Den matek byl u nás zařazen mezi svátky za první republiky. Jeho propagátorkou byla Alice Masaryková. Obnoven byl po roce 1989.
Postavu maminky není třeba dlouze představovat. Každý jedinec ji má a až na výjimky většina lidí svou maminku zná. Matka a otec jsou základními pilíři lidské populace.
Básníci maminku oslavují, hudebníci o ní skládají písně, zpěváci o ní zpívají, malíři ji zobrazují.
Seifertova Maminka
Jednou z nejvýstižnějších podobizen matky může být Seifertova kniha básní, jež i v době socialismu vzbudila pozitivní pozornost.
Poprvé vyšla roku 1954, v době tvrdého socialismu, avšak půvabně napsané vzpomínky na maminku a dětská léta už tehdy oslovily – a stále oslovují – nejednu generaci. Nositel Nobelovy ceny za literaturu svou sbírku zpěvné lyriky napsal již jako zralý básník. Obálka knihy přitahovala pozornost – ilustracemi ji totiž doprovodil Jiří Trnka.
Útlá knížka obsahovala prosté verše s názvy, jako např. Maminčina kytice, Mlýnek na kávu, Všední den, Dědečkův pohřeb, Krabice na čaj, Domov apod. Každý čtenář se v nich našel anebo mu připomněly něco z jeho vlastní rodiny. Mile vyhlížející knížka náleží do zlatého fondu české literatury.
Večerní píseň (ukázka):
„Když bylo dobře mamince,
bylo i pěkně v našem bytě.
Hmoždíř, který stal na skříňce,
zatřpytil se okamžitě,
skla oken, po nichž před chvilkou
plakalo ještě bílé jiní,
svítila opět po kuchyni…“
„Krásně, jemně napsané verše, plné skutečného lidského citu a lásky nejen k matce, ale i k obyčejným lidským radostem a strastem, které nás životem provází. Seifert je jedna z nejzářivějších postav české literatury, a to zaslouženě. Maminka je klasika, jež by si zasloužila ve školách mnohem větší pozornost…“ recenzuje knížku jedna ze čtenářek.
Báseň s názvem Domov (ukázka):
Ty prosté věci, jež jsem miloval,
toužil jsem míti věrně kolem sebe.
A byl to ráj a já se o ně bál
a věděl jsem, že tratím v nich kus nebe.
Seifertovy verše o mamince čtou dokonce i ti, kdo nemají k poezii vůbec vztah.
„I přesto, že nemám poezii moc v lásce, tato kniha mě bavila a dobře se mi četla. Vrátila jsem se ke knize dokonce dvakrát,“ popisuje jiná čtenářka.
Poezie básníkových vzpomínek ještě více vynikne v kontrastu s tím, co o maminkách píše wikipedie: „Matka je biologický nebo sociální samičí rodič dítěte nebo potomka, zatímco samčí rodič je otec. Vztah matky k potomku se nazývá mateřství (maternita).“
Kdysi dávno opěvoval maminku Josef Zíma písní O mamince. Šanson od Charlese Aznavoura přezpíval u nás Bob Frídl s názvem Maminka. „Mamá, skončí panenky v ráji a s kým si tam hrají?“ ptá se Marta Kubišová v písni Mamá. Své díky mamince vzdával i Karel Gott . Píseň Maminka hrál také Miroslav Paleček. A nespočet dalších složilo či zpívalo písně o maminkách.
Malé děti v mateřských školkách již mají připravené svoje dárečky a malůvky pro nedělní svátek matek, aby jimi podarovaly své maminky. Ty větší děti již samy uvažují nad tím, jakým dárkem by svou maminku potěšily na její svátek. A dospělí zavzpomínají, jaký domov měli, když ještě byli v péči své vlastní maminky.
Maminku může potěšit, když ji rodina vezme na výlet, na výšlap nebo na oběd do restaurace. Dnešní maminky možná uvítají spíše nehmotné dárky – že si někdo na ně udělá čas.
Ten čas letos nastává v neděli 11. května.
