saf 47, 991–1010 (2024).
(4) Zaçe D, La Gatta E, Petrella L, Di Pietro ML. The impact of COVID-19 vaccines
on fertility-A systematic review and meta-analysis. Vaccine. 2022 Oct
6;40(42):6023-6034. doi: 10.1016/j.vaccine.2022.09.019. Epub 2022 Sep 12.
PMID: 36137903; PMCID: PMC9464596.
(5) Wang J, Deng Y, Wang W. COVID-19 vaccination during pregnancy and adverse
perinatal outcomes: a systematic review and meta-analysis. Trans R Soc Trop
Med Hyg. 2024 Jul 5;118(7):405-425. doi: 10.1093/trstmh/trad093. PMID:
38291854.
(6) Jasilioniene A, Jasilionis D, Jdanov D, Myrskylä M. Association between the
COVID-19 vaccination campaign and fertility trends: a population-level time series
analysis for 22 countries. BMJ Public Health. 2025 Feb 12;3(1):e001410. doi:
10.1136/bmjph-2024-001410. PMID: 40017921; PMCID: PMC11842981.
(7) Norman M, Magnus MC, Söderling J, et al. Neonatal Outcomes After COVID-19
Vaccination in Pregnancy. JAMA. 2024;331(5):396–407.
doi:10.1001/jama.2023.26945
