Dnešním dnem vrcholí setkání představitelů vlád členských států Severoatlantické aliance na Summitu NATO v nizozemském Haagu. Zde jsou některá jejich vyjádření:
Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte
Kromě závazku na zvýšení výdajů na obranu považuje generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte za zásadní navýšit výrobu v obranném průmyslu, mimo jiné munice. Řekl to dnes ráno novinářům před zahájením jednání lídrů členských států v Haagu.
Rutte poznamenal, že výdaje na obranu musí státy aliance zvýšit vzhledem k dlouhodobé hrozbě z Ruska, ale také kvůli masivnímu navyšování vojenských kapacit v Číně a skutečnosti, že Severní Korea, Čína a Írán podporují ruské válečné snahy na Ukrajině.
Rutte navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), a to tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Americký prezident Donald Trump
Severoatlantická aliance bude po navýšení obranných výdajů k pěti procentům hrubého domácího produktu (HDP) velmi silná. Prohlásil to dnes americký prezident Donald Trump před novináři při setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Sešli se krátce před dnešním jednáním summitu aliance v Haagu.
Trump na otázku ohledně pohledu nynější americké administrativy na závazky k vzájemné obraně aliančních zemí plynoucí z článku pět smlouvy NATO řekl: „Jsme zcela s nimi.“ Podle agentur Trump po cestě na summit opět vnesl určitou nejistotu do otázky, zda Spojené státy dodrží za všech okolností závazek ohledně vzájemné obrany, tedy klíčový pilíř fungování aliance.
Maďarský premiér Viktor Orbán
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes při příchodu na summit Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu řekl, že Rusko nepředstavuje skutečnou hrozbu, protože NATO je mnohem silnější. Poznamenal také, že Ukrajina není věcí aliance, protože není jejím členem.
Polský prezident Andrzej Duda
Rusko je po více než třech letech agrese vůči Ukrajině vyčerpané. Není tak nyní připraveno zaútočit na jinou zemi, do budoucna ale představuje skutečné riziko, řekl novinářům končící polský prezident Andrzej Duda při příchodu na jednání lídrů členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu. Aliance se podle něj musí na potenciální hrozbu připravit a zvýšit obranné výdaje.
„Je to absolutně nezbytné pro naši bezpečnost a budoucnost,“ poznamenal prezident země, která od začátku ruské agrese v únoru 2022 napadenou Ukrajinu výrazně podporuje.
Duda řekl, že za Polsko, které vydává na obranu nejvíc peněz v poměru k HDP z aliance, by byl pro dosažení cíle už v roce 2030. Sám podle svých slov téma položil jako první na stůl už dříve, hovořil o tom s předchozím americkým prezidentem Joem Bidenem i s nynější hlavou státu Donaldem Trumpem, který byl tehdy prezidentským kandidátem.
Nizozemský premiér Dick Schoof
Podle Schoofa bude dnešek pro alianci historickým dnem. „Pracujeme na posílení obrany a odstrašení. Chceme dnes dosáhnout jednoty a navýšit rovněž obrannou produkci,“ řekl Schoof novinářům při příjezdu na summit. Doplnil, že navýšení obranných výdajů souvisí s aliančními závazky, ke kterým se jednotlivé země zavázaly.
Finský prezident Alexander Stubba
Summit bude podle finského prezidenta Alexandera Stubba historický, NATO se totiž podle něj vrací ke kořenům fungování jakožto kolektivního a komplexního obranného systému k odstrašení Ruska. Navýšením obranných výdajů se vrací na jejich úroveň z dob studené války, uvedl.
Aliance podle něj bude více vyvážená, Evropa převezme více zodpovědnosti. „Je zřejmé, že hlavní hrozbou pro Evropu a alianci je Rusko. Neposilujeme své obranné závazky, protože bychom měli obavy z jakéhokoli jiného evropského státu,“ dodal Stubb.
Německý kancléř Olaf Scholz
Rusko je hrozbou pro bezpečnost evropského kontinentu, prohlásil dnes německý kancléř Olaf Scholz při příchodu na summit Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters rovněž řekl, že státníci na vrcholné schůzce rozhodnou o výrazném navýšení výdajů na zbrojení. Větší investice do armády jsou jednou z reakcí aliance na ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
„Tato rozhodnutí nečiníme kvůli tomu, abychom někomu dělali laskavost, ale z přesvědčení, že musíme naši obranu posílit,“ řekl Merz. Poznamenal, že investice do obrany vzrostou na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta výkonu ekonomiky půjde do vojensky využitelných oblastí, jako jsou například infrastruktura či kybernetická bezpečnost.
