Do roku 2050 bude pacientů s demencí přibývat v ČR podle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) o dvě třetiny každých deset let. V polovině století jich bude téměř 266.000. Informace zazněly tento týden na semináři ve Sněmovně. Předloni mělo diagnózu Alzheimerovy demence, při níž jsou často pacienti odkázaní na péči okolí, zhruba 80.000 lidí, všech nespecifických demencí bylo v roce 2023 kolem 128.000.
Za osm let vzrostl jejich počet o polovinu. „Může se promítat větší zájem o tu nemoc a větší dostupnost diagnostiky,“ řekl na semináři ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Za tímto nárůstem podle něj ještě není vliv stárnutí velkého počtu takzvaných Husákových dětí, tedy lidí narozených v první polovině 70. let minulého století.
„Pokud nepřijde nějaká zázračná terapie nebo preventivní metoda, tak musíme počítat s tím, že počet těchto pacientů poroste zhruba o 60 až 70 procent každých deset let až do roku 2050,“ uvedl.
V současné době je zhruba šest procent pacientů s touto diagnózou mladších 69 let, do 80 let jich je asi 40 procent. „Prevalence se začíná zvedat nahoru od 65 let, takže se nebavíme jen o lidech, kteří jsou na konci života. Polovina těch lidí má před sebou více než deset let,“ dodal Dušek.
Náklady na péči vzrostly za pět let o 56 procent, v roce 2023 dosahovaly téměř 21 miliard korun. Z dat ministerstva práce a sociálních vyplývá, že 45 procent pacientů žije v domácím prostředí a starají se o ně neformální pečovatelé. „Procento klesá k vyšším věkovým stupňům,“ uvedl.
Zhruba třetina nemocných nakonec umírá právě v nemocnicích, pětina v léčebnách dlouhodobě nemocných, další pětina v zařízeních sociálních služeb a necelá desetina doma. „Určitě je prostor pro významné posílení domácí ošetřovatelské péče a sociálně-zdravotních služeb komunitního typu,“ dodal Dušek.
Alzheimerova choroba narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy například paměti, myšlení nebo úsudku. Pacient zapomíná, ztrácí orientaci v čase a prostoru, nezvládne se obléknout či najíst, nepoznává členy své rodiny a postupně se stává závislým na péči okolí.
Samotná nemoc podle odborníků začíná dávno před tím. „Alzheimerova nemoc je velmi dlouhé onemocnění. Trvá v průměru 30 let, prvních 20 let dochází ke změně metabolismu v mozku, ale ani nemocný, ani jeho okolí si ještě nemusí ničeho všimnout,“ podotkl Jakub Hort z Neurologické kliniky Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.
Podle odhadu lékařů žije v ČR takových lidí, kterým může včasná léčba nemoc zpomalit, stovky tisíc. Podle přednosty Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Roberta Rusiny ale zatím není dobře nastavený systém péče o takové časné pacienty.
Nástup demence lze oddálit i životním stylem, méně častá je například u vzdělanějších lidí. „V každém období má význam jiná prevence. V nízkém věku je to zejména vzdělání, ve středním věku kolem 50 let je to důsledná léčba vysokého tlaku, cukrovky a fyzická aktivita,“ popsal. Ve vyšším věku je pak rizikem například osamělost, deprese nebo špatný sluch.
