Článek byl naposledy upraven 18. 6. 2025 ve 21:30.
Senátorka Kordová Marvanová upozornila na svém účtu na síti X na postup státního zástupce v případu navrácení elektroniky Tomáši Jiřikovskému, odsouzenému na devět let za výrobu a prodej drog, zpronevěru a nedovolené ozbrojování. Podle senátorky je postup státního zástupce „podezřelý“.
Podle advokátky a současné senátorky Hany Kordové Marvanové je v takzvané bitcoinové kauze, darování bitcoinů v hodnotě jedné miliardy korun Ministerstvu spravedlnosti, stále „mnoho bílých míst a chybí odpovědi na spoustu otázek“.
Například se ptá, „jak je možné, že Nejvyšší státní zastupitelství (pozn. redakce: tehdy řízené JUDr. Igorem Střížem) podpořilo u Nejvyššího soudu dovolání odsouzeného na vydání elektroniky, když odmítal spolupracovat na jejím otevření?“ a dodává, že „to je velmi podezřelé!“
Co říká soudní zápis
Při analýze vyjádření Nejvyššího soudu z července 2023 (pdf), kterým vyhověl dovolání Jiřikovského a vrátil věc soudům nižší instance, lze dohledat i postoje státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství JUDr. Jiřího Siegela. Soud, také na popud Siegela, nařídil, aby nižší soud posoudil jednotlivé elektronické přístroje zvlášť a rozhodl, co je nutné vymazat, a které datové nosiče vrátí Jiřikovskému zpět bez vymazání.
„…soud konstatoval, že s ohledem na způsob páchání trestné činnosti má za to, že v případě vrácení ve výroku specifikovaných věcí obviněnému by jejich datový obsah mohl sloužit k dalšímu páchání obdobné trestné činnosti, popř. by mohl obviněnému umožnit odčerpání dalšího, dosud nezajištěného výnosu z trestné činnosti, neboť přístroje mohou obsahovat informace, klíče či kódy, které jsou nezbytné k přístupu k virtuální měně, účtu či jiným cestám, umožňujícím v konečném důsledku nakládání s nelegálně získanými prostředky,“ uvádí soud důvody pro zabavení elektroniky a nařízení smazání jejího datového obsahu.
Státní zástupce však namítal, že soud přistupuje ke všem zabaveným věcem stejným způsobem, tj. že by mohly sloužit k páchání trestné činnosti. Navrhl rozhodnutí o smazání paměti zrušit na neveřejném zasedání a nařídit nové projednání.
Krajský soud v Brně potom rozhodnutím z 8. ledna 2025 (pdf) vydal Jiřikovskému většinu zabavené elektroniky, včetně zašifrovaných zařízení. Paměť byla smazána pouze na třech počítačích.
Spolek Šalamoun upozorňuje na skutečnost, že „v právně i skutkově velmi podobné věci rozhodl tentýž Nejvyšší soud zcela opačně“.
„V tomto usnesení ze dne 22. listopadu 2022 Nejvyšší soud a na něj navazujícím usnesení Ústavního soudu z 11. dubna 2023 byl závěr zcela jednoznačný: v případě, kdy obviněný/pachatel odmítne zpřístupnit šifrované zařízení, kde se podle důvodného podezření nachází výnos z trestné činnosti (např. kryptoměny), a zároveň tvrdí, že nic takového neexistuje, nelze mu věc vrátit,“ uvádí spolek.
„Toto právní stanovisko, které vytvořilo předvídatelnou judikaturu ve věcech zabavených kryptoměn a výnosů z trestné činnosti, bylo v červenci 2023 zcela ignorováno právě v kauze Jiřikovský. Nejvyšší soud přesto vydal usnesení, které fakticky vedlo k navrácení zařízení, na nichž se mohly (a pravděpodobně i skutečně) nacházet digitální prostředky pocházející z drogové činnosti – a to i přesto, že Jiřikovský odmítl spolupracovat a zatajoval přístupová data,“ dodává spolek.
V současné době se jméno Jiří Siegel na seznamu státních zástupců neobjevuje. Jméno JUDr. Jiří Siegel z Nejvyššího státního zastupitelství figuruje na seznamu bývalých členů Komunistické strany Československa.
