Americký prezident Donald Trump dnes vyzdvihl závazek spojenců v rámci Severoatlantické aliance zvýšit výdaje na obranu a poznamenal, že tyto peníze musejí být použity k nákupu vojenské techniky, nejlépe ze Spojených států, a nikoliv na byrokracii. Šéf Bílého domu na tiskové konferenci v závěru summitu NATO v Haagu také zopakoval, že nedělní americký útok na íránské jaderné provozy zničil íránský jaderný program, a poznamenal, že 12 dní trvající válka mezi Íránem a Izraelem skončila. Zároveň ale připustil, že konflikt může znovu propuknout.
Spojenci z NATO se zavázali vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související; 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Trump si na dnešní tiskové konferenci připsal zásluhy za tento příslib spojenců a zopakoval, že USA platí nejvíc. „Je to obrovský úspěch pro Spojené státy, protože jsme dávali mnohem víc, než je náš spravedlivý podíl,“ poznamenal. Zvýšení obranných výdajů z dvou procent na pět procent je podle něj důležité pro bezpečnost Evropy i pro bezpečnost celého světa.
„Dnešek je velkým dnem pro NATO,“ prohlásil Trump v zaplněném tiskovém sále. Evropské státy se podle něj snažily zvýšit obranné výdaje posledních dvacet, třicet let, ale k ničemu to nevedlo. Ocenil, že se rozhodly více investovat i země, které dosud dávaly na obranu málo. Španělsko, které bylo jedním ze spojenců, kteří nový cíl zpochybňovali, Trump kritizoval. „Myslím, že je hrozné, co Španělsko dělá,“ uvedl. Španělské ekonomice se podle něj vede velmi dobře, takže „nevím, v čem je problém“.
Teritoriální ambice Ruska
Peníze z navýšených výdajů by podle Trumpa měly být využity k zakoupení vojenské techniky, nikoliv na byrokracii, a měly by sloužit k tomu, aby se zabránilo dalším válkám, jako je ta na Ukrajině. Ruskou válku proti Ukrajině americký prezident označil za „strašnou situaci“ a prohlásil, že by nepropukla, kdyby v té době byl prezidentem. Také nevyloučil, že ruský prezident Vladimir Putin má teritoriální ambice i mimo Ukrajinu. Trump prý Putina při nedávném telefonátu požádal, aby by mu pomohl dosáhnout dohody, která by válku ukončila.
Naopak válku mezi Izraelem a Íránem, kterou Izrael zahájil 13. června úderem na íránské vojenské a jaderné objekty i na jaderné vědce a vojenské špičky, považuje Trump za ukončenou. Opakovaně přitom hovořil o úspěšnosti víkendových amerických úderů na tři íránské jaderné provozy, přičemž akci přirovnal k americkému svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v závěru druhé světové války. Americké údery na íránské jaderné provozy Trump označil za velmi úspěšné a kritizoval některá média, včetně americké televize CNN, za to, že zpochybnila tvrzení americké administrativy, že útoky zcela zničily íránský jaderný program.
Americký prezident na 45 minut trvající tiskové konferenci mimo jiné prohlásil, že Bílý dům bude příští týden hovořit s Íránem. „Možná s nimi podepíšeme dohodu, nevím. Podle mě to není tak nutné,“ uvedl Trump. Jediné, oč USA usilovaly, jsou „žádné jaderné zbraně“. „Řekl jsem, že Írán nebude mít jaderné zbraně. Vyhodili jsme je do povětří,“ dodal.
Válku mezi Íránem a Izraelem šéf Bílého domu označil za ukončenou s tím, že jednal s oběma stranami. „Znám je, jsou unavení a vyčerpaní, bojovali velmi tvrdě,“ uvedl Trump. Připustil také, že konflikt by mohl znovu, „možná brzy“, opět propuknout.
