Čtyřhodinové sezení zvyšuje riziko vzniku žilní trombózy až na čtyřnásobek. Problémům při cestování lze předejít pravidelným pohybem, dostatkem tekutin, užíváním léků nebo kompresními punčochami. V tiskové zprávě webu Žilní poradna to uvedla angioložka Petra Zimolová z Fakultní nemocnice v Motole. Problémy mohou vznikat při dlouhém cestování autem či letadlem na dovolenou, vyšší riziko je ještě měsíc po podobné cestě.
Pokud jsou nohy delší dobu bez pohybu, tok krve se zpomalí. Nahromaděná krev způsobuje pocity těžkých nohou, bolesti nebo otoky. V horších případech může vzniknout krevní sraženina, která vede k ucpání žilního řečiště. Projeví se otokem, bolestí, pocitem napětí v lýtku nebo tmavě fialovými či červenými skvrnami na kůži.
Trombus se může později uvolnit a krevním řečištěm doputovat do plic, kde hrozí při jeho zaklínění život ohrožující plicní embolie. Vyšší riziko trombózy i embolie mají například ženy užívající hormonální antikoncepci, těhotné, obézní, pacienti s nádory nebo s dříve prodělanou trombózou.
Prevence
„Pacientům doporučuji, aby dodržovali všechna preventivní opatření, udržovali nohy v pohybu, nosili kompresní punčochy, předcházeli nadváze a užívali předepsané léky,“ uvedla Zimolová. Zpozornět by měli, pokud se během cesty nebo dva až čtyři týdny po ní objeví otok, bolest, zarudnutí nebo dušnost. „V takovém případě je třeba okamžitě vyhledat lékařskou pomoc,“ dodala.
Lidé s křečovými žílami mají riziko trombózy vyšší o zhruba 60 procent. Praktický lékař může pacientovi před cestováním předepsat léky na zpevnění žilní stěny a zamezení zánětu, takzvaná venofarmaka. Může také vystavit poukaz na kompresní punčochy nebo podkolenky.
I v sedě je podle lékařů vhodné nohama pohybovat, například střídat opření o špičky a o paty nebo kroužit kotníky. Každé dvě hodiny je ale vhodné se projít, ideálně střídavě po špičkách a po patách a po vnějších hranách chodidel. Vhodné také je nohám ulevit položením do vyvýšené polohy, nejlépe deset centimetrů nad úroveň kyčlí. Nesmí se ale nohy křížit.
