Pokrytí zemského povrchu mraky se rapidně snižuje, což přispívá k rekordním teplotám na zemi, uvádí se v novém výzkumu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a australské Univerzity Monash.
„Dlouho jsme věděli, že změny v atmosférické cirkulaci ovlivňují mraky,“ uvedl jeden z výzkumníků, prof. Christian Jakob a dodal: „Teď je to poprvé, kdy máme výzkum, který ukazuje, že tyto posuny již řídí zásadní změny toho, kolik energie země absorbuje.“
Analýza satelitního pozorování odhalila, že se zóny s bouřkovými mraky v tropech a ve středních zeměpisných šířkách v průběhu posledních 24 let zredukovaly během každé dekády o 1,5 % – 3 %.
Podle výzkumníků úbytek těchto mraků umožňuje většímu pronikání slunečního záření na zemský povrch, což má za následek vysoké teploty.
Role mraků je klíčová, potvrzuje oceňovaný fyzik
Na zásadní roli mraků při absorpci slunečního svitu upozornil i laureát Nobelovy ceny za fyziku, dr. John Francis Clauser.
Podle Clausera mraky silně ovlivňují zemské teploty a klima, a hrají klíčovou roli během termostatického mechanismu odrazu slunečního svitu.
V prezentaci z konce roku 2023 Clauser poukazuje na to, že až 90 % na zem vyzařované sluneční energie je odráženo mraky zpátky do vesmíru.
Obecně mraky mohou globální klima ochlazovat či oteplovat. Například takzvané nízké cumulus mraky mají ochlazující účinek, vysoké cirrus mraky naopak planetu oteplují. Je to tím, že cumulus mraky mají větší schopnost odrážet sluneční svit. Cirrus mraky spíše teplo zadržují.
Před úbytkem ochlazujících cumulus mraků nedávno varoval také tým německých klimatologů ve svém výzkumu.
„Je zřejmé, že východní oblast Severního Atlantiku, která je jedna z hlavních hnacích sil nedávného nárůstu globálních průměrných teplot, je charakterizována zásadním snížením mraků v nízkých vrstvách nejen v roce 2023, ale také – jak prakticky v celém Atlantiku – během minulých 10 let,“ uvedl německý výzkumník Helge Goessling z Institutu Alfreda Wegenera.
