Ve veřejné rozvojové pomoci dochází v mnoha zemích k ústupu. I Německo v roce 2024 přispělo méně. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se obává fatálních důsledků, vidí však také příležitosti pro větší nezávislost.
Škrty ve veřejné rozvojové pomoci zjevně přivádějí globální rozvojovou pomoc do potíží. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje před přerušením zdravotnických služeb, což bylo hlášeno ze 70 procent jejích zemských kanceláří. Tento vývoj je důsledkem „náhlého pozastavení a škrtů ve veřejné rozvojové pomoci“. Podle generálního ředitele existují důvody k obavám. Obává se masivních dopadů na zdravotní systémy po celém světě a požaduje mezinárodní reakci.
Podpora hospodářství a prosperity
Veřejná rozvojová pomoc (Official Development Assistance, ODA) je státní pomoc. Cílem těchto prostředků je podpořit hospodářský rozvoj a prosperitu v rozvojových zemích. ODA je hlavním finančním zdrojem pro rozvojovou pomoc, protože ji Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 1969 přijal jako „zlatý standard“ pro zahraniční pomoc. Část těchto prostředků je určena i WHO.
Spojené národy (OSN) v roce 1970 na generální schůzi rozhodly, že každá země by měla vydávat 0,7 procenta svého hrubého domácího produktu na ODA. Tento podíl organizace následně několikrát potvrdila, naposledy v roce 2015 v rámci cílů udržitelného rozvoje (SDGs). K výročí 50 let od této dohody však byla bilance spíše zklamáním. Téměř žádná země totiž nedosáhla požadovaných 0,7 procenta, kritizuje vrcholná organizace rozvojových a humanitárních nevládních organizací (VENRO).
Podle průzkumu OECD v roce 2023 pouze pět zemí překročilo tento podíl. Kromě Norska, Dánska, Švédska a Lucemburska se do tohoto seznamu zařadilo i Německo s 0,82 procenta, čímž se stalo druhým největším dárcem s 37,5 miliardy dolarů (v současnosti přibližně 33,3 miliardy eur, tehdy kolem 35 miliard eur) z daní určených na ODA. Na vrcholu žebříčku se sice v roce 2023 nacházely USA s částkou 64,69 miliardy dolarů, ale to představovalo pouze 0,24 procenta jejich hrubého domácího produktu.
Příspěvek Německa v této statistice odpovídá údajům německé vlády z odpovědi na dotaz AfD v prosinci 2024. Podle těchto údajů činily v roce 2023 příspěvky přibližně 35 miliard eur, zatímco v předchozím roce to bylo podle odpovědi 33,9 miliardy eur.
Německo nesplní cíl pro rok 2024
Minulý týden Ministerstvo pro hospodářský rozvoj a spolupráci (BMZ) zveřejnilo údaje pro rok 2024. Na dotaz Epoch Times ministerstvo uvedlo, že Německo poprvé od roku 2020 nesplnilo hranici 0,7 procenta. Podle předběžných výpočtů OECD to bylo přesně 0,67 procenta. Německé rozvojové příspěvky činily přibližně 30 miliard eur, což je o pět miliard eur méně než v roce 2023. Pokud by nebyly zohledněny náklady na uprchlíky v Německu, byla by německá ODA kvóta na úrovni 0,54 procenta. Konečné údaje za rok 2024 by měla OECD zveřejnit na konci roku, jak uvedlo BMZ ve své zprávě.
Největším dárcem zůstaly opět USA. V Evropě zůstává Německo na pátém místě za Norskem (1,02 procenta), Lucemburskem (1,00 procenta), Švédskem (0,79 procenta) a Dánskem (0,71 procenta).
Z přibližně 30 miliard eur na rozvojové příspěvky pocházelo přibližně 36 procent z rozpočtu BMZ. Ministerstvo tyto prostředky investuje do globální spolupráce na boj proti chudobě, hladu a změně klimatu. Důležité podíly na německé ODA pocházely také z rozpočtů Ministerstva zahraničních věcí (13 procent, včetně humanitární pomoci), Ministerstva hospodářství (2,5 procenta) a dalších ministerstev (9 procent). Německý podíl na rozvojových příspěvcích Evropské unie činí 14 procent německé ODA.
Téměř 20 procent rozvojových příspěvků bylo vynaloženo na náklady spojené s péčí a ubytováním uprchlíků v Německu. Podle mezinárodně dohodnutých metod výpočtu jsou tyto náklady v prvním roce po příjezdu považovány za rozvojové příspěvky. Celkově tyto náklady podle údajů za rok 2024 klesly o přibližně jednu miliardu eur na přibližně 5,8 miliardy eur. Vedle poklesu prostředků z federálního rozpočtu jsou právě tyto náklady dalším významným faktorem, který přispěl k poklesu rozvojových příspěvků. Pokud by nebyly zohledněny náklady na uprchlíky v Německu, byla by německá ODA kvóta na úrovni 0,54 procenta.
Méně peněz, mnoho omezení
Kromě ODA příspěvků na pomoc uprchlíkům existují i další projekty, které mohou být financovány, jak vysvětluje příručka BMZ. Finanční prostředky mohou být například použity na výzkum relevantní pro problémy rozvojových zemí. Za určitých podmínek to platí i pro policejní práci a sociální či umělecké projekty. Vyloučeny jsou vojenské výdaje, náklady na boj proti terorismu nebo na zajištění míru.
Ve své prognóze z roku 2023 pro období do roku 2025 VENRO hovořil o „historickém poklesu“ v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Organizace předpověděla pokles příspěvků z 6,6 miliardy na 0,65 procenta – což je o něco více, než jak to nyní odhadla OECD.
Vzhledem k celkovému poklesu příspěvků podle WHO pracuje mnoho jejích zemských kanceláří na strategiích, jak tuto mezeru vyplnit. Jak ukázal průzkum mezi 108 kancelářemi v březnu a dubnu tohoto roku, snaží se zvýšit nebo přesměrovat financování z domácích a alternativních externích zdrojů. Přibližně čtvrtina poboček WHO však uvedla, že rozpočtové škrty se již promítly do vyšších spoluúčastí.
Zvláště postižené jsou informační systémy. Ve 40 procentech zemí došlo k narušení sběru „důležitých zdravotních dat“. Ztratily se pracovní a vzdělávací příležitosti a byla omezena dodávka léků. Rozsah přerušení služeb je „srovnatelný s těmi, které byly pozorovány během vrcholů pandemie covidu-19 v některých oblastech“, uvádí dále WHO ve své zprávě.
Výsledek průzkumu vykresluje katastrofální obraz dopadů „náhlého a neplánovaného škrtání rozvojové pomoci na zdraví milionů lidí“, shrnuje generální ředitel WHO Tedros. Nicméně také urychlily „přechod od závislosti na rozvojové pomoci k udržitelnější nezávislosti, která je založena na domácích zdrojích“.
–etg–
