Seriál o armádních soustavách zemí Evropské unie
Finsko, které má asi o polovinu méně obyvatel, ale čtyřikrát větší rozlohu než Česká republika, si tradičně zakládá na silné branné kultuře a všeobecné branné povinnosti, která je základem jeho obranné strategie. Tento přístup, zdůrazňující občanskou odpovědnost a připravenost, je hluboce zakořeněn v historických zkušenostech země a zůstává klíčovým prvkem její bezpečnostní politiky.
Do Severoatlantické aliance (NATO) vstoupilo Finsko teprve nedávno, 4. dubna 2023, čímž se stalo jejím 31. členem (ze současných 32). I když s aliancí spolupracuje už přes 30 let, podnětem ke vstupu byla invaze ruských ozbrojených sil na Ukrajinu v roce 2022, která zásadně změnila bezpečnostní prostředí v Evropě.
Podle výroční zprávy ministerstva obrany za rok 2024 je počet stálého personálu zaměstnaného v obranných silách přibližně 12 000 a v plánu je jeho navýšení o celkem dva tisíce kvůli vstupu Finska do NATO. „Stále více se zvyšuje poptávka, aby si Finsko udrželo a rozvíjelo své obranné schopnosti, zatímco finská ekonomická situace zůstává obtížná,“ komentuje zpráva ekonomické výzvy, kterým Finsko čelí. Při válečném scénáři pak finská armáda počítá s celkem 280 tisíci členy, z nichž by zhruba 95 % tvořily zálohy.
Podle odhadů NATO vynaložilo Finsko za rok 2024 na obranu 6,7 miliardy eur (skoro 168,9 mld. Kč), což by mělo odpovídat přibližně 2,41 % finského HDP. Do roku 2022 (vč.) vynakládalo na obranu výrazně pod dvě procenta.
Kromě pozemních, vzdušných a námořních sil, tvoří finské ozbrojené síly také 12 tisíc členů pohraniční stráže.
Pozemní síly (Maaviomat)
5 brigád + 2 pluky – 220 tanků, 800 děl, 20 helikoptér
Jako hlavní bojové tanky využívají pozemní síly německé tanky Leopard 2A4 a 2A6. Z další těžké techniky jsou to pak zhruba 20 let stará švédská pásová obrněná vozidla CV90 či před deseti lety modernizované sovětské „bévépéčka“ BMP-2 MD.
Dělostřelectvo disponuje těžkými mobilními raketomety typu MRLS a lehkými raketomety české výroby RM-70, obrněnými houfnicemi či děly ráže 155 mm a 120 mm.
Finská pěchota používá několik variant doma vyráběných útočných pušek RK, řadu lehkých a těžkých kulometů, granátometů, řadu odstřelovacích pušek včetně finské i ruské výroby, lehkých a těžkých minometů nebo různých typů protitankových střel, včetně krátké NLAW nové generace. K průzkumu terénu využívá dálkově řízené mikrodrony.
Letecké cíle je schopna ostřelovat řadou zbraní; od protivzdušných kulometů přes ruční raketové komplety FIM-92 Stinger a RBS 70 či na obrněnce montovatelný systém Crotale až po pojízdné raketomety NASAMS II.
K rychlému přesunu využívá taktické přepravní a průzkumné helikoptéry.
Námořnictvo (Merivoimat)
1 flotila, 2 brigády – 16 bojových a 60 podpůrných plavidel
Finské námořnictvo využívá na 22 typů různých plavidel od hlídkových lodí přes minonosiče a minolovky až po velké bojové lodě. Nedisponují však žádnými ponorkami.
Strategickou výhodu mají přinést nové korvety třídy Pohjanmaa, všestranná bojová plavidla, schopná trvale operovat v Baltském moři za všech povětrnostních podmínek bez ohledu na množství ledu. Jsou schopna odrážet hladinové cíle, ponorky i letecké nebo raketové útoky, klást miny a velet námořním operacím. Stavba plavidel třídy Pohjanmaa byla podle ministerstva obrany zahájena v loděnici Rauma v roce 2023 a do služby vstoupí do roku 2029.
Námořnictvo se stará také o obranu finského pobřeží. Pobřeží chrání například železobetonové kryty osazené věžovými kanóny 130 53 TK, které tvoří pobřežní palebnou baterii cílící na námořní jednotky. Baterie tvoří malé základny a pozice a jsou schopny se vzájemně podporovat. Doplňují je protilodní mobilní raketové systémy RBS-15 SF a ručně odpalované střely EuroSpike.
Hlavními přístavy finského námořnictva jsou základny Pansio a Upinniemi, které tvoří páteř finské námořní obrany a jsou domovem většiny lodí a jednotek námořnictva.
Letectvo (Ilmavoimat)
3 křídla – 64 víceúčelových bojových letounů
Finské letectvo klade důraz na efektivitu a modernizaci. Disponuje americkými bojovými letouny F-18 Hornet, které mají sloužit do roku 2030 a od příštího roku je mají postupně nahrazovat F-35A Lightning II v počtu 64 kusů. K další technice pak patří dopravní, průzkumná a cvičná letadla. Operuje s pohyblivými a statickými radary, které tvoří síť po celém Finsku.
Finské letectvo provozuje čtyři hlavní letecké základny, které tvoří páteř jeho obranné infrastruktury. Základna Rovaniemi se nachází v severním Finsku a je domovem 11. stíhací letky, klíčová pro ochranu vzdušného prostoru nad Laponskem a severními oblastmi země.
Základna Kuopio-Rissala ve východním Finsku hostí 31. stíhací letku a má strategický význam pro obranu východních hranic země a základna Tampere-Pirkkala se specializuje na přepravní a podpůrné operace.
Každá z tří výše zmíněných složek finské armády má také vlastní akademii. Vyšší vzdělání pak zajišťuje pro všechny Národní univerzita obrany.
Záložní armáda
Jakmile Finové splní část branné povinnosti, jsou odvedeni do zálohy finských obranných sil, kde probíhají povinná „zdokonalovací cvičení“, ale také dobrovolná cvičení a výcvikové akce. Roční počet absolventů výcviku činí podle výroční zprávy ministerstva obrany za rok 2024 přibližně 20 tisíc branců a přibližně tisíc dobrovolnic.
Někteří záložníci jsou více aktivní a účastní se i dobrovolných cvičení, z čehož mohou získávat určité výhody (např. plat) poskytované státem. Osoby povinné vojenskou službou jsou součástí zálohy až do padesáti nebo šedesáti let.
Povinného výcviku záloh se podle ministerstva účastní 28 tisíc osob, dobrovolného 8 tisíc a výcvikových akcí Národní asociace pro výcvik obrany Finska přibližně 21 000 osob.
Celkovou zálohu finských obranných sil má tvořit přibližně 900 tisíc finských občanů a pro případný konflikt se počítá s necelou třetinou. „Válečný stav finských obranných sil je 280 000 vojáků a tento stav je případně doplňován dalšími záložníky,“ uvádí ministerstvo.
