Zbývá měsíc do plánovaného summitu EU–Čína a už nyní je zřejmé, že atmosféra rozhovorů nebude úplně vřelá. Čína se v posledních měsících snažila využít geopolitického napětí spojeného s druhým funkčním obdobím Donalda Trumpa a získat Evropu na svou stranu.
Přestože obě strany deklarují ochotu k dialogu, představitelé EU nadále zdůrazňují problematické aspekty chování svého „systémového rivala“. Na nedávném summitu G7 předsedkyně Evropské komise kritizovala Čínu za zneužívání ekonomického vlivu k nátlaku na obchodní partnery a připomněla, že problém má kořeny už v přijetí ČLR do Světové obchodní organizace v roce 2001.
Kritická slova zazněla i od šéfky evropské diplomacie Kaji Kallas, která označila Čínu za klíčového aktéra umožňujícího pokračování ruské agrese na Ukrajině.
V ekonomické oblasti se Evropské komisi nelíbí především nerovné podmínky, za nichž čínské firmy působí na evropském trhu, a naopak.
V reakci na to EU zavedla cla na dovoz čínských elektromobilů a nejnověji omezila i dovoz zdravotnických pomůcek z Číny a vyloučila čínské firmy z účasti na veřejných zakázkách v oblasti medicíny.
Tvrdší postup vůči ČLR však může v budoucnu narazit na rozdílné postoje jednotlivých členských států – některé mohou preferovat užší spolupráci s Pekingem, jak naznačil například španělský premiér Pedro Sánchez po své nedávné návštěvě Pekingu.
Čína má také na Evropu, stejně jako na zbytek světa, mocnou páku v podobě úspěšně monopolizované těžby a zpracování vzácných zemin a magnetů.
Převzato z webových stránek projektu Sinopsis.
