Na novou povinnost zajistit péči pro tříleté děti jsou některé obce připravené, protože už dřív začaly zvyšovat počty míst v mateřských školách. Jiné obce prostory pro dětské skupiny teprve chystají a některé kritizují pomalý postup ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) při vyřizování dotací.
Od 1. května začne platit vládní novela zákona, která ukládá od příštího roku obcím povinnost zajistit dětem od tří let, které nepřijme spádová mateřská škola, místo v dětské skupině. Pokud obce povinnost nesplní, přispějí rodičům na náklady péče. Nyní se děti do školek často dostávají se zpožděním až na začátku dalšího školního roku po jejich třetích narozeninách. Třeba Liberec se na čerstvě tříleté děti připraví tak, že pro příští školní rok ponechá některá místa v mateřských školách neobsazená, řekl ČTK náměstek primátora Liberce pro školství Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj).
Rozšířením budov školek v době silnějších populačních ročníků se na změnu připravila některá středočeská města. „Před nějakými pěti sedmi lety to byl velký problém. Byl takový přetlak, že se dostávaly do městských školek spíše až děti čtyřleté. Přístavbami a stavbou tří nových školek byl problém ale zažehnán,“ uvedla na dotaz ČTK Kateřina Stránská z městského úřadu Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi. V posledních dvou letech podle ní místní školky přijaly všechny tříleté děti a letos to bude stejné.
Také v Kolíně se daří umisťovat i tříleté děti zejména díky stavebním úpravám budov, řekl ČTK starosta Michael Kašpar (Změna pro Kolín). Stavbu budovy pro dětskou skupinu na sídlišti Sportovní za 40 milionů korun chystá letos Mělník. Skupina by podle radnice měla pokrýt poptávku rodičů a umožnit přijímání i dvouletých dětí.
Problémy by novela neměla způsobit ani v Brně. „Všechny děti, které dosáhnou tří let, spádové mateřské školy přijímají. Pokud nastane situace, kdy se řeší některé individuální případy až po zápisu, je celé Brno spádovým obvodem a dítě může být přijato do některé brněnské školky,“ řekl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Město provozuje devět dětských skupin prostřednictvím dvou příspěvkových organizací, poskytovatelů dětských skupin je v Brně 83 a nabízejí téměř 2400 míst.
Dostatečnou kapacitu i pro čerstvě tříleté děti mají také pětitisícové Ludgeřovice na Opavsku, obec ji dlouhodobě zvyšuje, řekl ČTK starosta Daniel Havlík (My jsme Ludgeřovice!). V obci blízko Ostravy, kterou pro bydlení vyhledávají mladé rodiny, funguje několik školek i dětská skupina, další školka se otevře od září. Starosta i tak nepovažuje změnu zákona za systémovou, obcím a městům se stagnujícím nebo klesajícím počtem obyvatel mohou podle něj místa chybět. „Obce s rozpočty kolikrát opravdu zápasí. Byla doba, kdy počet obyvatel klesal a školky se redukovaly a najednou by obce měly řešit nové kapacitní prostory. Nevidím to jako úplně správné řešení, že se všechno hodí na obce,“ podotkl Havlík.
Olomoucká radnice se na novou legislativu připravuje rozšiřováním školek a dětských skupin. „Předpokládáme, že zvládneme nabídnout místo všem spádovým dětem,“ uvedla náměstkyně primátora pro sociální oblast Kateřina Dobrozemská (ProOlomouc). Podle náměstka primátora pro školství Viktora Ticháka (Piráti) v řadě školek už nyní přijímají také mladší než tříleté děti.
Připravená je také radnice v Jeseníku. Od září otevře novou dětskou skupinu, v níž se dokážou postarat o děti už od jednoho roku. Zázemí najde ve zrekonstruované městské budově, kde dříve sídlila školka nebo i městská policie, řekla ČTK mluvčí jesenické radnice Markéta Kaniová. Ve Zlínském kraji v Kroměříži a Vsetíně chystají rozšiřování dětských skupin, ve Zlíně a Uherském Hradišti mají dost míst v mateřských školách, řekli ČTK zástupci měst.
Starosta Tetína Matěj Hlavatý (STAN) kritizuje postup MPSV při vyřizování dotací na budování dětských skupin z Národního plánu obnovy (NPO), z nějž podle ministerstva může Česko na prostory pro dětské skupiny získat téměř 8,49 miliardy korun. Hlavatý byl iniciátorem nedávného otevřeného dopisu nespokojených zástupců obcí ministrovi práce Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL), obcím podle starosty hrozí kvůli průtahům stoprocentní vrácení dotace. „Firma, která u nás vyhrála výběrové řízení, odstoupila od podpisu smlouvy, protože stavbu nelze v daných lhůtách stihnout. Stejně dopadly i další v pořadí. Ostatní obce už své projekty rovnou vzdaly a od smluv odstoupily,“ uvedl Hlavatý.
O příspěvku na péči o děti budou s rodiči jednat Jaroměřice nad Rokytnou na Třebíčsku, kde se zpozdila výstavba objektu pro dětskou skupinu. Týkat by se to mohlo asi deseti dětí, řekl ČTK starosta čtyřtisícového města Jaroslav Soukup (SOCDEM). Pro stavbu město teprve hledá dodavatele, hotová by mohla být na jaře příštího roku. „Mám obavu, aby se z toho nestalo v podstatě vysávání peněz z města. Uvidíme, jak dopadnou zápisy do mateřské školy, které budou v květnu,“ podotkl Soukup.
Jednoznačné vyznění nemá novela o dětských skupinách podle náměstka pardubického primátora Jakuba Rychteckého (SOCDEM). „Smutné je, že ministerstvo práce a ministerstvo školství neposkytlo k tomu doposud žádný jednoznačný výklad, budeme se tedy na ně obracet s oficiálním dotazem,“ řekl náměstek. Za systémovější by považoval přesunutí několika miliard korun z dětských skupin na výstavbu mateřských škol. Přístavby v mateřských školách, a to i pro dvouleté děti, Pardubice budují, dodal.
Novou povinnost zatím spíše neřeší menší obce v Karlovarském kraji. Některé spoléhají na partnerské mateřské školy ve větších městech, někde plánují, že se i o mladší děti postarají ve svých zařízeních pro děti. Velká města v kraji mají podle zjištění ČTK kapacity mateřských školek spíše nenaplněné, a tak jen upraví pravidla pro přijímání dětí.
