Tým vědců z Univerzity ve Washingtonu a z Katolické univerzity v Lovani zjistil, že požáry boreálních lesů v Kanadě a na Sibiři zpomalují modelované oteplování planety.
Vědci vzali v potaz zvýšený výskyt požárů v severních částech polokoule v posledních dvou dekádách a jejich pokračující trend, a takto upravený klimatický model porovnali s tím stávajícím, který s výskytem požárů téměř nepočítá. Srovnání počítačových modelů jim ukázalo, že predikované globální oteplování se během příštích 35 let zpomalí o 12 procent a v Arktidě dokonce o 38 procent.
Důvodem dle vědců je, že popílek z požárů se v atmosféře spojuje s mikroskopickými částicemi vody a způsobuje zesvětlení mraků, které odráží sluneční svit zpátky do vesmíru. A proto, obzvláště během letních měsíců, kdy jsou požáry v severních oblastech polokoule nejčastější, popílek snižuje tamější teploty.
Ve studii ale poukazují i na opačný efekt požárů, kdy uvolňovaná energie planetu otepluje, a popílek, který skončí na arktickém sněhu, absorbuje sluneční svit. Nicméně podle vědců je ochlazující efekt požárů v atmosféře mnohem silnější.
„Šlo by o velké zjednodušení, kdybychom nazvali studii dobrou zprávou. Protože velké boreální požáry mají mnohé závažné negativní dopady na lidské zdraví a rozmanitost lesa,“ uvedl začátkem června pro vědecký internetový server Phys.org vedoucí týmu Edward Blanchard-Wrigglesworth. A to právě v době, kdy severovýchodní státy USA zahalil kouř z požárů v Kanadě a zapříčinil u lidí různé zdravotní problémy.
„Jestli požáry budou pokračovat, nakonec z těchto lesů nic nezůstane, a trend by se mohl obrátit. Takže určitě nejde o dobrou zprávu. Nicméně nám (studie – pozn. redakce) pomáhá lépe pochopit přírodu a tyto trendy,“ doplnil Blanchard-Wrigglesworth.
Vědecké poznatky o klimatu nejsou podle mnoha odborníků uzavřenou záležitostí. Někteří z nich zpochybňují roli oxidu uhličitého v oteplování planety, jiní argumentují, že globální oteplování je mýtem a klimatická krize neexistuje (např. zde a zde).
