Novým papežem se dnes stal devětašedesátiletý americký kardinál Robert Francis Prevost, který si pro své působení v čele katolické církve zvolil jméno Lev XIV. Konkláve, které začalo o nástupci zesnulého papeže Františka rozhodovat ve středu, dospělo k výsledku ve čtvrtém kole hlasování. Lev XIV., který je první papežem narozeným na území Spojených států, ve svém prvním projevu k věřícím shromážděným na vatikánském náměstí svatého Petra zdůraznil potřebu míru a budování mostů. Na volbu kardinálského kolegia reagovali blahopřáním politici z celého světa včetně českého premiéra Petra Fialy.
Bílý dým, který tradičně signalizuje zvolení papeže, začal z komína Sixtinské kaple stoupat v 18:07 a jméno nového nejvyššího představitele katolíků se svět dozvěděl zhruba o hodinu později. Mezitím davy na Svatopetrském náměstí rychle zhoustly, lidé jásali a mnozí mávali vlajkami nejrůznějších zemí, mimo jiné Argentiny, Itálie, Česka, Polska či Francie. Policie odhadla, že nakonec 267. papeže katolického církve vítalo na 150.000 lidí.
Slavné latinské oznámení Habemus papam (Máme papeže) a jméno nového papeže pronesl francouzský kardinál Dominique Mamberti z centrálního balkonu baziliky svatého Petra. Odtud vzápětí promluvil Lev XIV. „Ať je s vámi mír,“ řekl a slovo mír pak zmínil ještě několikrát. „Pomáhejte nám budovat mosty skrze dialog,“ vyzval. Zdůraznil, že chce církev, která je blízká těm, kteří trpí, a v proslovu poděkoval i svému předchůdci Františkovi. „Chceme být synodální církví,“ poznamenal papež. Tím podle prvních komentářů médií naznačil, že chce, aby se do řízení katolické církve více zapojili aktéři mimo Vatikán.
Prevost narozený v Chicagu dlouho působil v Peru a podle médií má americké i peruánské občanství. Po Františkovi je druhým papežem, který pochází z amerického kontinentu. Část svého dnešního projevu přednesl španělsky a zbytek, jak je zvykem, italsky; list The New York Times upozornil, že nepromluvil anglicky. Lev XIV. je ve věku 69 let relativně mladým papežem; Františkovi při jeho zvolení bylo 76 let a Benedikt XVI. se stal papežem v 78 letech.
Nové hlavě katolíků gratulovalo mnoho světových politiků. „Gratuluji kardinálu Robertu Francisi Prevostovi, který byl právě jmenován papežem. Je to velká čest, že je prvním americkým papežem,“ napsal americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Ke zvolení Prevostovi blahopřál i německý spolkový kancléř Friedrich Merz, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda španělské vlády Pedro Sánchez či italská premiérka Giorgia Meloniová. Řada gratulací ale přišla i z Latinské Ameriky, ke které má nový papež blízko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v gratulačním vzkazu zmínil, že doufá „v pokračování morální a duchovní podpory Vatikánu ukrajinskému úsilí o obnovu spravedlnosti a dosažení trvalého míru“. Gratulaci zaslal i ruský prezident Vladimir Putin, který uvedl, že věří „v konstruktivní dialog mezi Ruskem a Vatikánem“, jež bude založený na „křesťanských hodnotách“, které spojují.
Řada politických a církevních reakcí přišla i z České republiky. Premiér Petr Fiala popřál Lvovi XIV. hodně sil, moudrosti a odvahy. Ať jeho působení přinese světu naději, pokoj a porozumění, napsal předseda české vlády. „Já myslím, že to je hodně důležité, aby bylo papežovo srdce pastýřsky otevřené pro všechny,“ řekl pražský arcibiskup Jan Graubner v rozhovoru pro Českou televizi (ČT). Předseda České biskupské konference (ČBK) a olomoucký arcibiskup Josef Nuzík označil nového papeže za muže víry, služby a moudrosti.
Prevost byl misionářem, jehož papež František jmenoval kardinálem v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteria pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě. Dlouho působil v Peru a v letech 2001 až 2013 byl generálním převorem augustiniánského řádu.
