Obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku v dnešním referendu vyjádřili souhlas se stavbou protipovodňové přehrady. Ta zatopí část obce. Před 17 lety se v plebiscitu naopak postavili proti projektu a obec pak musela podnikat jen kroky, které znemožňovaly stavbu. Po dnešním hlasování už může obec vyjednávat s povodím například o kompenzačních a dalších opatřeních. ČTK to řekla starostka Michaela Hermanová (Občané pro rozvoj obce), dnešek vnímá jako nový začátek.
Výsledky referenda zveřejnila starostka na webu. Pro přehradu hlasovalo 127 ze 146 účastníků referenda. Deset bylo proti a devět se zdrželo hlasování, když neoznačilo ani jednu možnou odpověď. Podle Hermanové by bylo referendum platné, kdyby hlasovalo minimálně 98 lidí a alespoň sedm desítek z nich zvolilo stejnou odpověď.
Zájem o hlasování byl velký. Lidé do hlasovací místnosti v obecním domě přicházeli už od jeho otevření v 08:00. Během prvních dvou hodin referenda vhodilo svůj hlas do urny na šest desítek lidí. Starostka Hermanová proto očekávala velký zájem svých sousedů. „Čekali jsme, že zájem bude velký. A že většina lidí, kteří přijdou hlasovat, bude pro přehradu,“ řekla. Dodala, že celkem se pro stavbu vyjádřilo 45 procent obyvatel s právem hlasovat. Celkem je v jesenické obci 281 oprávněných voličů.
Podle starostky je tak referendum platné a pro zastupitele závazné. „Je v souladu se zákonem. Pro obec se tak otevírají možnosti nových jednání s Povodím Odry. Toto vnímám jako nový začátek,“ uvedla.
Původní referendum se ve stejné věci konalo v roce 2008, výsledek vedení úřadu zavazoval k boji proti plánovanému projektu. Dnešní rozhodnutí ale nemá žádný vliv na samotnou přehradu. O její stavbě už před lety rozhodla vláda a stavěla by se i přes další odpor obce či jejích obyvatel. Až do dneška ale bylo vedení Nových Heřminov vázáno původním referendem.
Povodně v obci řádily už několikrát. Naposledy loni v září, kdy způsobily škodu přes 100 milionů korun. Chystaná přehrada, která má zatopit část území Nových Heřminov, samotnou obec neochrání, protože vznikne až pod ní. Podle Hermanové je proto důležité zajistit protipovodňovou ochranu i dalších sídel výše po proudu řeky Opavy, včetně Nových Heřminov. Obec se chce podílet na vypracování studie, která má takovou ochranu navrhnout.
Jiří Pavelka v Nových Heřminovech žije od roku 1967. Zažil povodně loni i ty v roce 1997. Dnes hlasoval pro stavbu přehrady. Původní referendum označil za nešťastné. „Toho jsem se neúčastnil. Nechápal jsem otázku,“ řekl s tím že v roce 2013 se pokusil iniciovat nové referendum, ale neuspěl. Dnes je i podle něj v obci jiná nálada než při prvním referendu. „Dnes se tehdejší době smějeme. Myslím, že nyní to lidé vnímají opačně. Chápou nutnost přehrady,“ řekl.
František Hlobil bydlí v jesenické obci 21 let. Jeho dům stojí v místech, kam se voda nikdy nedostala. Se stavbou přehrady ale souhlasí i on. „Je to důležitá stavba hlavně pro větší města jako Krnov a Opava. Musí se postavit,“ řekl ČTK.
Přehrada je součástí série protipovodňových opatření na horním toku řeky Opavy, která mají ochránit před stoletou povodní řadu obcí a měst dál po proudu. Jde například o Zátor, Brantice či Krnov a Opavu, které postihly záplavy naposledy loni v září. Jen v nich loňská povodeň způsobila škody za desítky miliard korun. Podle Povodí Odry by škody byly nižší, kdyby už přehrada stála.
O výstavbě přehrady se hovoří od roku 1997, kdy sever Moravy a Slezsko postihly ničivé povodně. O stavbě stát rozhodl v roce 2008, dosud ale nezačala. Podle posledních odhadů by se mělo začít stavět v roce 2027. Stavební práce by měly trvat pět let a stát asi devět miliard korun. Proti výstavbě přehrady dlouhodobě vystupují ekologičtí aktivisté, například z Hnutí Duha Jeseníky, kteří za ideální řešení považují suchou nádrž. Ekologická organizace Děti Země proti územnímu rozhodnutí o stavbě přehrady podala žalobu. Rozhodnuto by o ní mohlo být do konce dubna.
