ČTK

1. 7. 2025

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron si poprvé po téměř třech letech telefonovali, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na prohlášení Kremlu. Tématem hovoru, který Kreml označil za věcný, byla podle něj především situace na Ukrajině a Blízkém východě. Macronova kancelář podle agentury Reuters uvedla, že francouzský prezident Putina vyzval k příměří na Ukrajině.

Podle Kremlu hovořil Putin s Macronem o situaci kolem Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině, ostřelování v Donbasu či vyhlídkách takzvané obilné dohody, která zajišťovala vývoz ukrajinských zemědělských produktů přes Černé moře. Rusko ji v roce 2023 vypovědělo.

Putin Macronovi zopakoval ruskou pozici, podle níž je pro dlouhodobé urovnání konfliktu na Ukrajině zapotřebí odstranit jeho „základní příčiny“ a vycházet „z reálné situace na místě“. Případná mírová dohoda by měla podle Putina mít „komplexní a dlouhodobou“ podobu, uvedla agentura TASS.

Za „základní příčiny“ konfliktu nyní Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Putin již dříve uvedl, že Ukrajina musí v rámci jakékoliv mírové dohody přijmout anexi rozsáhlé části svého území.

Tématem rozhovoru byla také situace ohledně Íránu a obecně na Blízkém východě. Oba činitelé „konstatovali zvláštní odpovědnost Ruska a Francie jako stálých členů Rady bezpečnosti OSN za udržování míru a bezpečnosti, včetně regionu Blízkého východu, jakož i za zachování globálního režimu nešíření jaderných zbraní“, uvedl Kreml.

„Bylo dohodnuto pokračovat v kontaktech za účelem možné koordinace postojů,“ uvádí také prohlášení Kremlu. Podle něj měl rozhovor věcný charakter.

Macronova kancelář podle agentury Reuters uvedla, že rozhovor trval dvě hodiny a že francouzský prezident vyzval k příměří na Ukrajině a k zahájení jednání o ukončení konfliktu. K debatě o Íránu Elysejský palác uvedl, že francouzský prezident zdůraznil, že Teherán musí dodržovat své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a plně spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

Naposledy spolu tato dvojice prezidentů telefonovala 11. září 2022, tedy několik měsíců poté, co Rusko Ukrajinu vojensky napadlo. Začátkem června hovořil Putin s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Loni v listopadu pak s ruským prezidentem měl telefonát bývalý německý kancléř Olaf Scholz.

Související témata

Přečtěte si také

Turek dnes na jednání s Pavlem nedorazí. „Ozvalo se mi staré zranění páteře,“ sdělil

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek dnes na jednání s prezidentem Petrem Pavlem nedorazí, omluvil se ze zdravotních důvodů.

Motoristé podle Macinky nehledají ani prozatímní náhradu za Turka jako ministra

Motoristé podle jejich předsedy Petra Macinky nehledají ani prozatímní náhradu za svého poslance Filipa Turka, i když prezident Petr Pavel jeho jmenování ministrem označil za málo pravděpodobné.

Sportovní haly pro vrcholové sportovce stále chybí, peníze mizí jinde, zjistil NKÚ

Sportovní areály Národní tréninkové centrum Věry Čáslavské plánované od roku 2018 či sportovní hala Juliska, která měla být hotova do roku 2024, dosud nestojí.

Česko podle místopředsedy ANO Havlíčka nepřijde o příjmy na daních z Agrofertu

Česko podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka nepřijde o daňové příjmy z Agrofertu kvůli tomu, že by šéf ANO Andrej Babiš firmu převedl do zahraniční trustové struktury.

Merz neočekává, že by Německo v blízké budoucnosti uznalo palestinský stát

Podle něj je třeba nejprve krok za krokem uvést do praxe mírový plán.

Budoucí koalice se podle Okamury shodla na snížení počtu sněmovních podvýborů

Předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura si od toho slibuje úsporu deseti milionů korun na funkčních příplatcích.

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů, Peking uvedl, že se letadlo nebezpečně přiblížilo cvičení čínského námořnictva.

František Křižík a první český elektromobil

Jméno Františka Křižíka je obvykle spojováno s elektrifikací českých měst, obloukovými lampami a budováním prvních tramvajových tratí u nás. O něco méně známá je jeho účast na počátcích automobilismu, a to na raných pokusech s elektrickým pohonem.

Pohřbeni vlastním poznáním: Donald Hebb a krize vědění

Vědecké publikační prostředí je dnes natolik nabobtnalé, zmechanizované a mimo kontrolu, že ohrožuje samotné podmínky, za nichž lze dosáhnout skutečného poznání.