Aktualizováno 2. 5. 2025 ve 13:17 o vyjádření předsednictva AfD
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, oficiálně označil politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za pravicově extremistickou. Dnes o tom informovala agentura DPA. Úřad změnu hodnocení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. Zásadní důkazy zatím nejsou doloženy.
„BfV k tomuto závěru dospěl po intenzivním a zevrubném odborném zkoumání,“ uvedla kontrarozvědka o změně hodnocení. Odkázala mimo jiné na rozhodnutí správních soudů v Severním Porýní-Vestfálsku, které opakovaně potvrdily, že BfV může vést celou AfD jako podezřelou z krajně pravicových aktivit kvůli indiciím, že úsilí strany je zaměřeno proti demokratickému řádu. „Tyto indicie se při dalším zpracování potvrdily a v podstatných částech se staly jistými,“ dodala kontrarozvědka.
Toto hodnocení civilní kontrarozvědky přichází v době zvyšování preferencí AfD kdy se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou. Někdejší šéf tajné služby Thomas Haldenwang loni v říjnu na veřejném slyšení v parlamentu oznámil, že kontrarozvědka nové hodnocení AfD předloží do konce roku. Kontrarozvědka ho ale představila nyní.
Spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová považují rozhodnutí kontrarozvědky za politicky motivované a za vážnou ránu pro demokracii. V prohlášení uvedli, že se AfD proti zostuzování bude soudně bránit.
Chrupalla a Weidelová poukázali na to, že oznámení přišlo v době, kdy vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze zbývají čtyři dny do předání moci a kdy civilní kontrarozvědka nemá šéfa. Dodali, že také dřívější rozhodnutí soudů o tom, že AfD je podezřelá z krajně pravicových aktivit, nejsou dosud pravomocná. „A přesto je AfD jako opoziční strana jen krátce před změnou vlády veřejně diskreditována a kriminalizována,“ uvedli Chrupalla a Weidelová.
Dosluhující spolkový kancléř Olaf Scholz varoval před ukvapenou snahou zakázat AfD. „Myslím, že je to věc, kterou nelze lámat přes koleno,“ řekl Scholz podle DPA. Poznamenal, že dosavadní žádosti u ústavního soudu neuspěly. Uvedl, že on sám je proti unáhlenému postupu. „A proto nebudu říkat, že bychom to měli dělat,“ řekl. Dodal nicméně, že ho vzestup popularity AfD trápí jako občana, kancléře i poslance Spolkového sněmu.
Kvůli kontroverzním postojům k německé nacistické minulosti a ostře vyhraněným názorům na migraci, muslimy či menšiny chce část spolkových poslanců, aby ústavní soud stranu AfD zakázal. K podobnému kroku, který má ale podle médií jen malou šanci na úspěch, vyzývají i různé aktivistické organizace.
AfD, kterou ostatní parlamentní strany označují za populistickou až krajně pravicovou, se těší obzvláště na východě Německa značné oblibě. V Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku ji tamní zemské kontrarozvědky evidují jako stranu s prokazatelně extremistickými snahami, v dalších několika regionech ji pak z krajně pravicových aktivit podezřívají. Zásadní důkazy, o které se opírá hodnocení kontrarozvědky a předešlá rozhodnutí správních soudů nebyla dosud zveřejněna.
„AfD představuje etnický koncept, který diskriminuje celé populační skupiny a které jedná s občany migračního původu jako s Němci druhé kategorie,“ okomentovala podle Reuters německá ministryně vnitra Nancy Faeserová rozhodnutí kontrarozvědky. Dodala, že etnické postoje AfD se odráží v rasistických prohlášeních, zejména pak na adresu přistěhovalců a muslimů.
Šéf bavorské AfD Stephan Protschka řekl deníku Bild, že rozhodnutí je směšné. „AfD je nejsilnější stranou, počet našich členů letí vzhůru. Je to další pokus o diskreditaci AfD,“ řekl. Protschka tak očividně odkázal na nedávný průzkum Forsa pro televize RTL a n-tv, ze kterého AfD vzešla jako nejsilnější strana. Překonala tak i unii CDU/CSU nadcházejícího kancléře Friedricha Merze.
