Návrh rumunského europoslance na vyslovení nedůvěry předsedkyni Evropské komise a celé její komisi byl zařazen do dnešní večerní rozpravy Evropského parlamentu. Za každou politickou skupinu má vystoupit jeden řečník. Očekává se diskuse k soudnímu rozhodnutí o pochybení Evropské komise ohledně odmítnutí zpřístupnit textové zprávy mezi předsedkyní komise von der Leyenové a šéfem společnosti Pfizer o vakcínách proti covidu-19.
Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) shromáždil 77 podpisů pro svůj návrh na vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi.
Pod návrh rumunského europoslance se podepsali čtyři europoslanci, konkrétně Nikola Bartůšek (Přísaha), Ondřej Dostál (nezávislý, kandidátka Stačilo!), Kateřina Konečná (Stačilo!) a Filip Turek (Motoristé).
Hlavním tématem pro vyslovení nedůvěry bude rozhodnutí Tribunálu soudního dvora EU, který letos v květnu rozhodl, že Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám mezi předsedkyní komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem americké farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19.
V souvislosti s nákupem vakcín upozorňují europoslanci také na vyšetřování kanceláře vrchní evropské zástupkyně (EPPO), které začalo v říjnu 2022 ve spojitosti s nákupem vakcín proti covidu-19. Vyšetřování bylo rozběhnuto pravděpodobně kvůli silné společenské diskusi o možném střetu zájmů v osobě předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a jejího manžela Heiko von der Leyena, který se v prosinci 2020 stal lékařským ředitelem americké biofarmaceutické společnosti Orgenesis. Do dnešního dne nebylo vyšetřování uzavřeno.
Návrh na projevení nedůvěry dále uvádí, že Komise „vyčlenila 35 miliard EUR z veřejných prostředků na očkovací látky proti COVID-19, avšak nezajistila transparentnost a odpovědnost, zejména s ohledem na to, že dávky v hodnotě 4 miliard EUR nebyly využity, což vyvolává závažné obavy ohledně finančního dohledu a administrativního selhání“.
Už v prosinci 2023 se objevily analýzy rozsáhlé likvidace vakcín proti covidu-19, které byly zeměmi Evropské unie nakupovány ve velkém množství a následně za další finance ničeny. Analýza serveru Politico hovoří o zničení nejméně 215 milionů dávek vakcín v zemích EU v hodnotě čtyř miliard eur (přes 98 miliard korun).
Ministerstvo zdravotnictví ČR v roce 2020 objednalo pro roky 2020-2023 více než 48 milionů dávek vakcín v hodnotě vyšší než 12 miliard korun. (pdf) Více než tři čtvrtiny tvořily objednávky od firmy Pfizer. Zničeno bylo v ČR 17 milionů dávek vakcín v hodnotě 7,5 miliard korun, což je téměř polovina objednaného množství a škoda bude pravděpodobně i nadále narůstat. Podle původní objednávky zbývá buď odebrat přibližně 8,3 milionu dávek vakcín, anebo vyplatit penále.
Další kritika obsažená v návrhu europoslanců se opírá o zprávu Účetního dvora EU, který upozorňuje na možné „dvojí financování“, tedy financování stejné činnosti několikrát, což podle europoslanců „vede k neefektivnosti a možnému zneužívání finančních prostředků“.
Dále se návrh dotýká Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE), tedy iniciativy pro financování obrany ve výši 150 miliard EUR a údajného „protiprávního zasahování Komise do voleb v členských státech, jako je Rumunsko a Německo“.
Hlasování o nedůvěře je pak naplánováno na tento ve čtvrtek.
