Již druhým rokem zaujímá Německo první místo ve výdajích na obranu v rámci západní Evropy a celosvětově se řadí mezi pět největších. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) bude tento trend pravděpodobně pokračovat i nadále. Na co jsou tyto obrovské částky vynakládány?
Celosvětově rostou vojenské výdaje nejprudším tempem od počátku studené války. Upozornil na to nedávno ve své zprávě SIPRI. Ve srovnání s rokem 2023 vzrostly výdaje v roce 2024 téměř o deset procent. Pět zemí – Spojené státy, Čínská lidová republika, Rusko, Německo a Indie – přitom dohromady tvoří 60 procent těchto výdajů, uvádí švédská zpráva.
Německé výdaje na obranu vzrostly o 28 procent
Německé vojenské výdaje vzrostly o 28 procent na 75 miliard eur. Díky tomu zaujalo Německo první místo ve střední a západní Evropě a v celosvětovém srovnání se nachází na čtvrté příčce. V Evropě se k tomuto trendu připojilo zejména Polsko, jehož výdaje na obranu v roce 2024 vzrostly o 31 procent na 32 miliard eur, což představuje 4,2 procenta polského HDP.
„Poprvé od znovusjednocení se Německo dostalo na první místo v oblasti výdajů na obranu v západní Evropě, a to díky speciálnímu obrannému fondu ve výši 100 miliard eur, který byl oznámen v roce 2022,“ uvedl výzkumník ze SIPRI Lorenzo Scarazzato. A dodal:
„Nedávná politická opatření v Německu a v mnoha dalších evropských zemích naznačují, že Evropa vstoupila do fáze vysokých a rostoucích vojenských výdajů, která pravděpodobně přetrvá i v dohledné budoucnosti.“
Výdaje na obranu vyňaty z dluhové brzdy
Na základě změny základního zákona ze dne 25. března se výdaje na obranu a bezpečnost, které přesahují jedno procento hrubého domácího produktu, již nezapočítávají do tzv. dluhové brzdy. Spolková vláda na konci června rozhodla, že dodatečně navýší rozpočet na obranu pro rok 2025 na 62,4 miliardy eur. Za předchozí vlády spolkového kancléře Olafa Scholze (SPD) bylo pro letošní rok plánováno 53,3 miliardy eur na výdaje na obranu.
Rozpočtový výbor Spolkového sněmu na svém zasedání 25. června schválil celkem sedm „projektů zaměřených na nákup a vývoj“ výzbroje pro Bundeswehr. Spolkové ministerstvo obrany (BMVg) následně zveřejnilo, na co mají být některé z těchto dodatečných prostředků použity:
Zajištění munice pro kulomety
Zdá se, že Bundeswehr má obavy o „zajištění dodávek munice pro výcvik s kulomety“, jak uvedlo ministerstvo obrany. Na zajištění munice pro kulomet MG3, používaný od roku 1969, a jeho novější variantu MG5, má být vyčleněno 300 milionů eur. Starší MG3 dokáže vystřelit až 1 200 ran za minutu. Dodnes je považován za standardní kulomet Bundeswehru pro pozemní boj pěchoty i jako výzbroj bojových vozidel pěchoty.
Navíc je možné jím bojovat proti motorovým letadlům a částečně i proti vrtulníkům – nikoliv však proti dronům. Kulomet MG5, vyvinutý v roce 2001 a poprvé nasazený u Bundeswehru v roce 2010, má od roku 2018 postupně nahradit MG3. V roce 2024 bylo vojsku dodáno 18 000 těchto zbraní. Zůstává však otázkou, zda tato dnes již 25 let stará zbraňová technologie stále odpovídá současným požadavkům moderního bojiště.
Noční brýle a ochrana proti ABC zbraním
Pro noční boj pěchoty mají být za 49 milionů eur pořízena zařízení termovize, která lze připevnit na brýle s obrazovými zesilovači. Přestože se jedná o moderní technologii, samotný způsob uchycení pomocí klipu na brýle působí poněkud provizorně. Jisté však je, že vojákům umožní výrazně lepší orientaci v nočních podmínkách.
To vše je však k ničemu, nasadí-li nepřítel zbraně hromadného ničení – tedy jaderné, biologické nebo chemické látky. Proti takové hrozbě chce Spolkové ministerstvo obrany (BMVg) lépe a především rychleji chránit své vojáky. Pořízeny proto budou mobilní a snadno přemístitelná zdravotnická zařízení určená k dekontaminaci, která se nasazují po použití ABC bojových prostředků nebo po úniku průmyslových toxických látek. Zranění vojáci totiž mohou být ošetřeni až po provedené detoxikaci.
Eurofighter má získat lepší schopnosti průzkumu
Modernizací má postupně projít i německé letectvo. Podle nejnovějších dohod mezi partnery NATO má totiž právě německá protivzdušná obrana v budoucnu sehrávat klíčovou roli. Za 358 milionů eur budou pro 138 stíhacích letounů Eurofighter německého Bundeswehru pořízeny laserové zaměřovače cílů. Podle ministerstva obrany (BMVg) představují tyto stíhačky „ústřední prvek k zajištění budoucího příspěvku letectva k požadovanému profilu schopností, a s tím spojeným aliančním závazkům“.
Pořízení laserových zaměřovačů má proběhnout „v krátkém časovém horizontu“, protože zejména v oblasti Baltského moře jsou stíhací letouny námořnictva a letectva už řadu let čím dál více vytěžovány. Sledují a „doprovázejí“ pohyby ruských lodí a letadel. V odůvodnění nákupu těchto zařízení se uvádí, že „slouží ke zlepšení průzkumných schopností letounu Eurofighter“.
Německý zázrak: ponorky
V oblasti námořnictva patří německá zbrojní technika skutečně ke světové špičce: německé námořnictvo disponuje konvenčními, tedy nejaderně poháněnými ponorkami třídy „212A“. Ty jsou považovány za nejmodernější na světě. Přesto se tyto ponorky opět modernizují.
Vývoj v oblastech navigace, sonarových systémů a elektronického podvodního průzkumu postupuje velmi rychle. A právě tuto německou „zázračnou zbraň“ námořnictva si často vyžaduje NATO pro nasazení v oblasti Baltského moře. Ponorky třídy 212A jsou totiž konstruovány pro mělčí vody a pobřežní oblasti. Americké ponorky se pro takové mise nehodí – jsou určeny pro operace v Atlantiku a Pacifiku.
Upgrade pro vrtulníky a IT
Modernizací má projít i vrtulník NH90, který je podle vyjádření BMVg „jedním z nejmodernějších vrtulníků na světě“. Jeho technologie však ve skutečnosti pochází z 90. let. Na modernizaci tohoto letounu určeného pro námořnictvo bude ze speciálního fondu Bundeswehru vyčleněno 46,5 milionu eur.
Největší položku z nových výdajů na obranu však tvoří „rozšíření výkonu“ informačních technologií Bundeswehru, na které bude v příštích pěti letech vyčleněno 1,5 miliardy eur. IT systémy Bundeswehru jsou zastaralé. Podle ministerstva obrany je především kvůli plánovanému rozmístění „Brigády v Litvě“ nutné „posílení odolnosti a zavedení digitálních řešení, která budou odpovídat budoucím potřebám Bundeswehru“.
–etg–
