Neexistuje univerzální léčba syndromu polycystických ovarií (PCOS) – zejména pokud je opomíjena duševní pohoda.
Celosvětový výskyt PCOS každoročně roste a podle odhadů postihuje až 21 procent žen. Tento nárůst je spojen s vážnými dlouhodobými komplikacemi, které se s věkem zhoršují – včetně neplodnosti, cukrovky, srdečních onemocnění a problémů s duševním zdravím.
Přesto když se o PCOS mluví, bývá často redukován na akné, nepravidelnou menstruaci nebo přibývání na váze. Takto zúžený pohled může oddálit včasnou léčbu. PCOS však sahá dál než jen k hormonům a menstruačnímu cyklu – jde o celotělové onemocnění, které vyžaduje komplexní přístup k péči.
Vztah k náladě
PCOS bývá spojován se zvýšeným rizikem duševních a kognitivních obtíží, včetně příznaků překrývajících se s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).
Meta-analýza zahrnující přibližně 31 000 žen potvrdila, že PCOS souvisí s depresí, úzkostí a sníženou kvalitou života.
„Zvýšený výskyt duševních poruch u žen s PCOS může být částečně vysvětlen hormonální nerovnováhou,“ uvedla v rozhovoru pro Epoch Times Mpho Tshukuduová, odbornice na integrativní a funkční výživu.
Ženy s PCOS mívají zvýšenou hladinu androgenů – mužských hormonů, jako je testosteron – které mohou ovlivňovat mozkové funkce. Často také mívají potíže se zpracováním tryptofanu, živiny nezbytné pro tvorbu serotoninu, tedy mozkové chemické látky navozující pocit pohody. Místo dostatečné tvorby serotoninu může nadbytek tryptofanu zvyšovat zánětlivost, a tím i riziko deprese.
Inzulinová rezistence – běžný rys PCOS – může narušovat působení neurotransmiterů, jako je dopamin, serotonin a kyselina gama-aminomáselná (GABA). Narušení těchto mozkových chemických látek může zhoršit regulaci nálady a snížit dostupnost energie v mozku, což podle Tshukuduové přispívá k úzkosti a depresi.
Změněné vnímání vlastního těla
PCOS bývá často spojován také s problémy s vnímáním vlastního těla a s poruchami příjmu potravy. Vyšší hladiny androgenů mohou zvyšovat chuť k jídlu a emoční labilitu, zatímco inzulinová rezistence vede k prudkým poklesům hladiny cukru v krvi, které vyvolávají silnou chuť na sacharidy. Když se tyto fyziologické faktory spojí se společenským tlakem na štíhlost a stigmatizací nadváhy, mohou vést k přejídání nebo střídání období přísných diet a záchvatového přejídání.
„Pracovala jsem s mnoha ženami ve věku 20 až 30 let, kterým byl diagnostikován PCOS,“ uvedla Yasi Ansariová, registrovaná dietoložka specializující se na poruchy příjmu potravy.
„Často jim bylo řečeno, že musí radikálně změnit svůj jídelníček nebo zhubnout, což pro ně bývá velmi matoucí a frustrující. Tento důraz na váhu může vyvolat nezdravý vztah k jídlu i vlastnímu tělu,“ dodala.
Hormonální výkyvy mohou rovněž způsobovat příznaky jako akné a nadměrné ochlupení v mužském vzoru, což může negativně ovlivnit sebevědomí.
Léčba zaměřená na celého člověka
Ansariová zdůraznila, že léčba by měla být individuální a integrativní, s pečlivě navrženým plánem péče pokrývajícím všechny potřeby fyzického i duševního zdraví daného člověka.
Možností, jak péči zlepšit, je mnoho, doplnila dr. Licy Yanes Cardozoová, lékařka a výzkumnice působící jako endokrinoložka na Lékařském centru University of Mississippi. Účinné zvládání PCOS vyžaduje komplexní přístup a týmovou spolupráci napříč různými specializacemi.
„Péče o duševní zdraví by měla být v případě žen s PCOS prioritou,“ uvedla Cardozoová.
Tshukuduová podotkla, že duševní zdraví bývá v současných léčebných plánech na PCOS často opomíjeno nebo nedostatečně řešeno.
Přestože odborné směrnice doporučují zapojení specialistů na duševní zdraví, psychologové a psychiatři nejsou vždy součástí léčebného týmu. Ansariová upozornila, že pozornost se většinou soustředí na hormonální rovinu – tedy na hmotnost, plodnost, inzulinovou rezistenci a menstruační cyklus – o které se zpravidla starají gynekologové, endokrinologové a nutriční terapeuti.
Výzkumy ukazují, že přímé zaměření na duševní zdraví může přinést skutečný rozdíl. Například program snižování stresu založený na mindfulness pomohl ženám s PCOS zmírnit obavy a úzkost – jak ukázala studie s íránskými účastnicemi. Ženy se zúčastnily osmi 90minutových sezení dvakrát týdně, která byla zaměřena na zvládání stresu. Výzkum hodnotil míru jejich obav před zahájením programu, bezprostředně po jeho ukončení a znovu po jednom měsíci. Účastnice programu vykazovaly výrazně nižší míru obav než ženy, které se jej neúčastnily. Jejich skóre obav výrazně kleslo a zůstalo nižší i po měsíci.
Dále systematický přehled výzkumů naznačil, že pravidelný pohyb u žen s PCOS přispívá ke zlepšení příznaků úzkosti a deprese.
Úprava stravy
„Když poskytuji výživové poradenství, zaměřuji se na postupy, které podporují hladinu energie, výživu a celkovou pohodu – aniž by všechno stálo jen na hmotnosti. Cílem je, aby klientky nepociťovaly stud ani tlak omezovat určité potraviny či celé skupiny potravin,“ uvedla Ansariová.
Bez ohledu na věk nebo tělesnou hmotnost se za první krok v léčbě PCOS považuje zlepšení stravovacích návyků a pravidelná fyzická aktivita.
Ačkoli neexistuje žádná univerzální dieta na PCOS, určité stravovací vzorce, jako je středomořská dieta nebo dieta DASH (Dietní přístupy ke snížení vysokého krevního tlaku), vykazují slibné výsledky. Středomořská strava klade důraz na velké množství ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, ořechů, olivového oleje a přiměřené množství ryb a drůbeže. Je známá svými pozitivními účinky na srdce a protizánětlivými vlastnostmi. Dieta DASH se zaměřuje na konzumaci ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, libových bílkovin a nízkotučných mléčných výrobků při omezení soli, cukru a nasycených tuků.
Strava bohatá na nízkoglykemické ovoce a zeleninu, s menším množstvím nízkotučných mléčných výrobků, rybami s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin, libovým masem, zdravými tuky, luštěninami, celozrnnými produkty a umírněnou konzumací alkoholu se jeví jako prospěšná při zvládání příznaků PCOS.
Ačkoli běžně doporučované stravovací plány byly již důkladně prozkoumány, specializované přístupy, jako je přerušovaný půst nebo náhrady jídel, zatím nejsou dostatečně vědecky podloženy. První zjištění však naznačují, že by mohly přinést další možnosti, jak zlepšit metabolické zdraví žen s PCOS.
Aby se snížil zánět, stabilizovala hladina cukru v krvi a podpořilo duševní zdraví, doporučuje Tshukuduová následující postupy. Je důležité si uvědomit, že zánět u PCOS způsobuje nižší citlivost buněk na inzulin, což ztěžuje udržení stabilní hladiny glukózy.
- Jezte širokou škálu ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, luštěnin, syrových ořechů, semínek, fermentovaných mléčných výrobků, libového masa, bylin a koření. Tyto potraviny jsou bohaté na vlákninu, prebiotika a fytonutrienty, které podporují zdraví střev a pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi.
- Vybírejte sacharidy s nižším glykemickým indexem a kvalitní tuky a bílkoviny, protože zvyšují pocit sytosti, stabilizují krevní cukr a snižují zánětlivost. Stavte si vyvážená jídla a podle potřeby zařazujte zdravé svačiny.
- Zařaďte omega-3 mastné kyseliny z tučných ryb, jako jsou losos, makrela, sardinky a sleď, ale i z rostlinných zdrojů, například chia semínek, lněných semínek, vlašských ořechů, spiruliny a chlorelly.
- Pijte dostatek tekutin, zejména filtrovanou vodu a neslazené bylinné nebo ovocné čaje, které podporují trávení a udržují hydrataci.
- Omezte vysoce průmyslově zpracované a sladké potraviny, které mají často vysoký energetický obsah, ale nízký podíl vlákniny, vitaminů a minerálů. Takové potraviny méně zasytí, vedou k přejídání a vytlačují z jídelníčku výživnější celistvé potraviny – což negativně ovlivňuje hladinu cukru, hormonální rovnováhu i tělesnou hmotnost.
Různorodé změny životního stylu
Protože PCOS ovlivňuje tolik oblastí zdraví – od hormonální rovnováhy a metabolismu až po náladu a kognitivní funkce – měla by být péče komplexní a multidisciplinární.
Kromě důrazu na kvalitní výživu klade Tshukuduová důraz také na další faktory životního stylu.
Problémy se spánkem jsou u PCOS běžné – mnoho žen trpí horší kvalitou spánku a zvýšenou denní únavou. U dospívajících dívek často dochází ke změnám cirkadiánního rytmu, včetně pozdějšího usínání a prodlouženého uvolňování melatoninu v noci.
Podle Tshukuduové mohou ke snížení stresu a lepší emoční rovnováze přispět techniky, jako je hluboké dýchání, jóga, pobyt v přírodě nebo kreativní koníčky – například pletení či malování.
Dále je vhodné zařadit kombinaci aerobního cvičení, silového tréninku a jemnějších forem pohybu, jako je pilates. Fyzická aktivita zlepšuje citlivost na inzulin, harmonizuje pohlavní hormony, snižuje zánětlivost a může zmírnit příznaky úzkosti a deprese.
–ete–
