Zhruba každý šestý zdravotník chce podle průzkumu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ze zdravotnictví odejít. Současná vláda podle svazu totiž nedodržela uzavřenou dohodu, například na sjednocení platů a mezd. Jeho zástupci to uvedli na dnešní tiskové konferenci. Na dotaz ČTK předsedkyně svazu Dagmar Žitníková doplnila, že do voleb žádné protestní akce nechystají, chtějí ale jednat se stranami o programu a počkat na budoucí vládu. Vyjádření ministerstva zdravotnictví ČTK zjišťuje.
Příslib vytvoření zákona o odměňování zdravotníků, který by výši odměny navázal vývoj v ekonomice, byl součástí dohody z prosince 2023, která odvrátila protest nemocničních lékařů. Více než 6000 jich tehdy podalo výpovědi z přesčasové práce, které podle nich vedení nemocnic žádalo příliš. Zástupci ministerstva zdravotnictví, nemocnic, České lékařské komory a odborů o něm jednali několik měsíců, nakonec ale na jeho parametrech shodu nenašli.
Uzavřená dohoda, která také garantovala zvýšení odměn v nemocnicích, je ale podle předsedy Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Marina Engela závazná i pro příští politickou reprezentaci. „Dohoda, kterou jsme 8. prosince (2023) podepsali, je právním dokumentem. Budeme chtít, aby ho nová vláda naplnila,“ řekl Engel.
Odbory mimo jiné žádaly, aby podle platových tabulek určených pro státní zaměstnance byli odměňovaní i pracovníci v krajských, obecních či soukromých nemocnicích. Rozdíly mezi smluvní mzdou a státem garantovaným platem jsou podle Žitníkové u lékařů asi 4000 korun, u sester až 10.000 korun.
„Na systémové řešení čekáme mnoho let. Čekáme, jak se k problémům ve zdravotnictví postaví budoucí vláda,“ řekla Žitníková. Současná podle ní už žádné změny zákonů prosadit nestihne, jedná se ale o úhradové vyhlášce, která rozděluje peníze ze zdravotního pojištění na příští rok. „Na dnešním jednání nám bylo sděleno, že nepočítají s žádným větším navýšením financí pro příští rok,“ dodala. Rozdělovat by se mělo asi 530 miliard korun.
Už letos podle ní zhruba procentuální navýšení peněz do zdravotnictví neumožnilo navýšení odměňování o slíbených 1400 korun. Částky musely podle Žitníkové dorovnávat kraje jako zřizovatelé regionálních nemocnici. V Plzeňském kraji to podle ní bylo 100 milionů korun, v Ústeckém 130 milionů korun. To považují odbory za nesystémové, podle nich by si nemocnice měly na svůj provoz vydělat platbami za péči od zdravotních pojišťoven.
