Syndrom neklidných nohou: příznaky, příčiny, léčba a přírodní přístupy

ZÁKLADNÍ PRŮVODCE

Lékařská recenze: Dr. Beverly Timerdingová, M.D.

Syndrom neklidných nohou (RLS) je běžná porucha spánku, která postihuje až přibližně 10 % dospělé populace v Česku (rozmezí 5–10 %), a kolem 2 % školních dětí. Řadí se mezi časté příčiny nespavosti. Pro RLS je charakteristická nekontrolovatelná potřeba pohybovat nohama doplněná nepříjemnými pocity, která narušuje spánek a výrazně snižuje kvalitu života mnoha lidí.

Syndrom je také známý pod názvem Willisova-Ekbomova choroba. Poprvé jej popsal Sir Thomas Willis v roce 1672 a podrobněji jej roku 1944 rozpracoval Karl-Axel Ekbom, podle něhož nese název. Ačkoliv je RLS známý už po staletí a má velmi specifické příznaky, často zůstává nediagnostikován. Léčba tohoto onemocnění bývá navíc obtížná, což zdůrazňuje nutnost větší informovanosti a pochopení této poruchy spánku.

Jaké jsou příznaky a počáteční projevy syndromu neklidných nohou?

Syndrom neklidných nohou se projevuje výraznými příznaky, jejichž intenzita a podoba se mohou lišit. Mezi klíčové příznaky a rané projevy RLS patří:

• Neodolatelné nutkání pohybovat nohama: Hlavním příznakem RLS je nekontrolovatelná potřeba pohybovat nohama, která bývá často doprovázena nepříjemnými pocity. Tyto pocity se objevují převážně v noci nebo v klidovém stavu a dočasně ustupují při pohybu. Popisovány jsou jako elektrizující, svědivé, pichlavé, lezoucí pod kůží nebo bolestivé a obvykle vycházejí z hlubších vrstev nohou. U dětí se mohou projevovat jako potřeba kopat, vrtět se nebo brněním v nohou.

• Periodické pohyby končetin během spánku (PLMS): Přibližně 90 procent lidí trpících RLS má také PLMS – opakující se pohyby nohou během spánku, jejichž frekvence se může lišit.

• Narušený spánek a nespavost: RLS ztěžuje usínání i udržení spánku kvůli silnému nutkání pohybovat nohama. To může vést k nespavosti a špatné kvalitě spánku, což významně ovlivňuje fungování během dne.

Kromě těchto klíčových příznaků má syndrom neklidných nohou i další charakteristiky:

• Rozložení příznaků: Příznaky RLS se nejčastěji vyskytují pod kolenem v oblasti lýtek, ale mohou zasahovat i do paží a stehen. Obvykle postihují obě nohy, někdy však střídavě.

• Odlišení od jiných potíží: Je důležité odlišit RLS od křečí v nohou, svalové bolesti, artritických obtíží, chronického podupávání nohou nebo svalové slabosti. U dětí bývá RLS často zaměňován s růstovými bolestmi nebo poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), což může vést k nesprávné diagnóze.

• Intermitentní vs. chronický průběh: RLS se může projevovat buď přerušovaně (intermitentně), nebo chronicky. Při intermitentním průběhu se příznaky objevují nepravidelně a nepředvídatelně, zatímco u chronického RLS se vyskytují pravidelně více než dvakrát týdně.

• Závažnost a dopad: Závažnost příznaků se pohybuje od mírného nepohodlí až po těžké stavy, které narušují celkovou pohodu – včetně spánku, denních činností i duševního zdraví.

Jaké existují typy syndromu neklidných nohou?

Syndrom neklidných nohou se vyskytuje ve dvou formách: primární (idiopatický) RLS a sekundární RLS.

Primární idiopatický RLS nemá známou příčinu. Příznaky se mohou objevit v jakémkoli věku a obvykle se postupně zhoršují v průběhu času.

Sekundární RLS je vyvolán jinými zdravotními problémy nebo určitými spouštěči. Pokud se podaří odstranit základní příčinu, příznaky RLS často ustoupí nebo zcela zmizí. Mezi běžné spouštěče sekundární formy patří:

• některá onemocnění
• antihistaminika
• léky na psychické potíže
• léky proti nevolnosti a zvracení

Co způsobuje syndrom neklidných nohou?

Syndrom neklidných nohou je složitá porucha s mnoha aspekty, které vědci dosud zcela nerozluštili. Příčiny závisí na typu RLS.

1. Primární syndrom neklidných nohou

Primární forma RLS, často označovaná jako idiopatická kvůli absenci jednoznačné příčiny, vzniká prostřednictvím různých mechanismů. Současný výzkum naznačuje, že k rozvoji RLS přispívají zejména nedostatek železa v mozku, genetické predispozice a vlivy vnějšího prostředí. Tyto faktory společně utvářejí složitou fyziologii tohoto onemocnění.

Nedostatek železa

Při zánětlivých procesech v těle, jako je tomu u RLS, dochází ke zvýšené produkci hormonu hepcidinu. Tento hormon hraje klíčovou roli v regulaci železa, avšak jeho nadbytek – který se u RLS často vyskytuje – může bránit správnému rozdělení železa v organismu. Odborníci se domnívají, že tento nerovnovážný stav může vést k relativnímu nedostatku železa v mozku, což přispívá k projevům syndromu neklidných nohou. Omezení zánětu může být proto zásadní pro zmírnění příznaků i prevenci jejich vzniku.

U RLS je narušena také mozková komunikační síť, konkrétně přenos nervových signálů zprostředkovaný tzv. neurotransmitery. Mezi hlavní neurotransmitery spojené s RLS patří dopamin, glutamát a adenosin. Dopamin se podílí na řízení pohybu, glutamát je hlavní excitační přenašeč v mozku a adenosin hraje důležitou roli při navozování spánku a relaxace. Narušení rovnováhy těchto látek vede ke zvýšené aktivitě mozku a neovladatelné potřebě pohybovat nohama, což výrazně ztěžuje klid a spánek.

Zobrazovací studie mozku prokázaly nižší hladiny železa v mozku i mozkomíšním moku u osob s RLS, spolu s úbytkem bílé hmoty a narušením dopaminového systému. Nedostatek železa v mozku ovlivňuje tyto neurotransmitery i tvorbu myelinu. Pokud není dostatek železa pro tvorbu myelinu, dochází ke zpomalení či narušení přenosu nervových signálů.

Železo je rovněž nezbytné pro transport kyslíku krví. Při jeho nedostatku v mozku nemusí buňky přijímat dostatečné množství kyslíku, což vede ke snížení okysličení (hypoxii).

Vlivy prostředí

Faktory vnějšího prostředí, které jsou individuální pro každého člověka, mohou v kombinaci s genetickou predispozicí zesilovat projevy RLS. Přestože výsledky studií se v tomto ohledu liší, některé naznačují, že určité vlivy – například obezita, kouření, sedavý způsob života, večerní příjem cukru nebo konzumace alkoholu – mohou mít dopad na rozvoj či zhoršení RLS. Během těhotenství mohou hormonální změny a zvýšené nároky na živiny rovněž spustit nebo zhoršit příznaky RLS.

Genetické faktory

Odhaduje se, že genetické vlivy se podílejí na 50 až 60 procentech případů RLS. Přibližně třetina populace má genetickou zranitelnost, která se může projevit zejména při poklesu hladiny železa. Tyto faktory ovlivňují regulaci železa v mozku – minerálu nezbytného pro transport kyslíku i optimální funkci nervové soustavy. Poruchy v příjmu a využití železa mohou narušit přenos nervových signálů a integritu nervových vláken, což vede k jeho nedostatku v mozku a k neurologickým změnám – a to i tehdy, když běžné krevní testy vykazují normální hladiny železa a feritinu.

Další přispívající faktory

Výzkumy rovněž naznačují možnou souvislost mezi nedostatkem vitaminu D a syndromem neklidných nohou. Vitamin D zřejmě hraje roli v regulaci dopaminových drah v mozku a nižší hladiny tohoto vitaminu byly spojeny s výraznějšími projevy RLS. Důležité je, že studie ukazují, že doplnění vitaminu D může u osob s jeho nedostatkem příznaky RLS zlepšit.

Na rozvoj RLS mohou mít vliv i hormonální faktory. V posledním trimestru těhotenství, kdy hladina estrogenu výrazně stoupá, se výskyt RLS výrazně zvyšuje. Vztah mezi hladinou estrogenu a RLS však není jednoznačný – po menopauze, kdy hladiny estrogenu klesají, se totiž příznaky RLS obvykle nezmírňují.

Důkazy rovněž ukazují, že k nástupu příznaků RLS může přispět nerovnováha mezi hladinami hormonů štítné žlázy a dopaminovým systémem. Nedostatek železa v mozku může narušit jak tvorbu dopaminu, tak přirozený metabolický rozklad hormonů štítné žlázy. Výsledkem je nízká hladina dopaminu v centrálním nervovém systému a zároveň zvýšená hladina hormonů štítné žlázy. Zprávy z praxe ukazují, že podávání levothyroxinu – léku používaného k léčbě hypotyreózy – může vyvolat příznaky RLS, které po vysazení léku odeznívají.

2. Sekundární syndrom neklidných nohou

U sekundární formy RLS je za jeho vznik zodpovědný určitý spouštěč, například zdravotní potíže. Ačkoliv je RLS spojován s řadou různých onemocnění, ne všechna z nich ho přímo způsobují nebo zvyšují pravděpodobnost jeho vzniku. Například u lidí s roztroušenou sklerózou (RS) se RLS vyskytuje častěji, nicméně není jisté, zda RS skutečně RLS způsobuje, nebo zda obě poruchy sdílejí stejné mechanismy vzniku.

Na základě konzistentních výsledků výzkumů patří mezi onemocnění, která mohou spustit sekundární RLS:

• nedostatek železa nebo chudokrevnost z nedostatku železa
• těhotenství
• onemocnění ledvin
• neuropatie
• Parkinsonova choroba (v léčené, nikoliv neléčené formě)
• cévní mozková příhoda

Kdo je ohrožen syndromem neklidných nohou?

Některé faktory mohou zvyšovat pravděpodobnost vzniku RLS, mezi nejvýznamnější patří:

• Věk: RLS se může objevit v jakémkoli věku, ale u dětí je méně častý a častěji postihuje starší dospělé. RLS s časným nástupem se objevuje před 45. rokem věku, s nejvyšším výskytem mezi 20. a 40. rokem. Obvykle se vyskytuje v rodinách a jeho průběh bývá pozvolný. Naopak RLS s pozdním nástupem (po 45. roce) bývá častěji spojován s jinými zdravotními problémy a má tendenci se rychleji zhoršovat.

• Pohlaví: RLS se častěji vyskytuje u žen, což může souviset s jeho výskytem během těhotenství. Zajímavé je, že ženy, které nebyly těhotné, mají výskyt RLS srovnatelný s muži stejného věku.

• Těhotenství: Ženy s rodinnou anamnézou RLS nebo s předchozím výskytem tohoto onemocnění mají vyšší pravděpodobnost, že se u nich RLS objeví i v těhotenství. Naopak ženy, které zažily RLS v těhotenství, mají tři- až čtyřnásobně vyšší riziko opakovaného výskytu.

• Etnicita: U asijských populací je výskyt RLS obvykle nižší, pohybuje se mezi 1 až 3 procenty. V Evropě a Severní Americe je naopak podstatně vyšší – mezi 5 a 13 procenty.

Rodinná anamnéza: Přibližně 63 procent lidí s RLS uvádí, že má blízkého příbuzného (rodiče, sourozence nebo dítě), který tímto onemocněním trpí.

• Životní styl: Faktory jako konzumace alkoholu, kouření a užívání tabáku mohou zvyšovat riziko rozvoje RLS.

Pochopení těchto rizikových faktorů může pomoci v prevenci, včasném rozpoznání a lepším zvládání onemocnění.

Jak se diagnostikuje syndrom neklidných nohou?

Neexistuje žádný specifický test pro diagnostiku RLS. Spánková studie neboli polysomnografie může pomoci kvantifikovat pohyby nohou během spánku, ale pro stanovení diagnózy není nezbytná. Diagnóza vychází výhradně z popisu příznaků samotným pacientem, bez podpory laboratorních nebo objektivních vyšetření. To může diagnostiku ztěžovat zejména u dětí nebo u lidí s kognitivními poruchami, kteří nemusí být schopni své příznaky přesně popsat.

Prvním diagnostickým kritériem je silné nutkání pohybovat nohama, často – ale ne vždy – doprovázené nepříjemnými a rušivými pocity v nohou. Toto nutkání musí zároveň splňovat všechny následující podmínky:

• začíná nebo se zhoršuje během odpočinku či nečinnosti, například při ležení nebo sezení,
• ustupuje částečně nebo úplně při pohybu, například při chůzi nebo protahování – alespoň po dobu této aktivity,
• objevuje se nebo zhoršuje večer či v noci, výrazněji než během dne.

Příznaky rovněž nesmí být přičítány jinému zdravotnímu nebo behaviorálnímu stavu. K posouzení závažnosti obtíží může být využita hodnoticí škála.

Mezi podpůrná, avšak nepovinná kritéria patří rodinná anamnéza RLS, výskyt periodických pohybů končetin během spánku (PLMS) a pozitivní reakce na léčbu dopaminergními léky.

Vyšetření hladiny železa a feritinu v séru může napomoci odhalit případný nedostatek železa, který může příznaky RLS způsobovat nebo zhoršovat.

Diagnostická kritéria pro děti jsou volnější, protože děti často nejsou schopny své příznaky přesně popsat:

• Jistý RLS: Dítě splňuje všechna kritéria pro RLS u dospělých a dokáže vlastními slovy popsat nepříjemné pocity v nohou odpovídající tomuto onemocnění.
• Pravděpodobný RLS: Dítě splňuje všechna základní kritéria pro RLS u dospělých kromě toho, že nutkání k pohybu nebo nepříjemné pocity nejsou výrazně horší večer nebo v noci. Zároveň má biologického rodiče nebo sourozence s jistým RLS.
• Možný RLS: Dítě má poruchu periodických pohybů končetin (PLMD) a biologického rodiče nebo sourozence s jistým RLS, ale nesplňuje všechna kritéria pro diagnózu RLS.

Jaké jsou komplikace syndromu neklidných nohou?

Pokud není nedostatek železa v mozku řešen, může vést ke zhoršení RLS a rozvoji závažnějších příznaků i komplikací. Hlavní komplikace tohoto syndromu souvisejí s jeho vývojem a dopadem na každodenní život, spánek a duševní zdraví. Tyto důsledky mohou mít vážný vliv na celkovou pohodu a zahrnují:

• nespavost
• úzkost
• deprese
• sociální izolaci
• denní únavu
• změny nálady a chování
• potíže v zaměstnání nebo ve škole
• s tím související finanční problémy
• zhoršenou schopnost soustředění a myšlení

Ženy, které během těhotenství trpěly RLS, mají zvýšené riziko komplikací, jako je preeklampsie, gestační diabetes, poporodní a perinatální deprese či předčasný porod.

Navíc až 31 procent pacientů s RLS pociťuje v noci silné nutkání jíst – podobně jako nutkání pohybovat nohama. Tento návyk se může zhoršit při užívání sedativních hypnotik, jako jsou benzodiazepiny, a vést k přibývání na váze.

Jak se léčí syndrom neklidných nohou?

Léčba RLS závisí na závažnosti příznaků. Mírné případy často nevyžadují specifickou léčbu, avšak určité změny životního stylu mohou být přínosné. Přerušovaná (intermitentní) forma RLS se obvykle zvládá podle potřeby. V případech těžkého RLS, kdy časté příznaky výrazně narušují každodenní život, se doporučuje každodenní léčba – přičemž dávky léků by měly být co nejnižší. U sekundární formy RLS je nutné se v první řadě zaměřit na léčbu základního onemocnění, protože neléčený primární problém může příznaky RLS dále zhoršovat.

Bohužel, současná běžně dostupná léčba – s výjimkou podávání železa v případě jeho nedostatku – řeší pouze příznaky a nezasahuje do samotného průběhu onemocnění.

Farmakologická léčba

Některé z dostupných léků se používají mimo schválené indikace a nesou s sebou výrazná rizika, včetně možnosti zneužití, vzniku závislosti a tzv. augmentace. Augmentace je závažný problém, při němž dochází k paradoxnímu zhoršení příznaků v důsledku léku, který zpočátku přinášel úlevu. Tento jev může být mylně zaměněn za zhoršování samotné nemoci.

Je důležité spolupracovat se svým lékařem při posuzování přínosů a rizik dostupných možností léčby a aktivně se informovat o možných nežádoucích účincích.

Farmakologická léčba RLS zahrnuje následující skupiny léčiv:

• Dopaminergní látky:
• Mezi dopaminergní přípravky patří ropinirol, levodopa, rotigotin, pramipexol a kabergolin. Tyto léky zvyšují hladinu dopaminu v mozku, a tím zmírňují příznaky RLS. Může se to zdát paradoxní, protože RLS bývá spojován se zvýšenou hladinou dopaminu. Ve skutečnosti však nadbytek dopaminu přes den může postupně snižovat citlivost dopaminových receptorů, což se výrazněji projeví v noci, kdy hladina dopaminu přirozeně klesá. Ačkoliv byly tyto léky dříve považovány za léčbu první volby, vzhledem k výrazným rizikům se nyní doporučují spíše krátkodobě. Pro dlouhodobou léčbu RLS se dnes upřednostňují gabapentinoidy.

• Ligandy kalciových kanálů typu alfa-2-delta (gabapentinoidy):

• Gabapentinoidy, jako jsou pregabalin, gabapentin a gabapentin enakarbil, ovlivňují činnost kalciových kanálů v mozku, čímž regulují uvolňování neurotransmiterů a aktivitu nervových buněk. U RLS tyto léky zlepšují kvalitu spánku a snižují počet pohybů končetin během noci. Jsou zvláště užitečné pro osoby s RLS, které zároveň trpí neuropatickou bolestí, chronickými bolestmi, nespavostí nebo úzkostí. Je však třeba dbát opatrnosti, protože užívání gabapentinoidů může vést k vážným nežádoucím účinkům, například k dechovým potížím a hospitalizaci – zejména pokud jsou kombinovány s opioidy nebo jinými sedativy. Při dlouhodobém užívání hrozí riziko zneužívání, vzniku závislosti a možné zhoršení kognitivních funkcí či rozvoj demence.

• Opioidy: Léky jako oxykodon, kombinace oxykodon/naloxon, tramadol, morfin a methadon se používají u těžkých forem RLS, které nereagují na běžnou léčbu, nebo při silné augmentaci. Zajímavé je, že tramadol je sám o sobě spojován s augmentací, a při vysazení opioidů se mohou příznaky RLS znovu objevit. Mechanismus účinku opioidů při RLS není dosud plně objasněn. Také zde platí nutnost opatrnosti kvůli vysokému riziku zneužívání, vzniku závislosti a návykového chování.

• Benzodiazepiny: Benzodiazepiny – zejména klonazepam – se u RLS předepisují mimo schválené indikace již řadu let. Některé menší studie a kazuistiky naznačují, že tyto léky mohou zmírňovat příznaky a zlepšovat spánek. Vzhledem k absenci rozsáhlých randomizovaných studií však přehled Cochrane dospěl k závěru, že účinnost klonazepamu není jednoznačně prokázaná. Rizika spojená s dlouhodobým užíváním benzodiazepinů by měla být pečlivě zvážena.

• Ketamin: Původně anestetikum, ketamin se v posledních letech ukazuje jako možná alternativa pro léčbu RLS mimo schválené indikace. Kazuistická zpráva z roku 2002 popsala dva pacienty s RLS, u nichž došlo ke znatelnému zlepšení příznaků po perorálním podávání ketaminu po dobu až šesti měsíců. Použití ketaminu k léčbě RLS je však stále velmi specifické a omezené na specializovaná centra, která ho podávají ve formě infuzní terapie – a to kvůli závažným vedlejším účinkům, které se objevují při vyšších dávkách.

Nefarmakologická léčba

Mezi nefarmakologické přístupy k léčbě RLS patří:

• Doplnění železa: U některých pacientů může odstranění nedostatku železa vést k úplnému vymizení příznaků. Suplementace železem se obecně doporučuje tehdy, pokud hladina feritinu v séru klesne pod 75 mikrogramů na litr a saturace transferinu pod 25 procent. Perorální doplňky železa, jako je síran železnatý, se doporučují užívat denně společně s vitaminem C, který zlepšuje vstřebávání. Jedná se o nejpraktičtější způsob doplňování železa. Pokud však existují trávicí obtíže nebo problémy se vstřebáváním, může být podáno intravenózní železo ve formě karboxymaltózy železité, a to během několikahodinové infuze.

• Pneumatické kompresní zařízení (PCD): Některé studie – i když ne všechny – ukazují, že PCD mohou zlepšit kvalitu spánku, snížit denní ospalost a celkově zvýšit kvalitu života u osob s RLS. Předpokládá se, že při aplikaci tlaku na nohy dochází k uvolňování oxidu dusnatého, což zvyšuje průtok krve a pomáhá snižovat nepříjemné pocity a neklid v končetinách.

• Akupunktura: Šestitýdenní studie ukázala, že akupunktura pomáhá zmírnit noční neklid a pohyby, snižuje intenzitu příznaků a denní ospalost. Důležité je, že byla dobře snášena a nebyly zaznamenány žádné vedlejší účinky.

• Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS): rTMS spočívá v přiložení elektromagnetické cívky na pokožku hlavy, která vysílá magnetické pulzy stimulující nervové buňky v cílené oblasti mozku. Tato metoda je schválena Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pro léčbu deprese a dalších onemocnění. Dvě menší studie prokázaly, že rTMS významně zlepšila příznaky RLS i úzkost.

Jak ovlivňuje nastavení mysli syndrom neklidných nohou?

Vaše mentální nastavení výrazně ovlivňuje to, jak s RLS žijete a jak jej zvládáte. Protože jde o chronické a často se zhoršující onemocnění, je snadné propadnout negativnímu myšlení, pocitům bezmoci, úzkosti či depresím. Tyto emoce však nepůsobí jen na psychiku – mohou přímo zhoršovat příznaky RLS. Stres totiž spouští vylučování hormonů, které zvyšují zánět a ovlivňují nervovou soustavu, čímž se příznaky zesilují.

Uvědomění si obousměrného vztahu mezi myslí a tělem může pomoci lépe zvládat jak psychické, tak fyzické aspekty onemocnění. Nácvik všímavosti (mindfulness), relaxační techniky a další podpůrné přístupy mohou být užitečné při přerušení cyklu negativních myšlenek a emocí.

Možné přínosy tohoto přístupu prokázal i výzkum. V jedné menší studii se lidé se středně těžkým až těžkým RLS zúčastnili osmi skupinových sezení terapie trvajících 90 minut. Účastníci po skončení terapie uváděli výrazné zlepšení psychického stavu i kvality života. Tyto pozitivní účinky přetrvávaly až tři měsíce, což ukazuje na potenciální význam psychologické podpory při zvládání příznaků RLS a posilování celkové pohody.

Jaké existují přírodní přístupy k léčbě syndromu neklidných nohou?

Zkoumání přírodních přístupů k léčbě RLS nabízí řadu možností, které mohou doplnit celkový léčebný plán. Ačkoliv tyto metody obvykle potřebují více času, než se projeví výsledky, jejich přínos pro dlouhodobé zdraví může být významný. Klíčem je trpělivost a důslednost při hledání kombinace, která vám bude vyhovovat.

• Vitaminy C a E: Malá klinická studie ukázala zlepšení příznaků u pacientů s RLS podstupujících hemodialýzu, kterým byly podávány vitaminy C (200 mg) a E (400 mg) v krátkodobém horizontu.

• Doplněk stravy Pycnogenol: Výzkumy naznačují, že Pycnogenol – přírodní extrakt z kůry francouzské přímořské borovice – může být účinný při zvládání RLS. V nedávné menší studii publikované v časopise Panminerva Medica zaznamenali účastníci, kteří užívali 150 mg Pycnogenolu denně po dobu čtyř týdnů, zlepšení příznaků ve srovnání s kontrolní skupinou – konkrétně ústup pocitů „lezení pod kůží“, pulzování, bolestí a poruch spánku.

• Střídmé aerobní a silové cvičení: Několik studií potvrdilo účinnost mírného cvičení při zmírnění příznaků RLS, přičemž nejlepší výsledky byly zaznamenány při kombinaci aerobního a silového tréninku. Je však důležité dokončit jakoukoli pohybovou aktivitu alespoň dvě až tři hodiny před spaním, protože fyzické cvičení může tělo stimulovat a příznaky RLS naopak zhoršit.

• Blízké infračervené světlo (NIR): NIR světlo má vysokou vlnovou délku, která mu umožňuje pronikat hluboko do pokožky. Jeho účinnost u RLS se připisuje schopnosti podporovat tvorbu oxidu dusnatého, který zvyšuje průtok krve a okysličení tkání. Ve většině studií bylo NIR aplikováno po dobu 30 minut, třikrát týdně, po dobu čtyř týdnů.

Udržování zdravých spánkových návyků – tzv. spánkové hygieny – může být dalším důležitým přírodním přístupem k zvládání RLS. Může zahrnovat například:

• zavedení pravidelného spánkového režimu, kdy chodíte spát a vstáváte ve stejnou dobu každý den, včetně víkendů,
• vytvoření uklidňující večerní rutiny s činnostmi jako je čtení nebo meditace,
• teplá koupel před spaním k uvolnění svalů,
• udržování chladných nohou v posteli,
• optimalizace prostředí pro spánek – chladná, tmavá, tichá ložnice bez elektroniky,
• vyhýbání se těžkým jídlům, čokoládě, kofeinu a alkoholu před spaním,
• užívání doplňků s hořčíkem před spaním, které mohou podpořit uvolnění a zlepšit kvalitu spánku.

Během epizody RLS můžete pociťovat úlevu jednoduše při chůzi nebo protahování. Pomoci může také teplý či studený obklad nebo masáž nohou.

Jak mohu předcházet syndromu neklidných nohou?

Ačkoliv primární RLS pravděpodobně nelze zcela předejít, existují proaktivní kroky, které mohou pomoci zvládat toto onemocnění a předcházet vzniku sekundárních forem RLS. Změny životního stylu mohou být náročné, ale pozitivní přístup a zaměření se na to, co lze ovlivnit, může výrazně přispět k úspěchu. Mezi preventivní opatření patří úprava životního stylu, výživa a řešení základních příčin.

• Vyhýbejte se spouštěčům: Vyvarujte se látek a činností, které mohou zhoršovat příznaky RLS – například čokolády, kofeinu, alkoholu, tabáku a aktivit, které přetěžují centrální nervovou soustavu.
• Snižujte stres a zánět: Používejte techniky pro zvládání stresu a dodržujte protizánětlivou stravu, která může zmírnit vliv těchto faktorů na RLS.
• Dbejte na dostatečnou hydrataci: Denně vypijte přibližně polovinu své tělesné hmotnosti v uncích vody (např. při hmotnosti 150 liber asi 75 uncí – tedy cca 2,2 litru vody denně), ideálně filtrované nebo pramenité.
• Udržujte správnou hladinu železa: Zajistěte si dostatek železa, případně ho doplňujte. To je obzvláště důležité u kojenců a batolat v období zásadního vývoje.
• Optimalizujte příjem vitaminů a minerálů: Jezte přirozené a plnohodnotné potraviny. V případě nedostatečného příjmu stravou zvažte doplňky s vitaminem D, hořčíkem nebo kyselinou listovou. Spolupracujte s výživovým specialistou, který vám pomůže určit, co potřebujete doplňovat.
• Předcházejte základním onemocněním: Snažte se předcházet zdravotním potížím, které mohou vést k sekundárnímu RLS – například onemocněním ledvin, cévní mozkové příhodě, neuropatii nebo Parkinsonově chorobě. I když k těmto nemocem může existovat genetická predispozice, zdravý životní styl a omezení kontaktu s toxickými látkami mohou snížit riziko jejich vzniku či zhoršení.
• Zrevidujte své léky: Zkontrolujte léky, které užíváte, a zjistěte, zda některé z nich nemohou RLS zhoršovat. Se svým lékařem prodiskutujte případné úpravy dávkování nebo možnosti náhrady.

Zavedením těchto preventivních opatření můžete aktivně ovlivnit riziko vzniku RLS nebo zmírnit závažnost stávajících příznaků. Konzultace s lékařem vám pomůže zajistit komplexní a individuálně přizpůsobený přístup k prevenci a zvládání RLS.

–ete–